Sýkora modřinka

O druhu

Sýkora modřinka je malý, čilý a barevný pěvec, široce rozšířený v Evropě a západní Asii. Je známá svým modrým temenem, křídly a ocasem, žlutou spodinou a černým očním proužkem. Je to běžný obyvatel zahrad, parků a lesů, kde se živí převážně hmyzem a semeny. Její akrobatické schopnosti při hledání potravy jsou pro ni typické.

Velikost a délka života

Délka

10.5-12 cm

Rozpětí křídel

17-20 cm

Hmotnost

7.5-12 g

Délka života

2-3 roky (v zajetí až 9 let)

Potrava

Hmyzožravec (převážně), semenožravec

Tělesné znaky

Opeření

Sýkora modřinka má jasně modré temeno, křídla a ocas. Hřbet je zelenavý, spodina těla je jasně žlutá s úzkým tmavým proužkem uprostřed břicha. Tváře jsou bílé, ohraničené černým proužkem, který prochází okem a pokračuje na týl. Brada je černá. Křídla mají bílou křídelní pásku.

Tvar zobáku

Krátký, kuželovitý, špičatý zobák, tmavě šedé až černé barvy, ideální pro sběr hmyzu a semen.

Barva očí

Tmavě hnědé až černé.

Barva nohou

Šedomodré až tmavě šedé, s pevnými drápy pro šplhání.

Rozlišovací znaky

Kombinace modrého temene, žluté spodiny, bílých tváří s černým očním proužkem a zelenavého hřbetu. Bílá křídelní páska je také dobrým znakem.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci mají matnější barvy. Modrá na temeni je šedavější, žlutá na břiše je bledší a tváře jsou nažloutlé místo čistě bílé. Křídelní páska je také méně výrazná. Celkově působí méně kontrastně než dospělí.

Sezónní změny

Plumáž se výrazně nemění mezi ročními obdobími. Po podzimním pelichání jsou barvy nejjasnější a nejčistší. Během roku může dojít k mírnému opotřebení peří, což způsobí, že barvy vypadají poněkud matněji.

Pohlavní dimorfismus

Pohlavní dimorfismus je minimální. Samci mají obvykle o něco sytější a jasnější barvy, zejména modrou na temeni a žlutou na břiše, a širší černý proužek na břiše. Tyto rozdíly jsou však často obtížně rozeznatelné v terénu.

Jak určit

1. 1

   Velikost a tvar

   Malý, zavalitý pěvec s krátkým krkem a relativně velkou hlavou.

2. 2

   Zbarvení hlavy

   Jasně modré temeno, bílé tváře s černým očním proužkem a černou bradou.

3. 3

   Zbarvení těla

   Zelenavý hřbet, jasně žlutá spodina s úzkým tmavým proužkem uprostřed břicha.

4. 4

   Křídla a ocas

   Modrá křídla s výraznou bílou křídelní páskou a modrý ocas.

5. 5

   Chování

   Velmi čilá a akrobatická, často visí hlavou dolů při hledání potravy. Často se pohybuje ve smíšených hejnech.

6. 6

   Hlas

   Charakteristická vysoká, zvučná píseň 'ci-ci-ci-sýýý-sýýý' a různorodá volání 'sit' nebo 'tsee-tsee'.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Listnaté a smíšené lesy, parky, zahrady, sady, aleje, křoviny.

Areál rozšíření

Široce rozšířená v Evropě od Britských ostrovů a Pyrenejského poloostrova na západě, přes střední a východní Evropu až po západní Rusko. Na jihu zasahuje do severní Afriky a na Blízký východ. V České republice je hojná po celém území.

Výškové rozšíření

Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500 m n. m., ale může se vyskytovat i výše.

Preferovaná prostředí

Preferuje oblasti s dostatkem starých stromů s dutinami pro hnízdění, hustým podrostem a přístupem k vodě. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, kde využívá krmítka a budky.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální).

Potravní zvyky

Převážně hmyzožravá, živí se housenkami, mšicemi, pavouky a jinými bezobratlými, které sbírá z listí a kůry stromů. V zimě doplňuje stravu semeny (zejména bukvicemi, žaludy, slunečnicovými semínky) a ořechy. Je velmi obratná, často visí hlavou dolů na tenkých větvičkách při hledání potravy.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se často sdružuje do smíšených hejn s jinými druhy sýkor (např. sýkorou koňadrou) a dalšími drobnými pěvci. Během hnízdění je teritoriální a žije v párech.

Způsob letu

Rychlý, vlnitý let s častými mávnutími křídel. Při přeletech na delší vzdálenosti může být let přímější. V korunách stromů se pohybuje velmi obratně a hbitě.

Migrace

Převážně stálý druh, ale v chladnějších oblastech nebo při nedostatku potravy může podnikat kratší potulky. Mladí ptáci se po vylétnutí z hnízda rozptylují do okolí. V České republice je stálá, s občasnými přesuny.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si páry sýkor modřinek hájí své hnízdní teritorium, které zahrnuje hnízdiště a přilehlé oblasti pro shánění potravy. Mimo hnízdění je teritorialita méně výrazná.

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až červen. Obvykle má jednu, někdy i dvě snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v dutinách stromů, starých stěnách, skalních štěrbinách, ale velmi často využívá i ptačí budky s malým vletovým otvorem. Hnízdo staví samice z mechu, lišejníků, trávy a vystýlá ho peřím, srstí a pavučinami.

Velikost snůšky

7-13 vajec, průměrně 8-10. Jedna z největších snůšek mezi evropskými pěvci.

Popis vajec

Vejce jsou bílá s jemnými červenohnědými skvrnkami, zejména na širším konci. Jsou malá a oválná.

Doba inkubace

12-15 dní, sedí převážně samice.

Doba opeřování

16-22 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.

Péče rodičů

Oba rodiče se starají o krmení mláďat. Samice inkubuje vejce, zatímco samec ji krmí. Po vylíhnutí mláďat oba rodiče intenzivně shánějí potravu.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte hlas. Její zvučná píseň a častá volání jsou často prvním indikátorem její přítomnosti.
2. Pozorujte krmítka. V zimě jsou pravidelnými návštěvníky krmítek, kde se živí semeny a tukem.
3. Hledejte v korunách stromů. Sýkory modřinky jsou velmi aktivní v korunách stromů, kde hledají hmyz na listech a větvích. Často visí hlavou dolů.
4. Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování jejích barevných znaků je dalekohled nezbytný.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Největší snůška:

Sýkora modřinka má jednu z největších snůšek mezi evropskými pěvci, často přes 10 vajec.

Akrobat:

Je známá svou schopností viset hlavou dolů na tenkých větvičkách při hledání potravy.

Krmítkový host:

V zimě je velmi častým a vítaným hostem na krmítkách.

Dutiny:

Hnízdí výhradně v dutinách, ať už přírodních nebo umělých (budky).

Zajímavosti

• Sýkory modřinky jsou velmi inteligentní a dokáží se naučit otevírat mléčné lahve s fóliovým víčkem, aby se dostaly ke smetaně.
• V některých oblastech se sýkory modřinky kříží se sýkorou azurovou (Cyanistes cyanus), což vede ke vzniku hybridů známých jako 'sýkora Pleskeho'.
• Jejich modré zbarvení je způsobeno strukturou peří, nikoli pigmentem, což je jev zvaný strukturální zbarvení.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Passeriformes

Čeleď

Paridae

Rod

Cyanistes

Druh

Cyanistes caeruleus

Prozkoumat Sýkora modřinka