Štěhlík obecný

O druhu

Štěhlík obecný je malý, pestře zbarvený pěvec, známý svým výrazným červeným obličejem a žlutými křídelními páskami. Je to částečně tažný pták, který se živí převážně semeny, zejména bodláků a lopuchů. Je oblíbený pro svůj zpěv a atraktivní vzhled.

Velikost a délka života

Délka

12-13.5 cm

Rozpětí křídel

21-25 cm

Hmotnost

14-19 g

Délka života

2-8 let (v zajetí až 10 let)

Potrava

Granivor (semenožravec), převážně semena bodláků, lopuchů, pampelišek, ale i jiných bylin a stromů. Mláďata jsou krmena hmyzem.

Tělesné znaky

Opeření

Dospělí ptáci mají nápadnou červenou masku na obličeji, bílé tváře a černou čepičku. Hřbet je hnědý, břicho bělavé s hnědými boky. Křídla jsou černá s výrazným širokým žlutým pruhem, který je dobře viditelný za letu i v klidu. Ocas je černý s bílými skvrnami na vnějších rýdovacích perech.

Tvar zobáku

Kuželovitý, špičatý, světlý (růžovo-šedý) s tmavou špičkou, uzpůsobený k vybírání drobných semen.

Barva očí

Tmavě hnědé.

Barva nohou

Světlé, růžovo-šedé.

Rozlišovací znaky

Kombinace červené masky, bílých tváří, černé čepičky a žlutých křídelních pásek je nezaměnitelná. Žluté křídelní pásky jsou obzvláště nápadné.

Vzhled mláděte

Mláďata postrádají červenou masku a černou čepičku. Hlava a tělo jsou šedohnědé s jemným proužkováním. Žluté křídelní pásky jsou již přítomny, ale mohou být méně výrazné. Postupně přepeřují do šatu dospělých ptáků.

Sezónní změny

Zbarvení se během roku výrazně nemění. Po podzimním přepeření může být peří čerstvější a barvy sytější, ale základní vzor zůstává stejný.

Pohlavní dimorfismus

Pohlaví jsou si velmi podobná. Samec má obvykle o něco větší a sytěji zbarvenou červenou masku, která přesahuje za oko. U samice je červená maska menší a nepřesahuje za oko. Tyto rozdíly jsou však často subtilní a pro spolehlivé určení pohlaví je třeba zkušenosti.

Jak určit

1. 1

   Červená maska

   Nejvýraznější znak dospělého štěhlíka. Hledejte sytě červenou oblast kolem zobáku a očí, ohraničenou bílou a černou.

2. 2

   Žluté křídelní pásky

   Široké, jasně žluté pásky na černých křídlech jsou viditelné jak u sedícího, tak u letícího ptáka a jsou klíčovým identifikačním znakem.

3. 3

   Zpěv a volání

   Poslouchejte zvonivé, cvrčivé a trylkující zpěv nebo charakteristické kovové volání 'štiglitt'.

4. 4

   Chování při krmení

   Pozorujte ptáky, jak se obratně krmí na bodlácích a jiných semenech, často visí hlavou dolů.

5. 5

   Mláďata

   U mláďat hledejte proužkované hnědé zbarvení bez červené masky, ale se žlutými křídelními páskami.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Otevřená krajina s roztroušenými stromy a keři, okraje lesů, sady, zahrady, parky, hřbitovy, zemědělská krajina, rumiště a okraje cest s hojným výskytem bodláků a jiných plevelů.

Areál rozšíření

Široce rozšířený v Evropě, západní a střední Asii a severní Africe. Byl introdukován i do jiných částí světa, např. do Austrálie a na Nový Zéland.

Výškové rozšíření

Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500 m n. m., ale byl zaznamenán i výše.

Preferovaná prostředí

Preferuje mozaikovitou krajinu s dostatkem potravy (semena bodláků) a míst pro hnízdění (stromy a keře).

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální).

Potravní zvyky

Živí se převážně semeny, která obratně vybírá z bodláků, lopuchů, pampelišek, devětsilů a dalších rostlin. Používá svůj špičatý zobák k rozlousknutí semen nebo k jejich vytažení z ostnatých hlaviček. Mláďata jsou krmena hmyzem, zejména mšicemi a drobnými housenkami. Často se krmí ve skupinách.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se sdružuje do hejn, často i s jinými druhy pěnkavovitých. Během hnízdění jsou teritoriální, ale hnízdí často v poměrně volných koloniích.

Způsob letu

Vlnitý, rychlý a obratný let. Při letu jsou nápadné žluté křídelní pásky.

Migrace

Částečně tažný. Populace ze severnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek migrují na jih a západ Evropy. Středoevropské populace jsou převážně stálé nebo se přesouvají na kratší vzdálenosti. V zimě se často objevují v krmítkách.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si samci hájí hnízdní teritorium zpěvem a vizuálními projevy. Mimo hnízdění jsou společenští.

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až srpen, obvykle dvě snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví samice, obvykle vysoko v korunách stromů (ovocné stromy, duby, javory) nebo v hustých keřích. Hnízdo je úhledná, kompaktní miska spletená z jemných větviček, kořínků, mechu a lišejníků, vystlaná rostlinnými vlákny, srstí a peřím. Zvenčí je často maskováno pavučinami a lišejníky.

Velikost snůšky

4-6 vajec.

Popis vajec

4-6 vajec, bílá až namodralá s červenohnědými skvrnkami a čárkami, často soustředěnými na tupém konci. Velikost cca 17 x 13 mm.

Doba inkubace

11-14 dní, sedí převážně samice.

Doba opeřování

13-18 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.

Péče rodičů

Samice inkubuje vejce a zpočátku krmí mláďata. Samec ji během inkubace krmí a později se podílí na krmení mláďat. Po opuštění hnízda jsou mláďata ještě několik dní krmena oběma rodiči.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Hledejte bodláky. V pozdním létě a na podzim se zaměřte na pole a rumiště s dozrávajícími bodláky, kde se štěhlíci často krmí ve velkých hejnech.
2. Poslouchejte zpěv. Jejich zvonivý zpěv je poměrně výrazný a pomůže vám je lokalizovat, i když jsou skryti v korunách stromů.
3. Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování červené masky a žlutých křídelních pásek je dalekohled nezbytný.
4. Navštivte krmítka. V zimních měsících jsou krmítka s vhodnými semeny spolehlivým místem pro pozorování štěhlíků.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Červená maska:

Charakteristický znak dospělých.

Žluté křídelní pásky:

Výrazné a snadno rozpoznatelné.

Potrava:

Převážně semena bodláků a lopuchů.

Zpěv:

Melodický, zvonivý, cvrčivý.

Sociální chování:

Mimo hnízdění v hejnech.

Zajímavosti

• Štěhlík obecný byl v minulosti často chován jako klecový pták pro svůj krásný zpěv a atraktivní vzhled.
• Jeho vědecké jméno 'Carduelis' pochází z latinského slova 'carduus', což znamená bodlák, odkazující na jeho oblíbenou potravu.
• Štěhlíci jsou velmi obratní při vybírání semen z ostnatých bodláků, často visí hlavou dolů, aby se dostali k potravě.
• V některých kulturách je štěhlík symbolem vytrvalosti a obratnosti.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Pěnkavovití (Fringillidae)

Rod

Carduelis

Druh

Carduelis carduelis

Prozkoumat Štěhlík obecný