Zelenka obecná

O druhu

Zelenka obecná je středně velký pěvec, známý svým robustním tělem, silným kuželovitým zobákem a výrazným žlutozeleným zbarvením, zejména u samců. Je to běžný a hojný druh v Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii, často se vyskytující v blízkosti lidských sídel. Její zpěv je charakteristický a snadno rozpoznatelný.

Velikost a délka života

Délka

14-16 cm

Rozpětí křídel

25-28 cm

Hmotnost

25-34 g

Délka života

2-5 let (v zajetí až 10 let)

Potrava

Převážně semenožravá, doplňkově hmyzožravá

Tělesné znaky

Opeření

Samec má celkově žlutozelené zbarvení, s jasně žlutými letkami a ocasními pery, které jsou nápadné zejména za letu. Hlava a hřbet jsou olivově zelené, břicho světlejší. Samice je matnější, šedozelená až hnědozelená, s méně výraznými žlutými partiemi. Mladí ptáci jsou podobní samici, ale mají výrazné tmavé proužkování na hrudi a bocích.

Tvar zobáku

Silný, kuželovitý zobák, přizpůsobený k louskání semen. Barva je světle růžová až šedá.

Barva očí

Tmavě hnědá

Barva nohou

Růžovohnědé až masové barvy

Rozlišovací znaky

Výrazné žluté pole na křídlech a po stranách ocasu (zejména u samců), robustní postava, silný zobák. Samci jsou celkově jasněji zbarvení než samice.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou podobní samici, ale mají výrazné tmavé proužkování na hrudi a bocích, což je odlišuje od dospělých jedinců.

Sezónní změny

Zbarvení se během roku výrazně nemění, ale peří může být po přepeření na podzim jasnější a sytější. Opotřebením peří se barvy mohou zdát matnější před dalším přepeřením.

Pohlavní dimorfismus

Výrazný. Samci jsou jasně žlutozelení s intenzivními žlutými partiemi na křídlech a ocase. Samice jsou matnější, šedozelené až hnědozelené, s méně výraznými žlutými znaky.

Jak určit

1. 1

   Velikost a tvar těla

   Středně velký, robustní pěvec s poměrně velkou hlavou a silným krkem.

2. 2

   Zbarvení samce

   Celkově žlutozelený, s jasně žlutými letkami a ocasními pery, které jsou nápadné za letu. Hlava a hřbet olivově zelené.

3. 3

   Zbarvení samice a mláďat

   Samice je matnější, šedozelená až hnědozelená, s méně výraznými žlutými partiemi. Mláďata mají výrazné tmavé proužkování.

4. 4

   Zobák

   Silný, kuželovitý zobák, ideální pro louskání semen.

5. 5

   Zpěv a volání

   Charakteristický zpěv s drsným "džrrríííí" a krátké volání "čip" nebo "čip-čip".

6. 6

   Let

   Vlnovitý let, při kterém jsou dobře viditelné žluté partie na křídlech a ocase.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Mírné lesy, křoviny, okraje lesů, zahrady, parky, sady, zemědělská krajina

Areál rozšíření

Evropa, severní Afrika, jihozápadní Asie. Zavlečena byla také do Austrálie a na Nový Zéland.

Výškové rozšíření

Od nížin až po střední horské polohy (do cca 1500 m n. m.)

Preferovaná prostředí

Preferuje otevřenou krajinu s rozptýlenou zelení, živé ploty, okraje lesů, parky a zahrady s keři a stromy, kde nachází potravu i úkryt. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální)

Potravní zvyky

Živí se převážně semeny, zejména semeny plevelů, stromů (např. jasan, bříza, jilm) a keřů. Oblíbená jsou semena slunečnice, řepky a bodláků. V létě doplňuje stravu hmyzem, zejména pro krmení mláďat. Potravu sbírá převážně na zemi nebo na rostlinách.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se zelenky shlukují do hejn, často smíšených s jinými druhy pěnkavovitých. Během hnízdění jsou teritoriální, ale hnízdí často v polokoloniích.

Způsob letu

Vlnovitý let, typický pro pěnkavovité. Za letu jsou nápadné žluté partie na křídlech a ocase. Při toku předvádí samec pomalý, motýlí let s třepotavými křídly.

Migrace

Převážně stálý nebo částečně tažný druh. Severní populace migrují na jih, zatímco populace ve střední a západní Evropě jsou převážně stálé. V zimě se mohou přesouvat na kratší vzdálenosti za potravou.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si samci hájí malé teritorium kolem hnízda, které je však často sdíleno s dalšími hnízdícími páry v polokoloniích.

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až srpen, často dvě až tři snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví samice, obvykle v hustých keřích, živých plotech nebo mladých stromech, často ve výšce 1-3 metry nad zemí. Hnízdo je úhledná miska spletená z větviček, trávy, mechu, kořínků a vystlaná jemnými materiály jako jsou chlupy, peří a rostlinná vlákna.

Velikost snůšky

3-6 vajec

Popis vajec

3-6 vajec, obvykle 4-5. Jsou bílá až namodralá, s tmavými skvrnami a čárkami, často soustředěnými na tupém konci.

Doba inkubace

12-14 dní, inkubuje pouze samice.

Doba opeřování

13-16 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.

Péče rodičů

O mláďata se starají oba rodiče, krmí je převážně hmyzem a semeny. Po opuštění hnízda jsou mláďata ještě několik dní krmena rodiči.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte zpěv. Charakteristický zpěv s drsným "džrrríííí" je často prvním indikátorem přítomnosti zelenky.
2. Navštěvujte krmítka. V zimě jsou zelenky častými hosty na krmítkách, kde se živí slunečnicovými semínky.
3. Pozorujte let. Vlnovitý let s nápadnými žlutými partiemi na křídlech a ocase je dobrým identifikačním znakem.
4. Hledejte v keřích a živých plotech. Zelenky se rády zdržují v husté vegetaci, kde hledají potravu a úkryt.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Barva:

Žlutozelená (samec), šedozelená (samice)

Potrava:

Semena, hmyz

Hnízdění:

V keřích a stromech

Zpěv:

Drsné trylky a protáhlé tóny

Status:

Málo dotčený

Zajímavosti

• Zelenka obecná je jedním z nejčastějších návštěvníků krmítek v Evropě.
• Její silný zobák je dokonale přizpůsoben k louskání tvrdých semen.
• V některých oblastech se populace zelenek potýkaly s poklesem kvůli trichomoniáze, parazitárnímu onemocnění, které se šíří na krmítkách.
• Samec předvádí během toku charakteristický motýlí let, při kterém pomalu třepotá křídly a zpívá.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Pěnkavovití (Fringillidae)

Rod

Chloris

Druh

Chloris chloris

Prozkoumat Zelenka obecná