Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Poštolka obecná je malý až středně velký dravý pták z čeledi sokolovitých, široce rozšířený v Evropě, Asii a Africe. Je známá svým charakteristickým třepotavým letem (stáním ve vzduchu) při lovu. Je to jeden z nejběžnějších dravců v České republice a často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel.
Velikost a délka života
- Délka
- 32-39 cm
- Rozpětí křídel
- 65-82 cm
- Hmotnost
- Samci 136-252 g, Samice 155-314 g
- Délka života
- Typicky 3-5 let ve volné přírodě, maximálně až 16 let
- Potrava
- Masožravec (převážně drobní savci a hmyz)
Tělesné znaky
- Opeření
- Samci mají modrošedou hlavu a ocas (s černou koncovou páskou), rezavohnědý hřbet s tmavými skvrnami a světlou, skvrnitou spodinu těla. Samice a mladí ptáci mají hlavu i ocas rezavohnědé s tmavým proužkováním a výrazněji skvrnitou spodinu. Křídla jsou u obou pohlaví shora rezavohnědá s tmavými skvrnami, zespodu světlá s tmavým proužkováním.
- Tvar zobáku
- Krátký, silný, hákovitě zahnutý zobák, šedý s černou špičkou a žlutým ozobím.
- Barva očí
- Tmavě hnědé, s výrazným tmavým pruhem pod okem (tzv. 'vous').
- Barva nohou
- Žluté, s černými drápy.
- Rozlišovací znaky
- Charakteristický třepotavý let (stání ve vzduchu) s rychlými údery křídel, dlouhý ocas, štíhlá silueta. U samců modrošedá hlava a ocas.
- Vzhled mláděte
- Mladí ptáci se podobají samicím, jsou celkově rezavohnědí s proužkovaným ocasem a hlavou. Jejich peří je často volnější a méně kompaktní než u dospělých.
- Sezónní změny
- Žádné výrazné sezónní změny v opeření nejsou pozorovány. Opeření se mění pouze s věkem (juvenilní vs. dospělé).
- Pohlavní dimorfismus
- Výrazný. Samci jsou menší, mají modrošedou hlavu a ocas bez proužkování (pouze s černou koncovou páskou). Samice jsou větší, celkově rezavohnědé s proužkovaným ocasem a hlavou.
Jak určit
- 1
Třepotavý let (hovering)
Nejcharakterističtější znak. Poštolka se dokáže udržet na místě ve vzduchu s rychlými údery křídel, zatímco vyhlíží kořist na zemi. Žádný jiný běžný dravec v ČR to nedělá tak často a typicky.
- 2
Zbarvení samce
Modrošedá hlava a ocas (s černou koncovou páskou), rezavohnědý hřbet s tmavými skvrnami. Spodina světlá s tmavými skvrnami. Tento kontrast je dobře viditelný.
- 3
Zbarvení samice a mláďat
Celkově rezavohnědé, s proužkovaným ocasem a hlavou. Spodina výrazněji skvrnitá než u samce. Ocas má několik tmavých příčných pruhů a širokou koncovou pásku.
- 4
Silueta v letu
Štíhlá silueta s poměrně dlouhými, špičatými křídly a dlouhým ocasem. Křídla jsou při klouzavém letu mírně ohnutá dozadu.
- 5
Volání
Ostré, opakované 'kí-kí-kí-kí' je velmi typické a často prozradí její přítomnost, i když ji nevidíme.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Otevřená krajina, zemědělská půda, okraje lesů, stepi, polopouště, městské a příměstské oblasti.
- Areál rozšíření
- Široce rozšířená v palearktické oblasti (Evropa, Asie) a v Africe. V České republice je běžným hnízdícím druhem po celém území.
- Výškové rozšíření
- Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 2000 m n. m., ale v některých oblastech až do 4500 m n. m.
- Preferovaná prostředí
- Preferuje mozaikovitou krajinu s otevřenými plochami pro lov a s dostatkem vyvýšených míst (stromy, skály, budovy) pro hnízdění a pozorování okolí. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, kde využívá budovy pro hnízdění.
Chování
- Doba aktivity
- Diurnální (denní) dravec.
- Potravní zvyky
- Loví převážně drobné savce (hraboše, myši), hmyz (kobylky, sarančata, brouky) a příležitostně malé ptáky nebo plazy. Charakteristický je její třepotavý let (hovering), kdy se udržuje na místě ve vzduchu a vyhlíží kořist. Jakmile kořist spatří, střemhlav se na ni vrhne.
- Sociální chování
- Obvykle samotářská, mimo hnízdní období. Během hnízdění žije v párech. Někdy se může shromažďovat na společných nocovištích mimo hnízdní sezónu.
- Způsob letu
- Typický je třepotavý let (stání ve vzduchu) s rychlými údery křídel, často proti větru. Jinak létá s rychlými, mělkými údery křídel, střídanými klouzavým letem. Při lovu se střemhlav vrhá na kořist.
- Migrace
- Částečně tažný druh. Populace ze severnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek migrují na jih a západ do teplejších oblastí Evropy a Afriky. Středoevropské populace jsou částečně stálé, částečně tažné, s mnoha jedinci zimujícími v hnízdních oblastech, pokud je dostatek potravy. Migrace probíhá na podzim (září-listopad) a na jaře (březen-duben).
- Teritorialita
- Během hnízdní sezóny si pár hájí hnízdní teritorium, ale loviště se mohou překrývat s jinými páry. Mimo hnízdění je méně teritoriální.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Poštolka nemá typický zpěv. Její vokalizace jsou spíše volání.
- Volání
- Nejčastější volání je rychlé, opakované, ostré 'kí-kí-kí-kí' nebo 'kik-kik-kik-kik', které zní jako varovné volání nebo volání při vzrušení. Může být slyšet i jemnější 'kew-kew-kew' nebo 'vít-vít-vít' při komunikaci mezi partnery nebo s mláďaty.
- Kdy se ozývá
- Vokalizuje především během hnízdní sezóny, při obraně teritoria, při vzrušení nebo při komunikaci s partnerem a mláďaty. Lze ji slyšet i při lovu nebo při vyrušení.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Duben až červenec, s vrcholem snášení vajec v dubnu a květnu.
- Hnízdní zvyky
- Nehnízdí ve vlastních hnízdech. Využívá opuštěná hnízda jiných ptáků (zejména vran, strak, dravců), dutiny ve stromech, skalní výklenky, římsy budov, věže kostelů, ale i speciální budky. Hnízdo je obvykle jednoduchá prohlubeň bez výstelky nebo s minimem materiálu.
- Velikost snůšky
- 3-7 vajec
- Popis vajec
- 3-7 vajec (nejčastěji 4-6), oválná, krémově bílá až světle hnědá, hustě skvrnitá a tečkovaná rezavohnědými nebo červenohnědými skvrnami, které mohou pokrývat téměř celý povrch.
- Doba inkubace
- 27-32 dní, převážně samicí.
- Doba opeřování
- 27-35 dní po vylíhnutí. Mláďata opouštějí hnízdo, ale jsou ještě několik týdnů krmena rodiči.
- Péče rodičů
- Samice inkubuje vejce a zpočátku krmí mláďata. Samec zajišťuje většinu potravy pro samici a později i pro mláďata. Oba rodiče se starají o mláďata i po opuštění hnízda.
Kde nalézt
Otevřená krajina
Pole, louky, pastviny, okraje lesů, kde loví drobné hlodavce a hmyz.
Městské a příměstské oblasti
Parky, zahrady, průmyslové zóny, centra měst, kde hnízdí na budovách a loví v okolí.
Skalní útvary a lomy
Využívá skalní stěny pro hnízdění a lov v okolí.
Vysoké stromy a sloupy
Často sedí na vyvýšených místech, jako jsou osamělé stromy, sloupy elektrického vedení, antény, odkud pozoruje okolí.
Tipy do terénu
- Hledejte třepotavý let. Pozorujte oblohu nad otevřenými plochami. Pokud uvidíte dravce, který se udržuje na místě ve vzduchu, je to s velkou pravděpodobností poštolka.
- Kontrolujte vyvýšená místa. Poštolky rády sedí na stromech, sloupech, střechách budov nebo skalách, odkud mají dobrý rozhled na loviště.
- Poslouchejte volání. Její ostré 'kí-kí-kí-kí' je často slyšet, zejména v blízkosti hnízdišť nebo při vzrušení.
- Pozorujte v blízkosti lidských sídel. Poštolky se dobře adaptovaly na život v blízkosti lidí a často hnízdí na budovách. Hledejte je na kostelních věžích, starých budovách nebo panelových domech.
- Použijte dalekohled. Pro detailní rozlišení zbarvení samce a samice, stejně jako pro pozorování loveckého chování, je dalekohled nezbytný.
Podobné druhy
Dřemlík tundrový
Falco columbarius
Dřemlík je menší, má kratší ocas a špičatější křídla. Létá rychleji a přímočařeji, méně často se třepotá. Samci dřemlíka mají modrošedý hřbet a hlavu, ale nemají rezavohnědé skvrny na hřbetě jako poštolka. Samice dřemlíka jsou tmavší, hnědé, s výraznějším proužkováním na spodině.
Poštolka jižní
Falco naumanni
Poštolka jižní je menší a štíhlejší. Samci mají jednotně modrošedou hlavu a křídelní krovky bez skvrn, a nemají tmavé skvrny na hřbetě. Nemá tmavý 'vous' pod okem. Její drápy jsou světlé, nikoli černé. V ČR je velmi vzácná, zatoulává se jen výjimečně.
Krahujec obecný
Accipiter nisus
Krahujec má kratší, zaoblenější křídla a delší, rovný ocas. Létá s rychlými údery křídel a klouzavým letem, ale netřepotá se. Samci krahujce mají modrošedý hřbet a rezavě proužkovanou spodinu. Samice jsou větší a hnědé. Krahujec je lesní dravec, poštolka preferuje otevřenou krajinu.
Rychlá fakta
- Typický let:
- Třepotavý let (hovering)
- Hlavní potrava:
- Drobní hlodavci a hmyz
- Hnízdění:
- Využívá opuštěná hnízda, dutiny, budovy
- Rozšíření:
- Evropa, Asie, Afrika
- Status:
- Běžný druh, málo dotčený
Zajímavosti
- Poštolka obecná dokáže vidět ultrafialové světlo, což jí pomáhá lokalizovat močové stopy hlodavců, které odrážejí UV záření, a tak najít jejich stezky.
- Její latinské jméno 'tinnunculus' znamená 'zvonící', což odkazuje na její charakteristické volání.
- Je to jeden z mála dravců, který se úspěšně adaptoval na život ve městech a často hnízdí na vysokých budovách.
- Při třepotavém letu dokáže poštolka udržet hlavu téměř nehybnou, zatímco tělo a křídla se pohybují, což jí umožňuje přesně zaměřit kořist.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Živočichové (Animalia)
- Kmen
- Strunatci (Chordata)
- Třída
- Ptáci (Aves)
- Řád
- Sokolotvární (Falconiformes)
- Čeleď
- Sokolovití (Falconidae)
- Rod
- Sokol (Falco)
- Druh
- Poštolka obecná (Falco tinnunculus)
Prozkoumat Poštolka obecná
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.
