Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Červenka obecná je malý, zavalitý pěvec s charakteristickou oranžovo-červenou náprsenkou a obličejem. Je známá svým melodickým zpěvem a krotkou povahou, často se objevuje v blízkosti lidských obydlí. Je to jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších evropských ptáků.
Velikost a délka života
- Délka
- 12.5-14 cm
- Rozpětí křídel
- 20-22 cm
- Hmotnost
- 16-22 g
- Délka života
- 2-5 let (max. zaznamenáno 19 let)
- Potrava
- Hmyzožravec (převážně), všežravec
Tělesné znaky
- Opeření
- Dospělí ptáci mají nápadnou oranžovo-červenou náprsenku a obličej, ohraničenou šedou barvou na bocích krku a hrudi. Hřbet, křídla a ocas jsou olivově hnědé. Břicho je bělavé. Mladí ptáci jsou hnědě skvrnití s tmavšími skvrnami, postrádají červenou náprsenku, která se vyvíjí až po prvním pelichání.
- Tvar zobáku
- Tenký, špičatý, tmavý zobák, ideální pro sběr hmyzu.
- Barva očí
- Tmavě hnědé, velké oči.
- Barva nohou
- Tenké, hnědé až tmavě hnědé nohy.
- Rozlišovací znaky
- Nejvýraznějším znakem je oranžovo-červená náprsenka a obličej. Velké tmavé oči dodávají ptákovi "milý" výraz. Často drží tělo vzpřímeně a ocas mírně zdvižený.
- Vzhled mláděte
- Mladí ptáci jsou celkově hnědě skvrnití, s tmavšími skvrnami na světlejším podkladu. Postrádají oranžovo-červenou náprsenku. Ta se začíná objevovat až po prvním pelichání, obvykle koncem léta.
- Sezónní změny
- Plumáž se výrazně nemění mezi hnízdním a nehnízdním obdobím. Po podzimním pelichání je peří čerstvější a barvy mohou být sytější.
- Pohlavní dimorfismus
- Minimální. Samci a samice jsou zbarveni prakticky identicky. Rozdíly jsou patrné pouze při detailním měření nebo v chování během hnízdění.
Jak určit
- 1
Oranžovo-červená náprsenka a obličej
Toto je nejvýraznější a nezaměnitelný znak dospělých červenek. Žádný jiný běžný evropský pták nemá takto rozsáhlou a sytou oranžovo-červenou barvu na hlavě a hrudi.
- 2
Tvar těla a postoj
Červenka je malý, zavalitý pták s poměrně velkou hlavou a velkýma tmavýma očima. Často sedí vzpřímeně s mírně zdviženým ocasem.
- 3
Chování
Často se pohybuje po zemi krátkými poskoky, zastavuje se a rozhlíží. Je poměrně krotká a nebojácná, často se přibližuje k lidem, zejména na zahradách.
- 4
Zpěv a hlas
Melodický, flétnovitý zpěv s vysokými tóny a charakteristické tikavé "tik" volání jsou velmi typické a pomáhají s identifikací i bez vizuálního kontaktu.
- 5
Mladí ptáci
Mladé červenky jsou hnědě skvrnité a postrádají červenou náprsenku. Jejich identifikace může být obtížnější, ale často se pohybují v blízkosti dospělých nebo v typickém prostředí červenek.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Lesy (listnaté, smíšené, jehličnaté), parky, zahrady, křoviny, okraje lesů, živé ploty.
- Areál rozšíření
- Široce rozšířená v Evropě, západní Sibiři, severní Africe a na Blízkém východě. V České republice je hojná po celém území.
- Výškové rozšíření
- Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500-2000 m n. m., lokálně i výše.
- Preferovaná prostředí
- Preferuje vlhčí prostředí s bohatým podrostem a dostatkem keřů a stromů. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, kde využívá zahrad a parků.
Chování
- Doba aktivity
- Diurnální (denní). Aktivní je od úsvitu do soumraku. Samci mohou zpívat i v noci, zejména za jasných měsíčních nocí nebo v blízkosti pouličního osvětlení.
- Potravní zvyky
- Primárně se živí hmyzem (brouci, mravenci, pavouci, housenky, žížaly), který sbírá převážně na zemi. V zimě a na podzim doplňuje stravu bobulemi a semeny. Často sleduje pohybující se zvířata (např. divoká prasata, zahradníky), aby se dostala k vyhrabanému hmyzu.
- Sociální chování
- Mimo hnízdní období jsou červenky převážně samotářské a teritoriální. Během hnízdění tvoří monogamní páry. V zimě se mohou shromažďovat na krmítkách, ale i zde si udržují určitý odstup.
- Způsob letu
- Let je rychlý, přímý, často s krátkými přelety mezi keři. Při delších přeletech je vlnitý. Často se pohybuje po zemi krátkými poskoky.
- Migrace
- Částečně tažný druh. Populace ze severní a východní Evropy jsou stěhovavé a zimují v jižní a západní Evropě. Středoevropské populace (včetně ČR) jsou převážně stálé nebo jen částečně tažné, s některými jedinci podnikajícími kratší přesuny. Zimní populace v ČR je posílena o ptáky ze severnějších oblastí.
- Teritorialita
- Vysoce teritoriální, zejména samci. Brání své teritorium zpěvem a agresivními výpady proti vetřelcům, včetně jiných červenek. Teritorialita je silná i v zimě, kdy si brání potravní zdroje.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Melodický, flétnovitý, často melancholický zpěv s vysokými, třepotavými tóny, které se střídají s hlubšími. Zpěv je složitý a variabilní, často začíná pomalu a postupně zrychluje. Zpívá po většinu roku, s výjimkou období pelichání.
- Volání
- Nejčastější je ostré, tikavé "tik" nebo "tiktiktik", které slouží jako varovný signál nebo kontaktní hlas. Také vydává tenké "sííí" nebo "cíp".
- Kdy se ozývá
- Zpívá po celý rok, s největší intenzitou na jaře během hnízdění. Samci zpívají i v zimě, aby si udrželi teritorium. Často zpívá za soumraku a úsvitu, a někdy i v noci.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Březen/duben až červenec/srpen (2-3 snůšky ročně).
- Hnízdní zvyky
- Hnízdo staví samice, obvykle nízko nad zemí v husté vegetaci, v dutinách stromů, ve výklencích, v hromadách dřeva, v pařezech, ale i v zahradních kůlnách nebo květináčích. Je to úhledná miska z listí, mechu, trávy a kořínků, vystlaná jemnými materiály jako je srst nebo peří.
- Velikost snůšky
- 5-7 vajec (výjimečně 4-9).
- Popis vajec
- Vejce jsou krémově bílá až nažloutlá, jemně rezavě skvrnitá, často s hustšími skvrnami na tupém konci. Velikost cca 20 x 15 mm.
- Doba inkubace
- 12-15 dní (pouze samice).
- Doba opeřování
- 12-15 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo. Jsou krmena oběma rodiči.
- Péče rodičů
- Oba rodiče se starají o krmení mláďat po opuštění hnízda po dobu dalších 2-3 týdnů. Samice inkubuje, samec ji krmí a brání teritorium.
Kde nalézt
Zahrady a parky
Červenky jsou velmi běžné v městských a příměstských zahradách a parcích, kde nacházejí dostatek potravy a úkrytů.
Lesy a okraje lesů
Přirozeným prostředím červenek jsou listnaté a smíšené lesy s bohatým podrostem. Hledejte je v křovinách a na okrajích lesních cest.
Křoviny a živé ploty
Husté křoviny a živé ploty poskytují červenkám úkryt a místa pro hnízdění. Často je zde můžete spatřit, jak hledají potravu.
Krmítka
V zimě se červenky často objevují na krmítkách, kde se živí semeny, ovesnými vločkami nebo tukovými koulemi.
Tipy do terénu
- Poslouchejte zpěv. Červenka zpívá po většinu roku, její melodický zpěv je velmi charakteristický a často ji prozradí dříve, než ji uvidíte.
- Hledejte na zemi. Červenky tráví hodně času hledáním potravy na zemi, často v listí nebo pod keři. Sledujte pohybující se listí.
- Buďte trpěliví a tiší. Červenky jsou krotké, ale plaché. Pokud budete tiší a nebudete dělat prudké pohyby, často se k vám přiblíží.
- Využijte krmítka. V zimních měsících umístěte krmítko s vhodnou potravou (ovesné vločky, strouhaný sýr, tukové koule) a červenky se pravděpodobně objeví.
- Pozorujte chování. Charakteristické poskakování a zastavování, stejně jako vzpřímený postoj, jsou dobrými vodítky pro identifikaci.
Podobné druhy
Lejsek šedý
Muscicapa striata
Lejsek šedý je celkově šedohnědý, postrádá červenou náprsenku. Má vzpřímenější postoj a často sedí na vyvýšených místech, odkud loví hmyz za letu. Zobák je širší u kořene.
Rehek domácí
Phoenicurus ochruros
Rehek domácí má rezavý ocas, který často pocukává. Samci jsou tmavě šedí až černí s bílou skvrnou na křídle, samice jsou šedohnědé. Postrádá oranžovo-červenou náprsenku. Zpěv je drsnější a skřípavější.
Rehek zahradní
Phoenicurus phoenicurus
Rehek zahradní má také rezavý ocas a oranžovou spodinu těla, ale oranžová barva je omezena na břicho a boky, nezasahuje na obličej a hruď jako u červenky. Samci mají černou masku a bílé čelo. Je štíhlejší než červenka.
Rychlá fakta
- Status v ČR:
- Hojný, stálý až částečně tažný druh
- Potrava:
- Hmyz, pavouci, žížaly, bobule, semena
- Hnízdění:
- Dutiny, výklenky, hustá vegetace, často v blízkosti člověka
- Zpěv:
- Melodický, flétnovitý, často melancholický
- Charakteristický znak:
- Oranžovo-červená náprsenka a obličej
Zajímavosti
- Červenka je ve Velké Británii považována za národního ptáka a je velmi oblíbená, často spojovaná s Vánocemi.
- Samci červenek jsou velmi teritoriální a mohou bojovat až do smrti, pokud se na jejich území objeví jiný samec. Agresivně reagují i na červené předměty.
- Červenky mají vynikající zrak a sluch, což jim pomáhá při hledání potravy i v šeru.
- Některé červenky se naučily sledovat zahradníky a využívat jejich činnosti k odhalení hmyzu v půdě.
- Červenka je jedním z mála pěvců, kteří zpívají i v zimě, což pomáhá samcům udržet si teritorium.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Živočichové (Animalia)
- Kmen
- Strunatci (Chordata)
- Třída
- Ptáci (Aves)
- Řád
- Pěvci (Passeriformes)
- Čeleď
- Lejskovití (Muscicapidae)
- Rod
- Erithacus
- Druh
- Erithacus rubecula
Prozkoumat Červenka obecná
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.
