Husice nilská

O druhu

Husice nilská je velký, nápadně zbarvený vrubozobý pták, původem z Afriky, který se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha částí Evropy, včetně České republiky, kde je považován za invazní druh. Je charakteristická svým výrazným zbarvením a hlasitými projevy. Patří mezi tzv. 'sheldgeese', což jsou ptáci na pomezí hus a kachen.

Velikost a délka života

Délka

63-73 cm

Rozpětí křídel

134-157 cm

Hmotnost

1.5-2.3 kg (samci), 1.2-1.9 kg (samice)

Délka života

Až 15 let ve volné přírodě, v zajetí i déle.

Potrava

Býložravec, převážně se živí rostlinnou potravou.

Tělesné znaky

Opeření

Základní zbarvení je světle hnědé až šedohnědé, s výraznými kaštanově hnědými skvrnami na hrudi a kolem očí. Břicho je světlejší, boky jsou jemně vlnkované. Křídla mají nápadné bílé pole (křídelní zrcátko) a zelené letky, které jsou viditelné zejména za letu. Hřbet je tmavší, ocas černý. Mladí ptáci jsou celkově matnější a postrádají výrazné skvrny na hrudi a kolem očí.

Tvar zobáku

Růžový až červenavý, s černou špičkou a černým lemem u kořene. Je poměrně krátký a silný.

Barva očí

Žluté až oranžové, s výraznou kaštanově hnědou skvrnou kolem oka.

Barva nohou

Růžové až červené.

Rozlišovací znaky

Nápadná kaštanově hnědá skvrna kolem oka a na hrudi, bílé křídelní zrcátko, růžové nohy a zobák. Celkově robustní postava připomínající husu.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou celkově matnější, šedohnědí, postrádají výrazné kaštanové skvrny na hrudi a kolem očí. Zobák a nohy jsou zpočátku šedavé, postupně se vybarvují do růžova. Bílé křídelní zrcátko je již přítomno, ale méně výrazné.

Sezónní změny

Husice nilská nevykazuje výrazné sezónní změny v opeření. Opeření je stálé po celý rok.

Pohlavní dimorfismus

Samci a samice jsou si velmi podobní ve zbarvení. Samci bývají o něco větší a mají hlasitější, pronikavější hlas. Samice mají často tmavší skvrnu kolem oka a na hrudi, ale rozdíly jsou subtilní a pro spolehlivé určení pohlaví je lepší spoléhat na hlas nebo chování.

Jak určit

1. 1

   Celkové zbarvení a velikost

   Hledejte velkého ptáka s robustní postavou, převážně světle hnědého až šedohnědého zbarvení.

2. 2

   Hlava a krk

   Všimněte si nápadné kaštanově hnědé skvrny kolem oka a na hrudi. Zobák je růžový s černou špičkou.

3. 3

   Nohy

   Nohy jsou výrazně růžové až červené.

4. 4

   Křídla za letu

   Za letu jsou velmi nápadná bílá křídelní pole a zelené letky, které tvoří křídelní zrcátko.

5. 5

   Hlas

   Poslouchejte hlasité a pronikavé kvákání samic nebo sípavé zvuky samců, které jsou velmi charakteristické.

6. 6

   Chování

   Sledujte jejich teritoriální chování, zejména v blízkosti vodních ploch, kde často agresivně odhánějí jiné ptáky.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Sladkovodní mokřady, jezera, rybníky, pomalu tekoucí řeky, přehrady, zemědělská krajina s vodními plochami, parky a zahrady s vodními prvky.

Areál rozšíření

Původně subsaharská Afrika a údolí Nilu. V Evropě se rozšířila z introdukovaných populací, zejména ve Velké Británii, Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii a v posledních letech i ve střední Evropě (včetně ČR).

Výškové rozšíření

Od nížin až po střední nadmořské výšky, obvykle do 1000 m n. m.

Preferovaná prostředí

Preferuje otevřené vodní plochy s břehovou vegetací pro hnízdění a pastvu. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, v parcích a na golfových hřištích.

Chování

Doba aktivity

Diurnální (denní).

Potravní zvyky

Převážně býložravá. Živí se trávou, listy, semeny, obilovinami a vodními rostlinami. Občas může konzumovat i drobné bezobratlé, jako jsou hmyz nebo červi, zejména v období hnízdění. Paství se na souši i ve vodě.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se mohou shlukovat do větších hejn, ale během hnízdění jsou teritoriální a agresivní vůči jiným vodním ptákům. Tvoří monogamní páry, které si udržují po celý život.

Způsob letu

Silný a přímý let s pomalými, hlubokými údery křídel. Za letu jsou nápadná bílá křídelní pole a zelené letky. Létá často v malých skupinách nebo v párech.

Migrace

V Evropě je převážně stálá, s lokálními přesuny za potravou nebo vhodnými hnízdišti. V Africe jsou některé populace částečně tažné, reagující na sezónní dostupnost vody.

Teritorialita

Velmi teritoriální, zejména v období hnízdění. Agresivně brání své hnízdiště a mláďata před jinými ptáky, včetně větších druhů kachen a hus. Tato teritorialita je jedním z důvodů, proč je v Evropě považována za invazní druh, který může negativně ovlivňovat původní druhy.

Rozmnožování

Hnízdní období

V Evropě obvykle od března do července, v Africe se liší podle regionu a dostupnosti vody, často po období dešťů.

Hnízdní zvyky

Hnízdí na zemi v husté vegetaci, v dutinách stromů, v opuštěných hnízdech dravců nebo v budovách. Hnízdo je jednoduchá prohlubeň vystlaná rostlinným materiálem a prachovým peřím.

Velikost snůšky

5-12 vajec, nejčastěji 6-9.

Popis vajec

Vejce jsou krémově bílá, hladká, bez skvrn. Velikost je přibližně 6.5 x 4.7 cm.

Doba inkubace

28-30 dní.

Doba opeřování

Mláďata jsou prekociální (nekrmivá) a opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí. Jsou schopna letu přibližně po 70-75 dnech.

Péče rodičů

Oba rodiče se starají o mláďata, vodí je a brání. Samice inkubuje vejce, samec hlídá hnízdo a teritorium.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Hledejte v blízkosti vody. Husice nilské jsou vodní ptáci, takže je největší šance je spatřit u jezer, rybníků, řek nebo jiných vodních ploch.
2. Poslouchejte jejich hlas. Jejich hlasité a pronikavé volání je často prvním indikátorem jejich přítomnosti, zejména u samic.
3. Pozorujte chování. V období hnízdění jsou velmi teritoriální a agresivní, což může pomoci k jejich identifikaci. Mimo hnízdění se mohou vyskytovat v menších skupinách.
4. Využijte dalekohled. Pro detailní pozorování a rozlišení znaků, jako jsou skvrny na hlavě a hrudi, nebo barva nohou a zobáku, je dalekohled nezbytný.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Původ:

Afrika

Status v Evropě:

Introdukovaný, invazní druh

Hnízdění:

Na zemi, v dutinách stromů, opuštěných hnízdech

Potrava:

Převážně rostlinná

Hlas:

Hlasité kvákání (samice), sípavé zvuky (samci)

Zajímavosti

• Husice nilská byla ve starověkém Egyptě považována za posvátného ptáka a často se objevuje v hieroglyfech a umění.
• Její agresivní teritorialita může mít negativní dopad na hnízdní úspěšnost původních druhů vodních ptáků v Evropě.
• Je schopna hnízdit i v neobvyklých místech, jako jsou balkony nebo střechy budov, pokud najde vhodnou dutinu.
• Navzdory svému jménu 'nilská' se v Evropě rozšířila z populací chovaných v zajetí, které unikly do volné přírody.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Anseriformes

Čeleď

Anatidae

Rod

Alopochen

Druh

Alopochen aegyptiaca

Prozkoumat Husice nilská