Dlask tlustozobý

O druhu

Dlask tlustozobý je robustní a zavalitý pěvec s nápadně velkou hlavou a mohutným kuželovitým zobákem, který je uzpůsoben k louskání tvrdých semen a plodů. Je to největší evropský pěnkavovitý pták. Vyniká krásnou, ačkoliv poměrně nenápadnou, kombinací barev a charakteristickým vzezřením.

Velikost a délka života

Délka

18-19 cm

Rozpětí křídel

29-33 cm

Hmotnost

48-62 g

Délka života

5-10 let (známy i jedinci starší 12 let)

Potrava

Převážně semena, pecky a tvrdé plody (např. třešně, švestky, tisy, habr, javor, dub, buk), doplňkově hmyz v hnízdním období.

Tělesné znaky

Opeření

Sameček má kaštanově hnědý hřbet, světlejší oranžovohnědou hlavu s černošedým tílkem a černým uzdičkou a bradou. Spodina je růžovohnědá, postupně přecházející do bílé na břiše. Křídla jsou tmavá s nápadnou bílou páskou a kovově modročernými lesklými loketními letkami s charakteristicky odseknutými konci. Ocas je tmavý s bílými vnějšími pery. Samička je celkově bledší a matnější, s méně výraznými barvami.

Tvar zobáku

Velmi mohutný, kuželovitý zobák, který se v zimě zbarvuje do žlutavě hnědé až narůžovělé barvy a v hnízdním období je ocelově modrošedý.

Barva očí

Sytě červenohnědý

Barva nohou

Narůžovělý až světle hnědý

Rozlišovací znaky

Nápadně velká hlava, mohutný zobák, krátký krk, zavalité tělo, krátký, ale široký ocas a charakteristické ostruhy kovově modročerných loketních letek.

Vzhled mláděte

Mláďata jsou zbarvena podobně jako samička, ale mají skvrnitou spodinu těla (tmavé skvrny na světlém podkladě) a tmavě kropenatou hlavu. Zobák je zbarven hnědě.

Sezónní změny

Zobák mění barvu ze žlutavě hnědé v zimě na ocelově modrošedou v hnízdním období. Celkové zbarvení může být v zimě nepatrně méně syté díky opotřebení peří.

Pohlavní dimorfismus

Ano, samec má výraznější a sytější barvy než samice. Samice je bledší a matnější, černá maska na tváři je méně rozsáhlá a má šedavější odstín.

Jak určit

1. 1

   Velikost a tvar těla

   Je to největší pěnkavovitý pták v Evropě, s nápadně robustním, zavalitým tělem a krátkým krkem.

2. 2

   Zobák

   Mohutný, kuželovitý zobák je jeho nejvýraznějším znakem. Jeho barva se mění dle ročního období (žlutá v zimě, ocelově modrošedá v létě).

3. 3

   Plumáž

   Kombinace kaštanově hnědé, oranžovohnědé, růžovohnědé a černé barvy s výraznou bílou křídelní páskou a unikátními kovově modročernými loketními letkami s odseknutými konci.

4. 4

   Chování

   Často se zdržuje ve vyšších patrech stromů, na zem sestupuje za potravou. Pohyb je vzpřímený a poněkud těžkopádný. Je plachý a opatrný.

5. 5

   Hlas

   Nejčastěji slyšitelný je suchý, kovový zvuk "cikk", který je charakteristický. Píseň je tichá a nenápadná.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Listnaté a smíšené lesy, parky, sady, zahrady, aleje, hřbitovy.

Areál rozšíření

Palearktická oblast od západní Evropy po východní Asii (Japonsko), severozápadní Afrika. Většina Evropy, chybí na Islandu a v severní Skandinávii.

Výškové rozšíření

Nížiny až do výšek 1500 metrů, místy i výše v závislosti na dostupnosti potravy.

Preferovaná prostředí

Upřednostňuje listnaté lesy, především dubové a habrové doubravy, a smíšené lesy s příměsí tvrdých dřevin, ale často se vyskytuje i v městských parcích a zahradách s vysokými stromy, kde je dostatek potravy.

Chování

Doba aktivity

Denní pták. Nejaktivnější je v ranních a pozdních odpoledních hodinách.

Potravní zvyky

Potravu sbírá převážně na stromech, keřích i na zemi. Svým silným zobákem dokáže drtit pecky třešní (síla stisku až 50 kg) a švestek, louskat semena habrů, javorů, buků a dubů. Je známý tím, že dovede pecky rozloupnout na půl nebo je rozetřít na prášek. V hnízdním období doplňuje stravu hmyzem (housenky, brouci).

Sociální chování

Mimo hnízdní sezónu se často sdružuje do menších hejn, která mohou čítat i desítky jedinců, zvláště na bohatých zdrojích potravy. Během hnízdění jsou spíše teritoriální a žijí v párech.

Způsob letu

Let je vlnitý, rychlý a poměrně těžkopádný s těžkými údery křídel. Na dlouhé vzdálenosti letí obvykle ve vlnách.

Migrace

Částečně tažný pták. Středoevropské populace jsou převážně stálé nebo jen potulné. Severnější a východnější populace migrují na kratší vzdálenosti na jih a západ, do střední a jižní Evropy. Občasné invaze (nálety) se vyskytují v nepravidelných intervalech, zejména v letech s nedostatkem potravy v domovině.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny hájí hnízdní teritorium, ačkoliv není příliš agresivní. Mimo hnízdění jsou méně teritoriální a snášenliví v hejnech.

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až červen

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví v rozsochách listnatých stromů, obvykle vysoko nad zemí (5-10 m), často v ovocných sadech, dubovištěch nebo parcích. Hnízdo je miskovité, pevně postavené z větviček, trav, kořínků a lišejníků, vystlané jemným rostlinným materiálem, srstí nebo peřím. Staví ho oba partneři, avšak samice nese hlavní tíhu.

Velikost snůšky

3-6 vajec, nejčastěji 4-5.

Popis vajec

3-6 vajec, světle modrošedých, zelenošedých nebo žlutavých, se tmavými skvrnami a čárkami, především na tupém konci. Velikost vajec je přibližně 24 x 18 mm.

Doba inkubace

11-13 dní, sedí převážně samice.

Doba opeřování

10-14 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.

Péče rodičů

O mláďata se starají oba rodiče. Krmí je zpočátku hmyzem, později i semeny. Často mají 1-2 snůšky za rok.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Pozorně naslouchejte. Dlask je spíše slyšet než vidět díky svému charakteristickému "cikk" volání. Věnujte pozornost zvukům z korun stromů.
2. Soustřeďte se na detaily. Doporučuje se silný dalekohled, protože dlask se často zdržuje vysoko v korunách nebo v hustém listoví. Hledejte jeho robustní zobák a jedinečnou kresbu křídel.
3. Hledejte zbytky potravy. Pod stromy, kde se dlaskové krmí, můžete najít rozlousknuté pecky třešní, švestek nebo jiných plodů, což signalizuje jejich přítomnost.
4. Pozorujte v klidu. Dlask je plachý, takže je důležité se pohybovat tiše a být trpělivý. Často uniká pozornosti, protože se chová velmi nenápadně, ačkoliv je poměrně velký.
5. Návštěva specifických míst. Kde rostou habry, duby, jasany nebo ovocné stromy, tam je velká šance na spatření dlaska.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Maximální síla skusu:

Dokáže vyvinout sílu až 50 kg/cm² k rozdrcení pecek.

Největší pěnkava Evropy:

Mezi evropskými pěnkavovitými ptáky překonává velikostí ostatní zástupce.

Změna barvy zobáku:

Zobák mění barvu ze žluté/růžové v zimě na modrošedou v hnízdním období.

Potravní specializace:

Vysoce specializovaný na louskání tvrdých semen a pecek.

Zajímavosti

• Jméno "dlask" je odvozeno od zvuků "dlásk-dlásk", které vydávají při louskání pecek.
• Pecky třešní dokáže rozlousknout za méně než sekundu.
• Latinské pojmenování Coccothraustes znamená "drtič pecek", což dokonale vystihuje jeho schopnosti.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Passeriformes

Čeleď

Fringillidae

Rod

Coccothraustes

Druh

Coccothraustes coccothraustes

Prozkoumat Dlask tlustozobý