Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Pěnkava jikavec je středně velký pěvec, známý pro své nápadné oranžové opeření a charakteristický zpěv a volání, zejména v zimním období, kdy se ve velkých hejnech stěhuje do teplejších oblastí. Je to typický zástupce severských lesů.
Velikost a délka života
- Délka
- 15-16 cm
- Rozpětí křídel
- 25-28 cm
- Hmotnost
- 17-30 g
- Délka života
- Až 9 let ve volné přírodě
- Potrava
- Převážně semena (zejména bukvice, bříza, habr, dub) a bobule. V hnízdní sezóně také hmyz (housenky, pavouci, brouci) pro mláďata.
Tělesné znaky
- Opeření
- Samec ve svatebním šatu má leskle černou hlavu, hřbet a ramena. Hruď a boky jsou výrazně oranžové, břicho bílé. Bílá kostřec je nápadná za letu. Křídla jsou tmavá s bílými a oranžovými pruhy, ocas tmavý. V prostém šatu je černá barva na hlavě a hřbetě překryta hnědavými lemy per, což dodává šedohnědý vzhled. Samice je generally matnější, s šedohnědou hlavou a zátylkem a méně intenzivní oranžovou barvou. Její záda jsou hnědě skvrnitá. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou ještě nenápadnější.
- Tvar zobáku
- Kuželovitý, silný, přizpůsobený drcení semen. V létě černý u samců, v zimě žlutý s tmavou špičkou u obou pohlaví.
- Barva očí
- Tmavě hnědé
- Barva nohou
- Tmavě hnědé až černé
- Rozlišovací znaky
- Bílý kostřec, oranžová hruď a boky (zejména u samce), a výrazné bílé pole na křídlech. V letu je nápadný bílý kostřec a houpavý let propletený s typickým drnčivým voláním.
- Vzhled mláděte
- Podobní dospělým samicím, s nevýraznými hnědavými tóny. Oranžová barva je méně intenzivní nebo chybí, hlava je hnědavá se světlými proužky.
- Sezónní změny
- Samci vykazují výrazné změny opeření mezi svatebním (jaro/léto) a prostým (podzim/zima) šatem. V zimě jsou černé partie 'šupinaté' díky světlým lemům per, které se opotřebovávají a odhalují intenzivnější černé zbarvení pro hnízdní sezónu.
- Pohlavní dimorfismus
- Výrazný, zejména v hnízdním šatu. Samec je mnohem kontrastnější a barevnější než samice.
Jak určit
- 1
Bílý kostřec
Jednoduchý a spolehlivý identifikační znak, viditelný zejména za letu nebo když se pták předkloní. Žádná jiná běžná pěnkava v Evropě nemá takto čistě bílý kostřec.
- 2
Oranžová hruď a boky
U samce je výrazně sytě oranžová, u samice a mladých ptáků bledší, ale stále zřetelná. Kontrastuje s bílým břichem.
- 3
Opeření hlavy a zad
Samec má v létě leskle černou hlavu, hřbet a ramena. V zimě jsou tyto partie hnědavě 'šupinaté' díky světlým lemům per. Samice má hlavu šedohnědou a záda hnědě skvrnitá.
- 4
Volání 'keck'
Drsné, drnčivé volání, které je velmi charakteristické a pomáhá odlišit pěnkavu jikavce od pěnkavy obecné, s níž se často mísí v hejnech.
- 5
Bílé pole na křídlech
Na tmavých křídlech jsou viditelná dvě bílá pole nebo pruhy, které jsou dobře patrné i u samic a mladých ptáků. U samce je výraznější oranžový pruh na rameni.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Jehličnaté a smíšené lesy, březové lesy, tajga a lesotundra. V zimě se vyskytuje v listnatých lesích, parcích, zahradách, zemědělské krajině a na polích.
- Areál rozšíření
- Hnízdí v severní Evropě a Asii (Skandinávie, Sibiř). Zimuje v západní, střední a jižní Evropě, severní Africe, Středním východě a východní Asii. V České republice je pravidelným zimním hostem a protahujícím druhem.
- Výškové rozšíření
- Od mořské hladiny do přibližně 1000 - 1500 m n. m.
- Preferovaná prostředí
- Pro hnízdění preferuje staré březové a jehličnaté lesy, často v blízkosti rašelinišť a vodních ploch. Zimní habitat zahrnuje bukové a dubové lesy s dostatkem bukvic a žaludů, pole, zahrady a parky s ovocnými stromy a bobulovitými keři.
Chování
- Doba aktivity
- Denní
- Potravní zvyky
- V mimohnízdní době se živí převážně semeny, zejména bukvicemi, které sbírá ze země. Dokáže se ale též krmit na stromech a keřích. V hnízdní sezóně se strava mění na hmyz, který chytá na listech i ve vzduchu. Často se krmí ve velkých hejnech, někdy společně s pěnkavami obecnými.
- Sociální chování
- Vysoce společenský pták, mimo hnízdní sezónu se sdružuje do obrovských hejn čítajících stovky až tisíce jedinců, často smíchaných s pěnkavami obecnými. Na nocovištích se mohou shromažďovat statisíce ptáků.
- Způsob letu
- Rychlý, vlnitý let, často doprovázený opakovaným vysokým voláním. V hejnech se pohybuje koordinovaně.
- Migrace
- Krátko- až střednědistancní migrant. Hnízdní oblasti opouští na podzim a zimuje v teplejších oblastech s dostupnou potravou. Jsou známé invazní roky s masivními přesuny tisíců ptáků, často v reakci na nedostatek potravy v severských oblastech.
- Teritorialita
- Během hnízdní sezóny je teritoriální, samec zpěvem vymezuje své území. Mimo hnízdění se stávají neteritoriální a vytvářejí velká hejna.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Zpěv je krátký, drsný a vrzavý, připomíná drsnější variantu zpěvu pěnkavy obecné, často s hlubokou, táhlou konečnou notou: 'dzéé-ít' nebo 'škhrrr-ít'. Není příliš melodický a často nezpívá na migračních a zimovištích.
- Volání
- Nejcharakterističtější je ostré, drnčivé 'keck' nebo 'ds-ék', někdy popisované jako 'rhaab'. Za letu se ozývá také měkké, vrzavé 'čr-čr-čr' nebo 'gip'. Kontaktní volání v hejnech je neustálé a pomáhá identifikaci.
- Kdy se ozývá
- Zpěv je slyšet především během hnízdní sezóny na hnízdištích. Volání jsou slyšet celoročně, zvláště nápadná jsou na tahu a zimovištích, kde ptáci komunikují v rámci velkých hejn.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Květen až červenec, obvykle jedna snůška ročně.
- Hnízdní zvyky
- Hnízdo staví samice, obvykle vysoko v rozvětvení stromu, často břízy nebo jehličnanu. Je úhledně spletené z mechu, lišejníků, lýka a rákosí, vystlané jemnými trávami, chlupy a peřím. Někdy hnízdí v polokolenii.
- Velikost snůšky
- 4-7 vajec
- Popis vajec
- 4-7 vajec, bledě modrozelených s hnědými, načervenalými nebo fialovými skvrnkami a čárkami, často hustšími na širším konci. Velikost vajec cca 20 x 14 mm.
- Doba inkubace
- 11-12 dní, výhradně samicí.
- Doba opeřování
- 12-13 dní po vylíhnutí se mláďata plně opeří a opouštějí hnízdo.
- Péče rodičů
- O mláďata se starají oba rodiče, krmí je převážně hmyzem. Samice zahřívá vejce a mláďata, samec přináší potravu.
Kde nalézt
Zimní shromaždiště
V zimě vyhledávejte v lesích s bohatou úrodou bukvic (bukové lesy) nebo žaludů (dubové lesy). Také v parcích, zahradách a na polích s dozrálými semeny.
Noční nocoviště
Velká hejna mohou vytvářet společná nocoviště, často v hustých keřích, mladých lesích nebo bambusových porostech, kde je možné je pozorovat při příletu za soumraku.
Krmítka
Při tuhých zimách nebo nedostatku přirozené potravy mohou být viděni i na krmítkách, kde se živí semeny slunečnice nebo prosem.
Tipy do terénu
- Hledejte potravní zdroje. Pěnkavy jikavci se shromažďují na místech, kde je dostatek potravy – bukvic, semen habru, břízy. Zaměřte se na bukové lesy po spadu bukvic na podzim a v zimě. Jejich výskyt silně koreluje s úrodou bukvic v severských oblastech – v letech s neúrodou přilétá mnoho ptáků do střední Evropy.
- Poslouchejte volání. Jejich charakteristické drnčivé 'keck' je klíčové pro identifikaci, často ho uslyšíte ještě předtím, než ptáka uvidíte, zejména v letících hejnech.
- Pozorujte hejna pěnkav obecných. Pěnkavy jikavci se často mísí s hejny pěnkav obecných. Pečlivě prohlédněte hejna pěnkavek, abyste mezi nimi objevili jikavce.
- Zaměřte se na bílý kostřec. Při letu nebo krmení na zemi se často předklánějí, odhalujíce bílý kostřec, což je nezaměnitelný identifikační znak.
Podobné druhy
Pěnkava obecná
Fringilla coelebs
Pěnkava jikavec se liší výrazným oranžovým zbarvením hrudi a boků (u samce i samice), nápadným bílým kostřecem (pěnkava obecná má zelenavý kostřec), a zcela jiným voláním ('keck' vs. 'pink'). Samec pěnkavy obecné má v hnízdním šatu modrošedou hlavu a vínově červenou spodinu těla, bez oranžových prvků.
Dlask tlustozobý
Coccothraustes coccothraustes
Dlask je výrazně větší a robustnější s masivním, kuželovitým zobákem. Nemá oranžové opeření ani bílý kostřec. Má specifický let a plaché chování.
Rychlá fakta
- Hlavní potrava (zima):
- Bukvice
- Hnízdní habitat:
- Severské jehličnaté a březové lesy
- Sociální chování:
- Tvoří velká zimní hejna
- Charakteristické volání:
- Drnčivé 'keck'
- Zvláštnosti:
- Invazní migrace v letech neúrody
Zajímavosti
- Pěnkava jikavec je známá svými masivními invazivními migracemi, kdy se v letech s nedostatečnou úrodou potravy (např. bukvic) v severských oblastech přesouvají miliony ptáků do střední a jižní Evropy.
- Na některých zimovištích se tvoří nocoviště, kde se shromažďují statisíce pěnkav jikavců, což je fascinující přírodní divadlo.
- Název 'montifringilla' odkazuje na 'horskou pěnkavu', ačkoli se v některých částech areálu nevyskytuje výhradně v horách.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Živočichové (Animalia)
- Kmen
- Strunatci (Chordata)
- Třída
- Ptáci (Aves)
- Řád
- Pěvci (Passeriformes)
- Čeleď
- Pěnkavovití (Fringillidae)
- Rod
- Fringilla
- Druh
- Fringilla montifringilla
Prozkoumat Pěnkava jikavec
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.
