Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Straka krahujcová obojková (Calocitta colliei) je velký, dlouhoocasý pták z čeledi krkavcovitých, známý pro své nápadné modro-bílé zbarvení a dlouhá pera na hlavě. Je endemický pro západní Mexiko. Je to charismatický druh, který svým vzhledem i chováním upoutá pozornost pozorovatele. Má značně prodloužená ocasní pera, která jsou v poměru k tělu obzvláště dlouhá.
Velikost a délka života
- Délka
- 58-77 cm (včetně ocasu, který tvoří až 40 cm)
- Rozpětí křídel
- 30-35 cm
- Hmotnost
- 200-240 g
- Délka života
- Až 10-15 let ve volné přírodě
- Potrava
- Všežravec: hmyz, plody, semena, vejce a mláďata jiných ptáků, malí obratlovci
Tělesné znaky
- Opeření
- Svrchní část těla je intenzivně modrá (kobaltově modrá), spodina těla bílá. Obličej, hrdlo a příuší jsou černé, s výrazným bílým pruhem táhnoucím se od oka dozadu a kolem týlu. Týl a temeno jsou bílé, s několika prodlouženými, vzpřímenými černými pery tvořícími chocholku. Střední ocasní pera jsou velmi dlouhá a postupně se zkracují k vnějším. Letky jsou modré, ocasní pera modrá s bílými špičkami.
- Tvar zobáku
- Robustní, mírně zahnutý, černý zobák
- Barva očí
- Tmavě hnědé oči
- Barva nohou
- Tmavě šedé až černé nohy
- Rozlišovací znaky
- Nápadná černá maska na obličeji a hrdle, kontrastující s bílým týlem a chocholkou. Velmi dlouhá modrá ocasní pera. Celkové modro-bílé zbarvení.
- Vzhled mláděte
- Mladí ptáci mají méně syté barvy, modrá je matnější a hnědavější. Chocholka je méně výrazná. Černá na hrdle a obličeji je méně intenzivní a mohou mít světlejší okraje peří. Ocasní pera jsou kratší a méně vyvinutá než u dospělých.
- Sezónní změny
- Nejsou známy výrazné sezónní změny v opeření. Zbarvení zůstává po celý rok stejné, pouze může dojít k opotřebování peří, které je nahrazeno při pelichání.
- Pohlavní dimorfismus
- Pohlaví se neliší zbarvením ani velikostí. Obě pohlaví vypadají stejně.
Jak určit
- 1
Vzor hlavy
Hledejte černou masku přes obličej a hrdlo, bílý týl s černým chocholem a výrazný bílý pruh táhnoucí se od oka dozadu, ohraničující černou masku.
- 2
Zbarvení těla
Jasně modrá barva na svrchní straně těla a křídlech v kontrastu s čistě bílou spodní stranou.
- 3
Délka ocasu
Extrémně dlouhý modrý ocas s bílými špičkami, který tvoří významnou část celkové délky ptáka.
- 4
Hlasové projevy
Všimněte si jejího hlasitého, drsného a švitořivého volání, které je často slyšet z husté vegetace.
- 5
Chování
Pozorujte její společenské chování a aktivní hledání potravy, často ve skupinách.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Subtropické a tropické suché lesy, subtropické a tropické vlhké nížinné lesy, křovinaté oblasti, okraje lesů, plantáže a zemědělská půda s roztroušenými stromy.
- Areál rozšíření
- Endemický pro západní Mexiko. Rozsah se táhne od jižní Sinary po Oaxaku.
- Výškové rozšíření
- Typicky od hladiny moře do přibližně 1500 metrů nad mořem, ale většinou pod 1000 metry.
- Preferovaná prostředí
- Preferuje otevřenější typy lesů, často se vyskytuje na okrajích lesů, v galeriových lesích podél řek a v oblastech s křovinami a rozptýlenými stromy.
Chování
- Doba aktivity
- Denní pták (diurnální). Nejaktivnější je brzy ráno a pozdě odpoledne.
- Potravní zvyky
- Aktivně hledá potravu v korunách stromů i na zemi. Loví hmyz, sbírá plody a semena. Je známý tím, že plení hnízda jiných ptáků a požírá vejce a mláďata. Také konzumuje malé obratlovce, jako jsou ještěrky.
- Sociální chování
- Společenský pták, často se vyskytuje v malých rodinných skupinách nebo větších hejnech mimo hnízdní období. Projevuje kooperativní chování při hnízdění a obraně teritoria. Je známý pro své hlasité a nápadné chování.
- Způsob letu
- Přímočarý, mírně vlnitý let s hlubokými údery křídel. Dlouhý ocas může působit poněkud těžkopádně při rychlých manévrech, ale dodává impozantní vzhled. Často se plachtí na kratší vzdálenosti.
- Migrace
- Nemigrující, stálý druh. Zůstává v celém svém areálu po celý rok.
- Teritorialita
- Během hnízdního období si páry nebo rodinné skupiny brání teritorium. Jsou poměrně agresivní vůči vetřelcům, včetně dravců a jiných krkavcovitých.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Není známa žádná skutečná píseň. Vydává širokou škálu hlasitých, drsných a chraplavých zvuků, které mohou být kombinací skřeků, pískání a klepání. Často zahrnuje napodobování zvuků jiných ptáků.
- Volání
- Typické volání je drsné „škrééé-škrééé“ nebo „kraaa-kraaa“, které je často opakováno. Dále vydává různé ostré, pronikavé skřeky, alarmující volání a jemnější kontaktní zvuky v rámci skupiny. Může napodobovat zvuky prostředí.
- Kdy se ozývá
- Vokalizuje po celý den, ale nejčastěji ráno a před setměním, a také při obraně teritoria nebo při sociálních interakcích.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Hlavní hnízdní sezóna probíhá od dubna do července, ale může se lišit v závislosti na lokálních klimatických podmínkách a dostupnosti potravy.
- Hnízdní zvyky
- Staví objemná, pohárovitá hnízda vysoko v rozvětvených stromech nebo v hustých keřích. Hnízdo je tvořeno z větviček, kořínků a rostlinných vláken, vyložené jemnějším materiálem. Často hnízdí v koloniích nebo volných skupinách, kde si členové skupiny mohou pomáhat při výchově mláďat.
- Velikost snůšky
- 3-5 vajec
- Popis vajec
- Obvykle 3-5 vajec. Vejce jsou oválná, světle zelenomodrá nebo bělavá s hnědými nebo olivovými skvrnami a tečkami, které jsou hustší na širším konci.
- Doba inkubace
- Přibližně 18-20 dní. Inkubují většinou samice.
- Doba opeřování
- Mláďata opouštějí hnízdo po 25-30 dnech od vylíhnutí. Po vylétnutí jsou ještě nějakou dobu závislá na rodičích.
- Péče rodičů
- Oba rodiče se podílejí na stavbě hnízda, inkubaci vajec (částečně samec) a krmení mláďat. U tohoto druhu bylo pozorováno i kooperativní hnízdění, kdy i jiní ptáci pomáhají s výchovou mláďat.
Kde nalézt
Národní parky a rezervace
V Mexiku, například v chráněných oblastech ve státech Sinaloa, Nayarit, Jalisco, Colima a Michoacán, které zahrnují suché tropické lesy a křovinatou vegetaci.
Okraje lesů a otevřené lesy
Hledejte je v oblastech, kde se lesy setkávají s otevřenými plochami, podél řek a v oblastech s roztroušenými stromy a keři.
Zemědělská půda a plantáže
Často se vyskytují na kávových plantážích nebo v blízkosti lidských sídel, kde jsou dostupné zdroje potravy a úkrytu.
Tipy do terénu
- Naslouchejte. Jejich hlasité a výrazné volání často prozradí jejich přítomnost dříve, než je uvidíte.
- Hledejte ve skupinách. Často se pohybují ve skupinách, takže pokud uvidíte jednoho, je pravděpodobné, že jsou v okolí i další.
- Pozorujte koruny stromů. Většinou se pohybují ve středních a horních patrech stromů, ale sestupují i na zem pro potravu.
- Navštěvujte správné biotopy. Zaměřte se na suché tropické lesy, křoviny a okraje lesů v západním Mexiku.
Podobné druhy
Straka krahujcová bělokrká
Calocitta formosa
Straka krahujcová obojková se liší od straky krahujcové bělokrké (Calocitta formosa) tím, že má bílý týl s černou chocholkou a černým hrdlem, zatímco straka krahujcová bělokrká má modrý týl (téměř celou hlavu modrou) a bílé hrdlo. Obojková straka má výrazný bílý pruh, který se táhne od oka dozadu kolem týlu a ohraničuje černou masku. Dále, obojková straka má typicky o něco kratší chocholku než bělokrká.
Rychlá fakta
- Druh potravy:
- Všežravec
- Výška hnízda:
- Vysoko v rozvětvených stromech
- Počet snůšek ročně:
- Obvykle jedna
- Sociální struktura:
- Sociální, často v rodinných skupinách nebo hejnech
- Stav ohrožení:
- Téměř ohrožený
Zajímavosti
- Její extrémně dlouhý ocas je jedním z nejdelších ocasů mezi severoamerickými pěvci.
- Jsou známé pro své inteligentní a zvědavé chování, typické pro krkavcovité.
- Může se zdát, že má na hlavě dva chocholy – jeden bílý na týlu a jeden černý na temeni.
- Kooperativní hnízdění, kdy i jiní než rodiče pomáhají s péčí o mláďata, je u tohoto druhu běžné.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Animalia
- Kmen
- Chordata
- Třída
- Aves
- Řád
- Passeriformes
- Čeleď
- Corvidae
- Rod
- Calocitta
- Druh
- Calocitta colliei
Prozkoumat Straka krahujcová obojková
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.
