Holub divoký

O druhu

Holub divoký je středně velký holub, který se vyznačuje nenápadným šedým zbarvením bez bílých znaků, které jsou typické pro holuba hřivnáče. Je to plachý druh, který se často zdržuje v lesích a starých stromech, kde hnízdí v dutinách. Jeho populace v Evropě v posledních desetiletích klesá, což je způsobeno úbytkem vhodných hnízdních dutin a změnami v zemědělské krajině.

Velikost a délka života

Délka

32-34 cm

Rozpětí křídel

63-69 cm

Hmotnost

250-350 g

Délka života

Až 8 let v divočině

Potrava

Býložravec (semena, obilí, pupeny, listy, bobule)

Tělesné znaky

Opeření

Celkově šedé zbarvení. Hlava a krk jsou tmavší šedé, s nazelenalým až nafialovělým leskem na bocích krku. Hřbet a křídla jsou světlejší šedé, bez bílých skvrn. Letky jsou tmavší. Spodina těla je světlejší šedá. Na křídlech má dvě nevýrazné tmavé pásky. Ocas je šedý s tmavým koncovým pruhem.

Tvar zobáku

Krátký, tenký, růžový s nažloutlou špičkou a bílým ozobím.

Barva očí

Tmavé, s úzkým žlutým očním kroužkem.

Barva nohou

Červené

Rozlišovací znaky

Absence bílých znaků na krku a křídlech (na rozdíl od holuba hřivnáče), menší velikost než holub hřivnáč, tmavé oko, růžové nohy, dvě nevýrazné tmavé pásky na křídlech.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou celkově matnější, postrádají lesk na krku a mají méně výrazné křídelní pásky. Oční kroužek je méně zřetelný.

Sezónní změny

Žádné výrazné sezónní změny v opeření.

Pohlavní dimorfismus

Pohlaví jsou zbarvením téměř identická. Samci mohou být nepatrně větší a mít intenzivnější lesk na krku.

Jak určit

1. 1

   Velikost a silueta

   Menší než holub hřivnáč, ale větší než holub domácí. Celkově kompaktnější a elegantnější silueta.

2. 2

   Zbarvení

   Jednotné šedé zbarvení bez bílých znaků. Nazelenalý/nafialovělý lesk na krku je viditelný jen zblízka a pod správným úhlem. Dvě nevýrazné tmavé pásky na křídlech.

3. 3

   Oko a ozobí

   Tmavé oko s úzkým žlutým očním kroužkem. Růžové ozobí.

4. 4

   Nohy

   Červené nohy.

5. 5

   Hlas

   Charakteristické hluboké, monotónní „hu-hu-hu-huu“ je nejlepší identifikační znak, často slyšitelné dříve než pták samotný.

6. 6

   Chování

   Plachý, často se zdržuje v korunách stromů nebo na zemi v blízkosti úkrytu. Při vzletu hlasitě tleská křídly.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Listnaté a smíšené lesy, parky, staré sady, zemědělská krajina s remízky a alejemi.

Areál rozšíření

Evropa (kromě nejsevernějších částí), západní Asie a severní Afrika. V České republice je rozšířen po celém území, ale lokálně.

Výškové rozšíření

Od nížin do podhůří, obvykle do 800 m n. m., ale může se vyskytovat i výše.

Preferovaná prostředí

Preferuje staré lesy s dostatkem dutin pro hnízdění, okraje lesů, parky s vysokými stromy a zemědělskou krajinu s přístupem k potravě.

Chování

Doba aktivity

Denní.

Potravní zvyky

Potravu sbírá převážně na zemi, často na polích, loukách nebo pod stromy. Živí se semeny trav, obilovin, plevelů, pupeny, mladými listy a bobulemi. V zimě může navštěvovat krmítka.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se sdružuje do hejn, často i s holuby hřivnáči. Během hnízdění je teritoriální a žije v párech.

Způsob letu

Rychlý a přímý let s rychlými údery křídel. Při vzletu vydává hlasitý tleskavý zvuk křídel. Při toku předvádí kruhový let s plachtěním a hlasitým tleskáním křídel.

Migrace

Částečně tažný druh. Populace ze severní a východní Evropy migrují na jih a západ. Středoevropské populace jsou převážně stálé, ale mohou se přesouvat na kratší vzdálenosti za potravou. Přílet na hnízdiště v březnu, odlet v říjnu až listopadu.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si pár hájí hnízdní teritorium kolem dutiny.

Rozmnožování

Hnízdní období

Březen až září, s vrcholem v dubnu až červenci. Může mít 2-3 snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdí převážně v dutinách starých stromů (duby, buky, topoly), často po datlech. Využívá i skalní dutiny, zříceniny, budky a výjimečně i nory králíků. Hnízdo je jednoduchá plošinka z větviček a stébel.

Velikost snůšky

2 vejce

Popis vajec

2 bílá, lesklá, elipsovitá vejce.

Doba inkubace

16-18 dní (střídají se oba rodiče)

Doba opeřování

28-30 dní

Péče rodičů

Oba rodiče se podílejí na inkubaci vajec a krmení mláďat tzv. holubím mlékem.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte hlas. Charakteristické volání je často prvním a nejlepším způsobem, jak holuba divokého detekovat, i když ho nevidíte.
2. Hledejte v korunách stromů. Často sedí skrytý v korunách stromů, zejména v blízkosti hnízdních dutin. Použijte dalekohled.
3. Pozorujte na polích. Na jaře a na podzim je můžete vidět, jak se krmí na polích, často ve smíšených hejnech s holuby hřivnáči.
4. Buďte trpěliví a tiší. Holub divoký je plachý, takže je důležité se pohybovat tiše a trpělivě čekat na jeho objevení.
5. Hledejte hnízdní dutiny. V hnízdní sezóně se zaměřte na stromy s viditelnými dutinami, kde by mohl hnízdit.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Hnízdní preference:

Dutiny stromů

Charakteristický hlas:

Monotónní 'hu-hu-hu-huu'

Rozdíl od hřivnáče:

Absence bílých znaků na krku a křídlech

Potrava:

Semena, obilí, pupeny

Sociální chování:

Mimo hnízdění v hejnech

Zajímavosti

• Holub divoký je jediný evropský holub, který hnízdí výhradně v dutinách.
• Jeho latinské jméno 'oenas' pochází z řeckého 'oinas', což znamená 'holub vinný', pravděpodobně kvůli jeho oblibě bobulí a hroznů.
• V minulosti byl holub divoký hojnější, ale intenzivní lesní hospodaření a úbytek starých stromů s dutinami vedly k poklesu jeho populace.
• Mláďata jsou krmena 'holubím mlékem', výživnou kašovitou látkou produkovanou ve voleti obou rodičů.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Columbiformes

Čeleď

Columbidae

Rod

Columba

Druh

Columba oenas

Prozkoumat Holub divoký