Birdby LogoBirdby

Orel volavý

Least Concern (Málo dotčený)

Clanga pomarina

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Orel volavý je středně velký dravý pták z čeledi jestřábovitých, známý svým tažným chováním a preferencí pro mozaikovitou krajinu s lesy a otevřenými plochami. Je to jeden ze tří druhů orlů rodu Clanga, dříve řazených do rodu Aquila. Vyznačuje se poměrně tmavým opeřením a charakteristickým letem s plochými křídly.

Velikost a délka života

Délka
55-67 cm
Rozpětí křídel
146-168 cm
Hmotnost
1200-2200 g (samci), 1400-2500 g (samice)
Délka života
Až 26 let v divočině
Potrava
Masožravec, převážně drobní savci (hraboši, krtci), obojživelníci (žáby), plazi, ptáci a velký hmyz.

Tělesné znaky

Opeření
Dospělí ptáci mají převážně tmavě hnědé opeření, často s mírně světlejšími spodními křídelními krovkami a tmavšími letkami. Na zátylku a krku může být světlejší skvrna. Mladí ptáci jsou tmavší, s výraznými bílými skvrnami na křídlech (tzv. okénka) a bílým pruhem na svrchní straně křídel, který s věkem mizí. Také mají bílé špičky per na zádech a krovkách.
Tvar zobáku
Silný, hákovitý zobák, tmavě šedý až černý, s nažloutlým ozobím.
Barva očí
Dospělí ptáci mají tmavě hnědé duhovky, mladí ptáci světlejší, žlutohnědé až jantarové.
Barva nohou
Žluté, s černými drápy.
Rozlišovací znaky
Charakteristický let s křídly drženými v mírném diedrálu (do V) a poměrně plochou hlavou. Na rozdíl od orla křiklavého (Clanga clanga) má orel volavý kratší a širší křídla a méně výraznou světlou skvrnu na zátylku. Mladí ptáci mají výrazná bílá okénka na křídlech.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci jsou tmavší než dospělí, s výraznými bílými skvrnami na spodní straně křídel (tzv. okénka) a bílým pruhem na svrchní straně křídel. Tyto znaky se s věkem postupně ztrácejí. Mají také světlejší duhovky.
Sezónní změny
Žádné výrazné sezónní změny v opeření nejsou pozorovány.
Pohlavní dimorfismus
Samice jsou obvykle o něco větší a těžší než samci, ale zbarvením se neliší.

Jak určit

  1. 1

    Velikost a silueta

    Středně velký orel s poměrně krátkými a širokými křídly. Při plachtění drží křídla v mírném diedrálu (do V). Hlava je při letu poměrně plochá, nevystupuje výrazně dopředu.

  2. 2

    Zbarvení dospělých

    Celkově tmavě hnědé opeření, často s mírně světlejšími spodními křídelními krovkami. Na zátylku může být světlejší skvrna, ale není tak výrazná jako u orla křiklavého.

  3. 3

    Zbarvení mladých

    Mladí ptáci jsou tmavší, s výraznými bílými skvrnami (okénky) na spodní straně křídel u kořene ručních letek a bílým pruhem na svrchní straně křídel. Tyto znaky jsou klíčové pro odlišení od orla křiklavého.

  4. 4

    Volání

    Pronikavé, opakované "kvi-kvi-kvi" nebo "kyip-kyip-kyip", které je odlišné od hlubšího volání orla křiklavého.

  5. 5

    Habitat

    Vyhledává mozaikovitou krajinu s lesy a otevřenými plochami, často v blízkosti vodních ploch.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Preferuje mozaikovitou krajinu s listnatými nebo smíšenými lesy pro hnízdění a otevřenými plochami (louky, pastviny, zemědělská půda) pro lov. Vyhýbá se hustým jehličnatým lesům a rozsáhlým monokulturám.
Areál rozšíření
Hnízdí ve střední a východní Evropě (od Německa a Polska na západě po Rusko na východě) a v Turecku. Zimuje v subsaharské Africe, především ve východní a jižní Africe.
Výškové rozšíření
Hnízdí převážně v nížinách a pahorkatinách, do nadmořské výšky přibližně 1000 m. Na zimovištích se vyskytuje v různých nadmořských výškách.
Preferovaná prostředí
Staré listnaté nebo smíšené lesy s dostatkem vzrostlých stromů pro hnízdění, v blízkosti vlhkých luk, mokřadů, pastvin a zemědělské půdy bohaté na kořist.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (denní) pták, aktivní převážně během dne.
Potravní zvyky
Aktivní lovec, který často loví z nízkého letu nebo z posedu. Jeho strava se skládá převážně z drobných savců (hraboši, krtci), obojživelníků (žáby, ropuchy), plazů (ještěrky, hadi), ptáků a velkého hmyzu. Žáby tvoří významnou část potravy, zejména v období rozmnožování.
Sociální chování
Mimo hnízdní sezónu a během migrace se může shromažďovat do větších skupin, zejména na nocovištích. Během hnízdění je teritoriální a žije v párech.
Způsob letu
Charakteristický let s křídly drženými v mírném diedrálu (do V), často plachtí v kruzích. Křídla jsou poměrně krátká a široká. Při aktivním letu má pomalé, hluboké údery křídel.
Migrace
Dálkový migrant. Hnízdní populace opouštějí Evropu v srpnu a září a zimují v subsaharské Africe. Návrat na hnízdiště probíhá v dubnu a květnu. Migruje ve velkých hejnech, často společně s jinými dravci.
Teritorialita
Během hnízdní sezóny si páry udržují hnízdní teritorium, které brání před jinými dravci. Mimo hnízdní sezónu je méně teritoriální.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Nemá typický zpěv. Vokalizace jsou omezeny na volání.
Volání
Nejčastější volání je pronikavé, opakované "kvi-kvi-kvi" nebo "kyip-kyip-kyip", které je slyšet zejména v blízkosti hnízda nebo během toku. Může také vydávat drsné, chraplavé zvuky.
Kdy se ozývá
Nejčastěji se ozývá během hnízdní sezóny, zejména při toku, při obraně hnízda nebo při komunikaci s partnerem či mláďaty. Během migrace je obvykle tišší.

Rozmnožování

Hnízdní období
Květen až červenec. Snáška probíhá obvykle v květnu.
Hnízdní zvyky
Hnízdí na vysokých stromech v lesích, často v blízkosti otevřených ploch. Hnízdo je velké, postavené z větví a vystlané zelenými listy. Každý rok si pár může postavit nové hnízdo nebo opravit staré.
Velikost snůšky
1-2 vejce (výjimečně 3)
Popis vajec
Obvykle 1-2 vejce, vzácně 3. Vejce jsou bílá, často s hnědými skvrnami, oválného tvaru.
Doba inkubace
Přibližně 38-41 dní, inkubuje převážně samice.
Doba opeřování
Mláďata opouštějí hnízdo po 50-55 dnech, ale jsou závislá na rodičích ještě několik týdnů poté.
Péče rodičů
Oba rodiče se podílejí na inkubaci (samice více) a krmení mláďat. Samice se stará o mláďata v hnízdě, zatímco samec přináší potravu.

Kde nalézt

Hnízdiště

Vzrostlé listnaté nebo smíšené lesy v nížinách a pahorkatinách střední a východní Evropy, zejména v Polsku, Bělorusku, Ukrajině, Rusku a Pobaltí. V České republice hnízdí pouze vzácně a nepravidelně.

Lovné oblasti

Vlhké louky, pastviny, mokřady, okraje rybníků a zemědělská půda v blízkosti hnízdišť.

Migrační trasy

Během migrace je možné je pozorovat na tradičních migračních koridorech, jako jsou Bosporská úžina nebo Gibraltar, kde se shromažďují velká hejna dravců.

Zimoviště

Savany a otevřené lesy v subsaharské Africe, především ve východní a jižní Africe.

Tipy do terénu

  1. Pozorujte let. Věnujte pozornost siluetě a způsobu letu. Orel volavý drží křídla v mírném diedrálu a má poměrně krátká a široká křídla. Hledejte plachtící ptáky v termických proudech.
  2. Hledejte mladé ptáky. U mladých ptáků se zaměřte na výrazná bílá okénka na spodní straně křídel a bílý pruh na svrchní straně křídel, které jsou klíčovým rozlišovacím znakem.
  3. Poslouchejte volání. V hnízdní sezóně se snažte zachytit charakteristické pronikavé volání "kvi-kvi-kvi".
  4. Navštivte správné lokality. Vyhledejte oblasti s mozaikovitou krajinou, kde se střídají lesy s otevřenými vlhkými loukami a mokřady. V České republice je jeho výskyt velmi vzácný, spíše se jedná o zatoulané jedince.
  5. Použijte dalekohled a určovací klíč. Pro přesné určení je nezbytný kvalitní dalekohled a podrobný určovací klíč, který pomůže rozlišit orla volavého od podobných druhů, zejména orla křiklavého.

Podobné druhy

Orel křiklavý

Clanga clanga

Orel volavý je menší a štíhlejší než orel křiklavý. Orel křiklavý má tmavší a jednotnější opeření, bez výrazných bílých okének na křídlech u mladých ptáků. Orel křiklavý má také delší a užší křídla a při letu je drží více v rovině nebo jen s mírným diedrálem. Hlava orla křiklavého je při letu více vystouplá. Volání orla křiklavého je hlubší a zvučnější.

Orel královský

Aquila heliaca

Orel královský je výrazně větší a mohutnější. Dospělí orli královští mají světlou hlavu a krk, a výrazné bílé skvrny na ramenech. Mladí orli královští jsou světlejší, s podélným žíháním na spodní straně těla. Orel volavý je celkově tmavší a postrádá bílé skvrny na ramenech.

Káně lesní

Buteo buteo

Káně lesní je menší a má kratší ocas. Orel volavý má delší a širší křídla a při letu drží křídla v diedrálu. Káně lesní má variabilní zbarvení, ale nikdy nemá tak tmavé a jednotné opeření jako dospělý orel volavý. Let káně je často více třepotavý.

Rychlá fakta

Druh:
Orel volavý
Vědecký název:
Clanga pomarina
Rod:
Clanga
Čeleď:
Accipitridae (jestřábovití)
Řád:
Accipitriformes (dravci)
Status IUCN:
Málo dotčený (Least Concern)
Hnízdní oblast:
Střední a východní Evropa, Turecko
Zimoviště:
Subsaharská Afrika
Potrava:
Drobní savci, obojživelníci, plazi, ptáci, hmyz
Délka:
55-67 cm
Rozpětí křídel:
146-168 cm
Hmotnost:
1.2-2.5 kg

Zajímavosti

  • Orel volavý je jedním z nejtěžších dálkových migrantů mezi dravci, urazí tisíce kilometrů mezi hnízdišti a zimovišti.
  • Jeho vědecké jméno 'pomarina' odkazuje na Pomořansko, oblast v severním Polsku a Německu, kde byl poprvé popsán.
  • V některých oblastech se kříží s orlem křiklavým (Clanga clanga), což vede k hybridním jedincům a ztěžuje identifikaci.
  • Jeho strava je silně závislá na dostupnosti hrabošů a žab, což může ovlivnit jeho hnízdní úspěšnost v daném roce.
  • Navzdory svému jménu 'orel volavý' (lesser spotted eagle) je v porovnání s jinými orly poměrně malý a často se zaměňuje s káněmi.

Vědecká klasifikace

Říše
Animalia
Kmen
Chordata
Třída
Aves
Řád
Accipitriformes
Čeleď
Accipitridae
Rod
Clanga
Druh
Clanga pomarina

Prozkoumat Orel volavý

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci