Strnad obecný

O druhu

Strnad obecný je středně velký pěvec, známý svým výrazným žlutým zbarvením, zejména u samců. Je to typický obyvatel otevřené zemědělské krajiny, okrajů lesů a křovin. Jeho zpěv, často přepisovaný jako „jak-jak-jak-jak-jak-se-máš“, je charakteristickým zvukem venkova.

Velikost a délka života

Délka

16-17.5 cm

Rozpětí křídel

23-29.5 cm

Hmotnost

20-36 g

Délka života

2-3 roky (max. zaznamenáno 10 let)

Potrava

Všežravec (převážně semena, v létě hmyz)

Tělesné znaky

Opeření

Samec má jasně žlutou hlavu a spodinu těla, s hnědými proužky na temeni a lících. Hřbet je rezavohnědý s tmavým proužkováním. Kostřec je rezavý. Samice a mladí ptáci jsou celkově matnější, s méně výraznou žlutou barvou a silnějším proužkováním. Obě pohlaví mají bílé okraje vnějších rýdovacích per, patrné za letu.

Tvar zobáku

Kuželovitý, silný, přizpůsobený k louskání semen. Barva je šedavá až namodralá.

Barva očí

Tmavě hnědé

Barva nohou

Růžovohnědé

Rozlišovací znaky

Žlutá hlava a spodina (zejména u samce), rezavý kostřec, bílé okraje vnějších ocasních per, charakteristický zpěv.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou podobní samicím, ale ještě matnější a silněji proužkovaní po celém těle, včetně spodiny. Žlutá barva je minimální nebo zcela chybí.

Sezónní změny

Zbarvení se během roku výrazně nemění, ale po podzimním pelichání jsou barvy čerstvějších per živější. Opotřebením peří se proužkování může zdát méně výrazné a žlutá barva jasnější.

Pohlavní dimorfismus

Výrazný. Samci jsou mnohem jasněji žlutí s kontrastnějším proužkováním. Samice jsou celkově bledší, s více hnědými a šedavými tóny a méně intenzivní žlutou barvou, často omezenou na hrdlo a břicho.

Jak určit

1. 1

   Zbarvení samce

   Hledejte jasně žlutou hlavu a spodinu těla, rezavohnědý hřbet s proužkováním a rezavý kostřec. To je nejspolehlivější znak.

2. 2

   Zpěv

   Poslouchejte charakteristický zpěv „jak-jak-jak-jak-jak-se-máš“ nebo „sisi-sisi-sisi-síííí“, který je nezaměnitelný.

3. 3

   Bílé okraje ocasních per

   Při vzletu nebo za letu si všimněte bílých okrajů vnějších rýdovacích per, které jsou patrné u obou pohlaví.

4. 4

   Habitat

   Hledejte ho v otevřené zemědělské krajině, na okrajích lesů, v křovinách a živých plotech, kde často sedí na vyvýšených místech.

5. 5

   Chování

   Často se zdržuje na zemi, kde sbírá potravu, nebo sedí na drátech, keřích a stromech, odkud zpívá.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Mírné pásmo, otevřená krajina, zemědělská půda, okraje lesů, křoviny, remízky, živé ploty.

Areál rozšíření

Téměř celá Evropa (kromě nejsevernějších částí a jižního Španělska), západní a střední Asie. Zavlečen na Nový Zéland.

Výškové rozšíření

Od nížin do hor, obvykle do 1000 m n. m., ale lokálně i výše.

Preferovaná prostředí

Mozaikovitá krajina s poli, loukami, křovinami a rozptýlenými stromy. Vyhýbá se hustým lesům a zcela otevřeným bezlesým plochám.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální).

Potravní zvyky

Potravu sbírá převážně na zemi. V zimě se živí semeny trav, obilovin a plevelů. V létě doplňuje jídelníček hmyzem (kobylky, brouci, housenky, pavouci), zejména při krmení mláďat.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se sdružuje do hejn, často smíšených s jinými druhy strnadů nebo pěnkavovitých ptáků. Během hnízdění je teritoriální.

Způsob letu

Vlnovitý, s rychlými údery křídel a krátkými skluzavými fázemi. Za letu jsou patrné bílé okraje ocasních per.

Migrace

Většinou stálý nebo částečně tažný. Populace ze severnějších a východnějších oblastí migrují na jih a západ. V České republice je převážně stálý, s přílety zimních hostů ze severu.

Teritorialita

Samci si během hnízdní sezóny energicky brání svá teritoria zpěvem z vyvýšených míst (keře, stromy, dráty).

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až srpen, obvykle 2-3 snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví samice, obvykle na zemi, dobře skryté v husté vegetaci (tráva, křoví) nebo nízko v keři. Je to miskovitá stavba z trav, kořínků a mechu, vystlaná jemnými stébly a chlupy.

Velikost snůšky

3-5 vajec

Popis vajec

3-5 vajec, bílá až namodralá s tmavými skvrnami, čárkami a vlasovými kresbami, které se často shlukují na tupém konci.

Doba inkubace

12-14 dní, sedí převážně samice.

Doba opeřování

10-14 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo, ale jsou ještě několik dní krmena rodiči.

Péče rodičů

Oba rodiče krmí mláďata, samice inkubuje vejce.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte zpěv. Zpěv strnada obecného je velmi výrazný a často ho uslyšíte dříve, než ptáka uvidíte. Zpívá z vyvýšených míst.
2. Hledejte na vyvýšených místech. Samci často sedí na vrcholcích keřů, stromech, drátech elektrického vedení nebo plotech, odkud zpívají a hlídají teritorium.
3. Pozorujte na zemi. Mimo hnízdní sezónu a při hledání potravy se často pohybuje po zemi, zejména na okrajích polí a pod keři.
4. Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování zbarvení a odlišení od podobných druhů je dalekohled nezbytný.
5. Buďte trpěliví. Strnadi mohou být plaší, proto je důležité se pohybovat pomalu a tiše.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Zpěv:

„jak-jak-jak-jak-jak-se-máš“

Habitat:

Otevřená krajina, křoviny, okraje lesů

Potrava:

Semena, hmyz

Status:

Málo dotčený

Rozšíření:

Evropa, západní a střední Asie

Zajímavosti

• Zpěv strnada obecného byl v minulosti často používán jako pomůcka pro výuku hudby, protože jeho rytmus a melodie jsou snadno zapamatovatelné.
• V některých oblastech je strnad obecný považován za indikátor zdravé zemědělské krajiny, protože jeho populace klesá v intenzivně obhospodařovaných oblastech.
• Bílé okraje ocasních per jsou důležitým identifikačním znakem, který je patrný i u letících ptáků a pomáhá odlišit strnada obecného od jiných druhů.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Strnadovití (Emberizidae)

Rod

Strnad (Emberiza)

Druh

Strnad obecný (Emberiza citrinella)

Prozkoumat Strnad obecný