Birdby LogoBirdby
Husa domácí (Anser anser domesticus)

Husa domácí

Domestikovaný druh, není hodnocen IUCN

Anser anser domesticus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Husa domácí (Anser anser domesticus) je domestikovaná forma husy velké (Anser anser), vyšlechtěná člověkem pro maso, vejce, peří a sádlo. Je to robustní vodní pták, který se vyznačuje širokou škálou barevných variant a velikostí, často výrazně větších než její divoký předek. Je plně závislá na člověku a nevyskytuje se volně v přírodě bez lidského dohledu. Její chování je přizpůsobeno životu v blízkosti lidských obydlí a hospodářství.

Velikost a délka života

Délka
75-110 cm (v závislosti na plemeni)
Rozpětí křídel
150-185 cm (v závislosti na plemeni)
Hmotnost
3-15 kg (v závislosti na plemeni, výjimečně i více)
Délka života
10-20 let (v zajetí, výjimečně i déle)
Potrava
Býložravec

Tělesné znaky

Opeření
Peří husy domácí je velmi variabilní. Nejčastější jsou bílé, šedé (podobné divoké huse velké), šedohnědé, strakaté (bílo-šedé) nebo krémové varianty. Některá plemena mají na hlavě chocholku nebo pod zobákem lalok. Peří je husté a dobře izolující.
Tvar zobáku
Zobák je silný, široký a klínovitý, obvykle oranžový, růžový nebo žlutý, u některých plemen s černou špičkou. U některých plemen (např. labutí husa) může být na kořeni zobáku výrazný hrbol.
Barva očí
Oči jsou obvykle modré, hnědé nebo šedé, s oranžovým nebo žlutým očním kroužkem.
Barva nohou
Nohy a plovací blány jsou silné, oranžové, růžové nebo žluté.
Rozlišovací znaky
Oproti divoké huse velké je husa domácí často výrazně větší a těžší, s robustnější postavou. Mnoho plemen má bílé zbarvení, které se u divokých hus vyskytuje jen zřídka. Některá plemena mají charakteristické znaky jako chocholky, laloky nebo hrboly na zobáku. Jejich let je těžkopádnější a méně obratný.
Vzhled mláděte
Mladé husy (housata) jsou pokryty hustým prachovým peřím, které je obvykle žluté, šedé nebo kombinace obou. Postupně přepeřují do dospělého opeření, které se liší podle plemene.
Sezónní změny
Husa domácí nevykazuje výrazné sezónní změny v opeření, jelikož je domestikovaná a její životní cyklus je řízen člověkem. Přepeřování probíhá obvykle jednou ročně.
Pohlavní dimorfismus
Pohlavní dimorfismus je minimální. Housáci (samci) bývají obvykle o něco větší a těžší než husy (samice) a mají silnější hlas. Během hnízdění mohou být housáci agresivnější a teritoriálnější.

Jak určit

  1. 1

    Velikost a robustnost

    Husa domácí je obvykle výrazně větší a robustnější než divoké husy, s těžkopádnějším vzhledem.

  2. 2

    Zbarvení peří

    Široká škála barev, včetně čistě bílé, která je u divokých hus vzácná. Často se vyskytují strakaté nebo krémové varianty.

  3. 3

    Tvar těla a držení

    Často má výraznější břicho, kratší krk a vzpřímenější postoj než divoké husy. Některá plemena mají chocholky nebo laloky.

  4. 4

    Zobák

    Silný, široký, oranžový, růžový nebo žlutý. U některých plemen může být na kořeni zobáku hrbol.

  5. 5

    Chování

    Méně plachá, často se vyskytuje v blízkosti lidských obydlí. Let je těžkopádný a méně častý.

  6. 6

    Hlas

    Hlasité, hluboké kejhání a syčení, které je typické pro husy.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Husa domácí je domestikovaný druh a její výskyt je vázán na lidská sídla a hospodářství. Nevyskytuje se ve volné přírodě.
Areál rozšíření
Celosvětově, všude tam, kde je chována člověkem.
Výškové rozšíření
Není specifická, závisí na nadmořské výšce lidských sídel.
Preferovaná prostředí
Farmy, statky, venkovské usedlosti, rybníky, jezírka a vodní plochy v blízkosti lidských obydlí, pastviny a louky.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (denní) aktivita. Nejaktivnější je během dne, kdy se pase a hledá potravu.
Potravní zvyky
Husa domácí je býložravec. Živí se především trávou, bylinami, semeny, obilovinami a zeleninou. Ráda se pase na loukách a pastvinách. V zajetí je krmena i speciálními krmnými směsmi.
Sociální chování
Husa domácí je společenský pták, žijící ve skupinách. Vytváří si sociální hierarchii. Jsou známé svou věrností a mohou si vytvořit silné pouto s lidmi, kteří se o ně starají. Jsou teritoriální, zejména v období hnízdění.
Způsob letu
Ačkoli je husa domácí schopna letu, mnoho plemen je příliš těžkých a létá jen na krátké vzdálenosti nebo vůbec. Let je těžkopádný, s pomalými údery křídel. Některá plemena mají křídla zastřižená, aby se zabránilo úletu.
Migrace
Není migrující druh. Je plně rezidentní a závislá na člověku.
Teritorialita
Husa domácí je teritoriální, zejména v období hnízdění. Housáci mohou být agresivní vůči vetřelcům, včetně lidí, a bránit své hnízdo a housata. Vydávají hlasité syčení a útočí klováním a údery křídel.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Husa domácí nemá zpěv. Její vokalizace se skládá z různých druhů kejhání a syčení.
Volání
Hlavním hlasovým projevem je hlasité, hluboké a pronikavé kejhání, které se liší intenzitou a frekvencí v závislosti na situaci (varování, komunikace ve skupině, volání po potravě). V ohrožení vydává syčivé zvuky.
Kdy se ozývá
Vokalizuje po celý den, zejména při komunikaci se skupinou, při hledání potravy, při varování před nebezpečím nebo při obraně teritoria.

Rozmnožování

Hnízdní období
Obvykle od února/března do května/června, v závislosti na plemeni a klimatických podmínkách.
Hnízdní zvyky
Husa domácí hnízdí na zemi, často v chráněných místech, jako jsou křoviny, pod stromy nebo v hnízdních budkách. Hnízdo je tvořeno z rostlinného materiálu (tráva, rákosí, větvičky) a vystláno vlastním peřím a prachovým peřím.
Velikost snůšky
5-15 vajec, v závislosti na plemeni a individuální snášce.
Popis vajec
Vejce jsou velká, oválná, s bílou nebo krémovou skořápkou. Velikost a hmotnost vajec se liší podle plemene, obvykle váží 120-200 gramů.
Doba inkubace
28-30 dní.
Doba opeřování
Housata jsou prekociální (nekrmivá), opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí a jsou schopna následovat rodiče. Plně opeřená a samostatná jsou přibližně ve věku 8-10 týdnů.
Péče rodičů
Oba rodiče se podílejí na péči o housata, i když inkubaci zajišťuje převážně samice. Housáci aktivně brání hnízdo a mláďata. Rodiče vodí housata a učí je hledat potravu.

Kde nalézt

Farmy a statky

Nejčastější místo výskytu, kde jsou chovány pro hospodářské účely.

Venkovské usedlosti

Často se vyskytují na dvorech a zahradách venkovských domů.

Rybníky a jezírka

V blízkosti vodních ploch, kde mají přístup k vodě pro koupání a pití.

Pastviny a louky

Místa, kde se pasou a hledají potravu.

Tipy do terénu

  1. Hledejte v blízkosti lidských obydlí. Husa domácí je domestikovaný druh, takže ji najdete tam, kde ji chová člověk.
  2. Pozorujte chování. Jejich méně plaché chování a interakce s lidmi jsou dobrým indikátorem.
  3. Poslouchejte kejhání. Jejich hlasité a charakteristické kejhání je snadno rozpoznatelné.
  4. Všímejte si fyzických znaků. Velikost, robustnost, zbarvení (zejména bílé varianty) a případné chocholky nebo hrboly na zobáku pomohou s identifikací.

Podobné druhy

Husa velká

Anser anser

Husa domácí je domestikovaná forma husy velké. Hlavní rozdíly spočívají ve velikosti (domácí husy jsou často větší a těžší), zbarvení (domácí husy mají širší škálu barev, včetně čistě bílé), tvaru těla (domácí husy jsou robustnější, s kratším krkem a často s výraznějším břichem) a chování (domácí husy jsou méně plaché, méně létavé a plně závislé na člověku).

Labuť velká

Cygnus olor

Labuť velká je výrazně větší, má delší a elegantnější krk, bílé peří (s výjimkou mláďat) a charakteristický černý hrbol na zobáku. Labutě plavou s esovitě prohnutým krkem a zobákem směřujícím dolů, zatímco husy mají krk rovný a zobák vodorovně.

Rychlá fakta

Původ:
Domestikovaná forma husy velké (Anser anser)
Účel chovu:
Maso, vejce, peří, sádlo
Sociální struktura:
Žije ve skupinách, vytváří hierarchii
Charakter:
Inteligentní, teritoriální, věrná
Letové schopnosti:
Omezené, mnoho plemen nelétá

Zajímavosti

  • Husa domácí byla domestikována před tisíci lety, pravděpodobně již v době neolitu.
  • Římané používali husy jako strážce, protože jejich hlasité kejhání spolehlivě upozornilo na vetřelce (např. při obléhání Říma Galy).
  • Existuje mnoho různých plemen husy domácí, která se liší velikostí, zbarvením, tvarem těla a užitkovostí.
  • Husa domácí je známá svou dlouhověkostí a může se dožít i přes 20 let.
  • Peří husy domácí se tradičně používá k výrobě polštářů, peřin a jako psací brk.

Vědecká klasifikace

Říše
Animalia
Kmen
Chordata
Třída
Aves
Řád
Anseriformes
Čeleď
Anatidae
Rod
Anser
Druh
Anser anser domesticus

Prozkoumat Husa domácí

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci