Birdby LogoBirdby
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Poštolka obecná

Málo dotčený (Least Concern)

Falco tinnunculus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Poštolka obecná je malý až středně velký dravý pták z čeledi sokolovitých, široce rozšířený v Evropě, Asii a Africe. Je známá svým charakteristickým třepotavým letem (stáním ve vzduchu) při lovu. Je to jeden z nejběžnějších dravců v České republice a často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel.

Velikost a délka života

Délka
32-39 cm
Rozpětí křídel
65-82 cm
Hmotnost
Samci 136-252 g, Samice 155-314 g
Délka života
Typicky 3-5 let ve volné přírodě, maximálně až 16 let
Potrava
Masožravec (převážně drobní savci a hmyz)

Tělesné znaky

Opeření
Samci mají modrošedou hlavu a ocas (s černou koncovou páskou), rezavohnědý hřbet s tmavými skvrnami a světlou, skvrnitou spodinu těla. Samice a mladí ptáci mají hlavu i ocas rezavohnědé s tmavým proužkováním a výrazněji skvrnitou spodinu. Křídla jsou u obou pohlaví shora rezavohnědá s tmavými skvrnami, zespodu světlá s tmavým proužkováním.
Tvar zobáku
Krátký, silný, hákovitě zahnutý zobák, šedý s černou špičkou a žlutým ozobím.
Barva očí
Tmavě hnědé, s výrazným tmavým pruhem pod okem (tzv. 'vous').
Barva nohou
Žluté, s černými drápy.
Rozlišovací znaky
Charakteristický třepotavý let (stání ve vzduchu) s rychlými údery křídel, dlouhý ocas, štíhlá silueta. U samců modrošedá hlava a ocas.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci se podobají samicím, jsou celkově rezavohnědí s proužkovaným ocasem a hlavou. Jejich peří je často volnější a méně kompaktní než u dospělých.
Sezónní změny
Žádné výrazné sezónní změny v opeření nejsou pozorovány. Opeření se mění pouze s věkem (juvenilní vs. dospělé).
Pohlavní dimorfismus
Výrazný. Samci jsou menší, mají modrošedou hlavu a ocas bez proužkování (pouze s černou koncovou páskou). Samice jsou větší, celkově rezavohnědé s proužkovaným ocasem a hlavou.

Jak určit

  1. 1

    Třepotavý let (hovering)

    Nejcharakterističtější znak. Poštolka se dokáže udržet na místě ve vzduchu s rychlými údery křídel, zatímco vyhlíží kořist na zemi. Žádný jiný běžný dravec v ČR to nedělá tak často a typicky.

  2. 2

    Zbarvení samce

    Modrošedá hlava a ocas (s černou koncovou páskou), rezavohnědý hřbet s tmavými skvrnami. Spodina světlá s tmavými skvrnami. Tento kontrast je dobře viditelný.

  3. 3

    Zbarvení samice a mláďat

    Celkově rezavohnědé, s proužkovaným ocasem a hlavou. Spodina výrazněji skvrnitá než u samce. Ocas má několik tmavých příčných pruhů a širokou koncovou pásku.

  4. 4

    Silueta v letu

    Štíhlá silueta s poměrně dlouhými, špičatými křídly a dlouhým ocasem. Křídla jsou při klouzavém letu mírně ohnutá dozadu.

  5. 5

    Volání

    Ostré, opakované 'kí-kí-kí-kí' je velmi typické a často prozradí její přítomnost, i když ji nevidíme.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Otevřená krajina, zemědělská půda, okraje lesů, stepi, polopouště, městské a příměstské oblasti.
Areál rozšíření
Široce rozšířená v palearktické oblasti (Evropa, Asie) a v Africe. V České republice je běžným hnízdícím druhem po celém území.
Výškové rozšíření
Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 2000 m n. m., ale v některých oblastech až do 4500 m n. m.
Preferovaná prostředí
Preferuje mozaikovitou krajinu s otevřenými plochami pro lov a s dostatkem vyvýšených míst (stromy, skály, budovy) pro hnízdění a pozorování okolí. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, kde využívá budovy pro hnízdění.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (denní) dravec.
Potravní zvyky
Loví převážně drobné savce (hraboše, myši), hmyz (kobylky, sarančata, brouky) a příležitostně malé ptáky nebo plazy. Charakteristický je její třepotavý let (hovering), kdy se udržuje na místě ve vzduchu a vyhlíží kořist. Jakmile kořist spatří, střemhlav se na ni vrhne.
Sociální chování
Obvykle samotářská, mimo hnízdní období. Během hnízdění žije v párech. Někdy se může shromažďovat na společných nocovištích mimo hnízdní sezónu.
Způsob letu
Typický je třepotavý let (stání ve vzduchu) s rychlými údery křídel, často proti větru. Jinak létá s rychlými, mělkými údery křídel, střídanými klouzavým letem. Při lovu se střemhlav vrhá na kořist.
Migrace
Částečně tažný druh. Populace ze severnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek migrují na jih a západ do teplejších oblastí Evropy a Afriky. Středoevropské populace jsou částečně stálé, částečně tažné, s mnoha jedinci zimujícími v hnízdních oblastech, pokud je dostatek potravy. Migrace probíhá na podzim (září-listopad) a na jaře (březen-duben).
Teritorialita
Během hnízdní sezóny si pár hájí hnízdní teritorium, ale loviště se mohou překrývat s jinými páry. Mimo hnízdění je méně teritoriální.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Poštolka nemá typický zpěv. Její vokalizace jsou spíše volání.
Volání
Nejčastější volání je rychlé, opakované, ostré 'kí-kí-kí-kí' nebo 'kik-kik-kik-kik', které zní jako varovné volání nebo volání při vzrušení. Může být slyšet i jemnější 'kew-kew-kew' nebo 'vít-vít-vít' při komunikaci mezi partnery nebo s mláďaty.
Kdy se ozývá
Vokalizuje především během hnízdní sezóny, při obraně teritoria, při vzrušení nebo při komunikaci s partnerem a mláďaty. Lze ji slyšet i při lovu nebo při vyrušení.

Rozmnožování

Hnízdní období
Duben až červenec, s vrcholem snášení vajec v dubnu a květnu.
Hnízdní zvyky
Nehnízdí ve vlastních hnízdech. Využívá opuštěná hnízda jiných ptáků (zejména vran, strak, dravců), dutiny ve stromech, skalní výklenky, římsy budov, věže kostelů, ale i speciální budky. Hnízdo je obvykle jednoduchá prohlubeň bez výstelky nebo s minimem materiálu.
Velikost snůšky
3-7 vajec
Popis vajec
3-7 vajec (nejčastěji 4-6), oválná, krémově bílá až světle hnědá, hustě skvrnitá a tečkovaná rezavohnědými nebo červenohnědými skvrnami, které mohou pokrývat téměř celý povrch.
Doba inkubace
27-32 dní, převážně samicí.
Doba opeřování
27-35 dní po vylíhnutí. Mláďata opouštějí hnízdo, ale jsou ještě několik týdnů krmena rodiči.
Péče rodičů
Samice inkubuje vejce a zpočátku krmí mláďata. Samec zajišťuje většinu potravy pro samici a později i pro mláďata. Oba rodiče se starají o mláďata i po opuštění hnízda.

Kde nalézt

Otevřená krajina

Pole, louky, pastviny, okraje lesů, kde loví drobné hlodavce a hmyz.

Městské a příměstské oblasti

Parky, zahrady, průmyslové zóny, centra měst, kde hnízdí na budovách a loví v okolí.

Skalní útvary a lomy

Využívá skalní stěny pro hnízdění a lov v okolí.

Vysoké stromy a sloupy

Často sedí na vyvýšených místech, jako jsou osamělé stromy, sloupy elektrického vedení, antény, odkud pozoruje okolí.

Tipy do terénu

  1. Hledejte třepotavý let. Pozorujte oblohu nad otevřenými plochami. Pokud uvidíte dravce, který se udržuje na místě ve vzduchu, je to s velkou pravděpodobností poštolka.
  2. Kontrolujte vyvýšená místa. Poštolky rády sedí na stromech, sloupech, střechách budov nebo skalách, odkud mají dobrý rozhled na loviště.
  3. Poslouchejte volání. Její ostré 'kí-kí-kí-kí' je často slyšet, zejména v blízkosti hnízdišť nebo při vzrušení.
  4. Pozorujte v blízkosti lidských sídel. Poštolky se dobře adaptovaly na život v blízkosti lidí a často hnízdí na budovách. Hledejte je na kostelních věžích, starých budovách nebo panelových domech.
  5. Použijte dalekohled. Pro detailní rozlišení zbarvení samce a samice, stejně jako pro pozorování loveckého chování, je dalekohled nezbytný.

Podobné druhy

Dřemlík tundrový

Falco columbarius

Dřemlík je menší, má kratší ocas a špičatější křídla. Létá rychleji a přímočařeji, méně často se třepotá. Samci dřemlíka mají modrošedý hřbet a hlavu, ale nemají rezavohnědé skvrny na hřbetě jako poštolka. Samice dřemlíka jsou tmavší, hnědé, s výraznějším proužkováním na spodině.

Poštolka jižní

Falco naumanni

Poštolka jižní je menší a štíhlejší. Samci mají jednotně modrošedou hlavu a křídelní krovky bez skvrn, a nemají tmavé skvrny na hřbetě. Nemá tmavý 'vous' pod okem. Její drápy jsou světlé, nikoli černé. V ČR je velmi vzácná, zatoulává se jen výjimečně.

Krahujec obecný

Accipiter nisus

Krahujec má kratší, zaoblenější křídla a delší, rovný ocas. Létá s rychlými údery křídel a klouzavým letem, ale netřepotá se. Samci krahujce mají modrošedý hřbet a rezavě proužkovanou spodinu. Samice jsou větší a hnědé. Krahujec je lesní dravec, poštolka preferuje otevřenou krajinu.

Rychlá fakta

Typický let:
Třepotavý let (hovering)
Hlavní potrava:
Drobní hlodavci a hmyz
Hnízdění:
Využívá opuštěná hnízda, dutiny, budovy
Rozšíření:
Evropa, Asie, Afrika
Status:
Běžný druh, málo dotčený

Zajímavosti

  • Poštolka obecná dokáže vidět ultrafialové světlo, což jí pomáhá lokalizovat močové stopy hlodavců, které odrážejí UV záření, a tak najít jejich stezky.
  • Její latinské jméno 'tinnunculus' znamená 'zvonící', což odkazuje na její charakteristické volání.
  • Je to jeden z mála dravců, který se úspěšně adaptoval na život ve městech a často hnízdí na vysokých budovách.
  • Při třepotavém letu dokáže poštolka udržet hlavu téměř nehybnou, zatímco tělo a křídla se pohybují, což jí umožňuje přesně zaměřit kořist.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Sokolotvární (Falconiformes)
Čeleď
Sokolovití (Falconidae)
Rod
Sokol (Falco)
Druh
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)

Prozkoumat Poštolka obecná

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci