Birdby LogoBirdby
Červenka obecná (Erithacus rubecula)

Červenka obecná

Málo dotčený (Least Concern)

Erithacus rubecula

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Červenka obecná je malý, zavalitý pěvec s charakteristickou oranžovo-červenou náprsenkou a obličejem. Je známá svým melodickým zpěvem a krotkou povahou, často se objevuje v blízkosti lidských obydlí. Je to jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších evropských ptáků.

Velikost a délka života

Délka
12.5-14 cm
Rozpětí křídel
20-22 cm
Hmotnost
16-22 g
Délka života
2-5 let (max. zaznamenáno 19 let)
Potrava
Hmyzožravec (převážně), všežravec

Tělesné znaky

Opeření
Dospělí ptáci mají nápadnou oranžovo-červenou náprsenku a obličej, ohraničenou šedou barvou na bocích krku a hrudi. Hřbet, křídla a ocas jsou olivově hnědé. Břicho je bělavé. Mladí ptáci jsou hnědě skvrnití s tmavšími skvrnami, postrádají červenou náprsenku, která se vyvíjí až po prvním pelichání.
Tvar zobáku
Tenký, špičatý, tmavý zobák, ideální pro sběr hmyzu.
Barva očí
Tmavě hnědé, velké oči.
Barva nohou
Tenké, hnědé až tmavě hnědé nohy.
Rozlišovací znaky
Nejvýraznějším znakem je oranžovo-červená náprsenka a obličej. Velké tmavé oči dodávají ptákovi "milý" výraz. Často drží tělo vzpřímeně a ocas mírně zdvižený.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci jsou celkově hnědě skvrnití, s tmavšími skvrnami na světlejším podkladu. Postrádají oranžovo-červenou náprsenku. Ta se začíná objevovat až po prvním pelichání, obvykle koncem léta.
Sezónní změny
Plumáž se výrazně nemění mezi hnízdním a nehnízdním obdobím. Po podzimním pelichání je peří čerstvější a barvy mohou být sytější.
Pohlavní dimorfismus
Minimální. Samci a samice jsou zbarveni prakticky identicky. Rozdíly jsou patrné pouze při detailním měření nebo v chování během hnízdění.

Jak určit

  1. 1

    Oranžovo-červená náprsenka a obličej

    Toto je nejvýraznější a nezaměnitelný znak dospělých červenek. Žádný jiný běžný evropský pták nemá takto rozsáhlou a sytou oranžovo-červenou barvu na hlavě a hrudi.

  2. 2

    Tvar těla a postoj

    Červenka je malý, zavalitý pták s poměrně velkou hlavou a velkýma tmavýma očima. Často sedí vzpřímeně s mírně zdviženým ocasem.

  3. 3

    Chování

    Často se pohybuje po zemi krátkými poskoky, zastavuje se a rozhlíží. Je poměrně krotká a nebojácná, často se přibližuje k lidem, zejména na zahradách.

  4. 4

    Zpěv a hlas

    Melodický, flétnovitý zpěv s vysokými tóny a charakteristické tikavé "tik" volání jsou velmi typické a pomáhají s identifikací i bez vizuálního kontaktu.

  5. 5

    Mladí ptáci

    Mladé červenky jsou hnědě skvrnité a postrádají červenou náprsenku. Jejich identifikace může být obtížnější, ale často se pohybují v blízkosti dospělých nebo v typickém prostředí červenek.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Lesy (listnaté, smíšené, jehličnaté), parky, zahrady, křoviny, okraje lesů, živé ploty.
Areál rozšíření
Široce rozšířená v Evropě, západní Sibiři, severní Africe a na Blízkém východě. V České republice je hojná po celém území.
Výškové rozšíření
Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500-2000 m n. m., lokálně i výše.
Preferovaná prostředí
Preferuje vlhčí prostředí s bohatým podrostem a dostatkem keřů a stromů. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, kde využívá zahrad a parků.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (denní). Aktivní je od úsvitu do soumraku. Samci mohou zpívat i v noci, zejména za jasných měsíčních nocí nebo v blízkosti pouličního osvětlení.
Potravní zvyky
Primárně se živí hmyzem (brouci, mravenci, pavouci, housenky, žížaly), který sbírá převážně na zemi. V zimě a na podzim doplňuje stravu bobulemi a semeny. Často sleduje pohybující se zvířata (např. divoká prasata, zahradníky), aby se dostala k vyhrabanému hmyzu.
Sociální chování
Mimo hnízdní období jsou červenky převážně samotářské a teritoriální. Během hnízdění tvoří monogamní páry. V zimě se mohou shromažďovat na krmítkách, ale i zde si udržují určitý odstup.
Způsob letu
Let je rychlý, přímý, často s krátkými přelety mezi keři. Při delších přeletech je vlnitý. Často se pohybuje po zemi krátkými poskoky.
Migrace
Částečně tažný druh. Populace ze severní a východní Evropy jsou stěhovavé a zimují v jižní a západní Evropě. Středoevropské populace (včetně ČR) jsou převážně stálé nebo jen částečně tažné, s některými jedinci podnikajícími kratší přesuny. Zimní populace v ČR je posílena o ptáky ze severnějších oblastí.
Teritorialita
Vysoce teritoriální, zejména samci. Brání své teritorium zpěvem a agresivními výpady proti vetřelcům, včetně jiných červenek. Teritorialita je silná i v zimě, kdy si brání potravní zdroje.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Melodický, flétnovitý, často melancholický zpěv s vysokými, třepotavými tóny, které se střídají s hlubšími. Zpěv je složitý a variabilní, často začíná pomalu a postupně zrychluje. Zpívá po většinu roku, s výjimkou období pelichání.
Volání
Nejčastější je ostré, tikavé "tik" nebo "tiktiktik", které slouží jako varovný signál nebo kontaktní hlas. Také vydává tenké "sííí" nebo "cíp".
Kdy se ozývá
Zpívá po celý rok, s největší intenzitou na jaře během hnízdění. Samci zpívají i v zimě, aby si udrželi teritorium. Často zpívá za soumraku a úsvitu, a někdy i v noci.

Rozmnožování

Hnízdní období
Březen/duben až červenec/srpen (2-3 snůšky ročně).
Hnízdní zvyky
Hnízdo staví samice, obvykle nízko nad zemí v husté vegetaci, v dutinách stromů, ve výklencích, v hromadách dřeva, v pařezech, ale i v zahradních kůlnách nebo květináčích. Je to úhledná miska z listí, mechu, trávy a kořínků, vystlaná jemnými materiály jako je srst nebo peří.
Velikost snůšky
5-7 vajec (výjimečně 4-9).
Popis vajec
Vejce jsou krémově bílá až nažloutlá, jemně rezavě skvrnitá, často s hustšími skvrnami na tupém konci. Velikost cca 20 x 15 mm.
Doba inkubace
12-15 dní (pouze samice).
Doba opeřování
12-15 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo. Jsou krmena oběma rodiči.
Péče rodičů
Oba rodiče se starají o krmení mláďat po opuštění hnízda po dobu dalších 2-3 týdnů. Samice inkubuje, samec ji krmí a brání teritorium.

Kde nalézt

Zahrady a parky

Červenky jsou velmi běžné v městských a příměstských zahradách a parcích, kde nacházejí dostatek potravy a úkrytů.

Lesy a okraje lesů

Přirozeným prostředím červenek jsou listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem. Hledejte je v křovinách a na okrajích lesních cest.

Křoviny a živé ploty

Husté křoviny a živé ploty poskytují červenkám úkryt a místa pro hnízdění. Často je zde můžete spatřit, jak hledají potravu.

Krmítka

V zimě se červenky často objevují na krmítkách, kde se živí semeny, ovesnými vločkami nebo tukovými koulemi.

Tipy do terénu

  1. Poslouchejte zpěv. Červenka zpívá po většinu roku, její melodický zpěv je velmi charakteristický a často ji prozradí dříve, než ji uvidíte.
  2. Hledejte na zemi. Červenky tráví hodně času hledáním potravy na zemi, často v listí nebo pod keři. Sledujte pohybující se listí.
  3. Buďte trpěliví a tiší. Červenky jsou krotké, ale plaché. Pokud budete tiší a nebudete dělat prudké pohyby, často se k vám přiblíží.
  4. Využijte krmítka. V zimních měsících umístěte krmítko s vhodnou potravou (ovesné vločky, strouhaný sýr, tukové koule) a červenky se pravděpodobně objeví.
  5. Pozorujte chování. Charakteristické poskakování a zastavování, stejně jako vzpřímený postoj, jsou dobrými vodítky pro identifikaci.

Podobné druhy

Lejsek šedý

Muscicapa striata

Lejsek šedý je celkově šedohnědý, postrádá červenou náprsenku. Má vzpřímenější postoj a často sedí na vyvýšených místech, odkud loví hmyz za letu. Zobák je širší u kořene.

Rehek domácí

Phoenicurus ochruros

Rehek domácí má rezavý ocas, který často pocukává. Samci jsou tmavě šedí až černí s bílou skvrnou na křídle, samice jsou šedohnědé. Postrádá oranžovo-červenou náprsenku. Zpěv je drsnější a skřípavější.

Rehek zahradní

Phoenicurus phoenicurus

Rehek zahradní má také rezavý ocas a oranžovou spodinu těla, ale oranžová barva je omezena na břicho a boky, nezasahuje na obličej a hruď jako u červenky. Samci mají černou masku a bílé čelo. Je štíhlejší než červenka.

Rychlá fakta

Status v ČR:
Hojný, stálý až částečně tažný druh
Potrava:
Hmyz, pavouci, žížaly, bobule, semena
Hnízdění:
Dutiny, výklenky, hustá vegetace, často v blízkosti člověka
Zpěv:
Melodický, flétnovitý, často melancholický
Charakteristický znak:
Oranžovo-červená náprsenka a obličej

Zajímavosti

  • Červenka je ve Velké Británii považována za národního ptáka a je velmi oblíbená, často spojovaná s Vánocemi.
  • Samci červenek jsou velmi teritoriální a mohou bojovat až do smrti, pokud se na jejich území objeví jiný samec. Agresivně reagují i na červené předměty.
  • Červenky mají vynikající zrak a sluch, což jim pomáhá při hledání potravy i v šeru.
  • Některé červenky se naučily sledovat zahradníky a využívat jejich činnosti k odhalení hmyzu v půdě.
  • Červenka je jedním z mála pěvců, kteří zpívají i v zimě, což pomáhá samcům udržet si teritorium.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Pěvci (Passeriformes)
Čeleď
Lejskovití (Muscicapidae)
Rod
Erithacus
Druh
Erithacus rubecula

Prozkoumat Červenka obecná

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci