Birdby LogoBirdby

Vlha fialovolící

Málo dotčený

Coracias caudatus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Vlha fialovolící je středně velký, nápadně zbarvený pták z čeledi vlhovitých, známý pro své akrobatické lety a pestré peří. Je to jeden z nejikoničtějších ptáků afrických savan a otevřených lesů.

Velikost a délka života

Délka
28-30 cm (bez ocasních per, která mohou přidat dalších 6-8 cm)
Rozpětí křídel
50-58 cm
Hmotnost
80-160 g
Délka života
Přibližně 7-10 let ve volné přírodě
Potrava
Karnivor (převážně hmyzožravec)

Tělesné znaky

Opeření
Dospělí ptáci mají jasně fialovou až lila hruď a hrdlo, modré břicho a kostřec. Hlava je zelenavě modrá, záda jsou hnědá. Křídla jsou kombinací tmavě modré, světle modré a černé. Ocas je modrý s prodlouženými vnějšími rýdovacími pery, která jsou tmavá až černá. Zobák je černý.
Tvar zobáku
Silný, mírně zahnutý, černý zobák.
Barva očí
Tmavě hnědé oči.
Barva nohou
Šedohnědé až černé nohy.
Rozlišovací znaky
Nejvýraznějším znakem jsou prodloužená vnější ocasní pera a nápadné fialové zbarvení hrudi a hrdla, které ji odlišuje od ostatních druhů vlah. Během letu jsou viditelné jasně modré plochy na křídlech.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci jsou celkově matnější, s méně intenzivními barvami. Fialová na hrudi je méně výrazná, spíše šedavě hnědá s nádechem fialové. Ocasní pera nejsou prodloužená. Zelenavě modrá na hlavě je méně jasná.
Sezónní změny
Nejsou známy výrazné sezónní změny v opeření.
Pohlavní dimorfismus
Pohlaví jsou si velmi podobná, bez výrazných rozdílů ve zbarvení nebo velikosti. Samci mohou mít mírně delší ocasní pera.

Jak určit

  1. 1

    Zbarvení

    Hledejte kombinaci jasně fialové hrudi, zelenavě modré hlavy, hnědých zad a modrého břicha. V letu jsou nápadné jasně modré plochy na křídlech.

  2. 2

    Ocas

    Charakteristická jsou dvě prodloužená, tmavá vnější ocasní pera, která jsou zvláště patrná za letu a při sezení.

  3. 3

    Chování

    Často sedí na vyvýšeném posedu (strom, sloup, dráty) a pozoruje okolí. Během námluv předvádí akrobatické lety.

  4. 4

    Volání

    Drsné, chraplavé „rak-rak-rak“ nebo „kaaa-kaaa“ je dobrým identifikačním znakem, zejména za letu.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Savany, otevřené lesy, křovinaté oblasti, zemědělská půda s roztroušenými stromy.
Areál rozšíření
Široce rozšířená v subsaharské Africe, od Senegalu a Gambie na západě po Etiopii a Somálsko na východě a na jih až po Jihoafrickou republiku.
Výškové rozšíření
Od hladiny moře do přibližně 2000 metrů nad mořem.
Preferovaná prostředí
Preferuje oblasti s rozptýlenými stromy (např. akácie, miombo), které slouží jako vyvýšená místa pro pozorování kořisti. Vyhýbá se hustým lesům a pouštím.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (aktivní během dne).
Potravní zvyky
Je to dravý hmyzožravec. Loví z vyvýšeného posedu (strom, sloup, dráty), odkud se vrhá na kořist na zemi. Živí se velkým hmyzem (kobylky, sarančata, brouci, termiti), pavouky, štíry, ale také malými obratlovci, jako jsou ještěrky, hadi, žáby a hlodavci. Větší kořist často bije o větev, aby ji usmrtila nebo znehybnila.
Sociální chování
Obvykle žije samotářsky nebo v párech. Mimo hnízdní období se mohou shromažďovat v malých skupinách na nocovištích.
Způsob letu
Let je silný a přímý, ale během námluv a teritoriálních projevů předvádí akrobatické vzdušné tance s prudkými pády, otočkami a vývrtkami, doprovázené hlasitým voláním.
Migrace
Většinou stálý druh, ale některé populace v okrajových částech areálu (např. jižní Afrika) mohou podnikat lokální nebo sezónní přesuny za potravou nebo vodou. Východoafrické populace jsou převážně stálé.
Teritorialita
Během hnízdní sezóny jsou teritoriální a agresivně brání své hnízdiště před vetřelci.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Nemá typický zpěv. Vokalizace jsou spíše drsné, chraplavé zvuky.
Volání
Nejčastější volání je drsné, chraplavé „rak-rak-rak“ nebo „kaaa-kaaa“, často vydávané za letu nebo z vyvýšeného posedu. Během námluv a teritoriálních projevů jsou volání intenzivnější a hlasitější.
Kdy se ozývá
Nejčastěji volá za úsvitu a soumraku, a také během letových projevů v hnízdní sezóně.

Rozmnožování

Hnízdní období
Liší se regionálně, obvykle v období dešťů nebo krátce po něm. Např. v jižní Africe od září do prosince, ve východní Africe od října do března.
Hnízdní zvyky
Hnízdí v dutinách stromů (často opuštěné dutiny datlů nebo vousáků), v termitištích nebo v pískovcových útesech. Hnízdo je jednoduché, bez výstelky nebo s minimální výstelkou z trávy a peří.
Velikost snůšky
2-4 vejce.
Popis vajec
Snáší 2-4 (vzácně 5) čistě bílých, lesklých vajec. Velikost vajec je přibližně 31 x 26 mm.
Doba inkubace
Přibližně 22-24 dní, inkubují oba rodiče.
Doba opeřování
Mláďata opouštějí hnízdo po 26-30 dnech od vylíhnutí.
Péče rodičů
O mláďata se starají oba rodiče, kteří je krmí hmyzem a malými obratlovci.

Kde nalézt

Národní parky a rezervace

Vlha fialovolící je běžným a snadno pozorovatelným druhem v mnoha národních parcích a rezervacích po celé subsaharské Africe, např. Serengeti, Kruger, Masai Mara, Etosha.

Otevřené savany a křovinaté oblasti

Vyhledávejte ji v otevřených krajinách s roztroušenými stromy, kde má dostatek vyvýšených posedů pro lov.

Okraje zemědělské půdy

Často se vyskytuje i v blízkosti lidských sídel na okrajích zemědělských oblastí, kde využívá sloupy a dráty jako posedy.

Tipy do terénu

  1. Pozorujte vyvýšené posedy. Vlhy fialovolící tráví většinu času pozorováním kořisti z vyvýšených míst. Prohlížejte vrcholky stromů, sloupy, dráty a keře.
  2. Hledejte v letu. Jejich jasné zbarvení je nejnápadnější za letu, kdy se odhalí modré plochy na křídlech. Sledujte ptáky, kteří se vrhají z posedu na zem.
  3. Poslouchejte volání. Jejich drsné volání je často prvním znamením jejich přítomnosti, zejména v ranních a večerních hodinách.
  4. Navštivte správné biomy. Zaměřte se na savany, otevřené lesy a křovinaté oblasti, kde je jejich přirozené prostředí.

Podobné druhy

Vlha modrobřichá

Coracias cyanogaster

Vlha modrobřichá má výrazně tmavší, téměř černou hlavu a hnědá záda, postrádá fialovou hruď a má kratší ocasní pera. Její areál se překrývá jen částečně v západní Africe.

Vlha indická

Coracias benghalensis

Vlha indická se vyskytuje v Asii. Má hnědou hlavu a hruď, modré břicho a kostřec, ale postrádá fialové zbarvení a prodloužená ocasní pera. Celkově je méně pestrá.

Vlha liliputí

Coracias naevius

Vlha liliputí je větší, má hnědou hlavu a hruď s bílými proužky a postrádá prodloužená ocasní pera. Její zbarvení je celkově tlumenější a méně kontrastní.

Rychlá fakta

Hlavní barva:
Fialová, modrá, hnědá
Charakteristický znak:
Prodloužená ocasní pera
Potrava:
Velký hmyz, malí obratlovci
Hnízdění:
Dutiny stromů, termitiště
Status IUCN:
Málo dotčený

Zajímavosti

  • Vlha fialovolící je národním ptákem Keni a Botswany.
  • Její akrobatické lety během námluv jsou jedny z nejpůsobivějších v ptačí říši.
  • Název 'vlha' (roller) odkazuje na její zvyk 'válet se' ve vzduchu během letových projevů.
  • Je schopna ulovit i jedovaté hady a štíry, které před konzumací usmrtí údery o tvrdý povrch.

Vědecká klasifikace

Říše
Animalia
Kmen
Chordata
Třída
Aves
Řád
Coraciiformes
Čeleď
Coraciidae
Rod
Coracias
Druh
Coracias caudatus

Prozkoumat Vlha fialovolící

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci