Buřňák lední

O druhu

Buřňák lední je mořský pták střední velikosti, vzdáleně připomínající racka, ale s odlišným letem a charakteristickou trubicovitou nosní dírkou. Je to jeden z nejhojnějších mořských ptáků severní polokoule, známý svou schopností přežít v drsných arktických a subarktických podmínkách. Vyskytuje se ve dvou hlavních barevných formách – světlé a tmavé.

Velikost a délka života

Délka

45-50 cm

Rozpětí křídel

101-117 cm

Hmotnost

700-1000 g

Délka života

Až 40 let, průměrně 20-30 let

Potrava

Karnivor (ryby, korýši, hlavonožci, mršiny, odpad z rybolovu)

Tělesné znaky

Opeření

Existují dvě hlavní barevné formy: světlá a tmavá. Světlá forma (častější v Arktidě) má bílou hlavu, krk a spodní část těla, šedý hřbet a křídla s tmavšími konci letek. Tmavá forma (častější v severním Atlantiku) je celkově šedohnědá, s tmavší hlavou a tělem, ale stále s patrným světlejším břichem. Obě formy mají charakteristickou tmavou skvrnu před okem. Křídla jsou dlouhá a úzká.

Tvar zobáku

Robustní, žlutavý až nazelenalý zobák s tmavou špičkou a výraznými trubicovitými nosními dírkami na horní čelisti, které jsou typické pro řád trubkonosých. Tyto trubice slouží k vylučování přebytečné soli.

Barva očí

Tmavě hnědé, s tmavou skvrnou před okem, která dodává dojem většího oka.

Barva nohou

Šedavé až nazelenalé nohy s plovacími blánami.

Rozlišovací znaky

Trubicovité nosní dírky, robustní zobák, tuhý a přímý let s občasnými klouzavými fázemi, často drží křídla ztuhle. Na rozdíl od racků má kratší krk a silnější tělo. Tmavá skvrna před okem. V letu se liší od racků absencí bílých špiček křídel a odlišným profilem.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci se podobají dospělým, ale mohou být celkově tmavší a mít méně výrazné kontrastní zbarvení. Jejich peří je často matnější a méně lesklé. Zobák může být zpočátku tmavší.

Sezónní změny

Žádné výrazné sezónní změny v opeření. Peří je po celý rok stejné.

Pohlavní dimorfismus

Minimální, pohlaví jsou si vzhledově velmi podobná. Samci bývají průměrně o něco větší než samice, ale rozdíly jsou v terénu nerozeznatelné.

Jak určit

1. 1

   Let

   Sledujte tuhý, přímý let s rychlými údery křídel střídanými dlouhými klouzavými fázemi. Křídla jsou často držena ztuhle a rovně. Využívá vzdušné proudy nad vlnami.

2. 2

   Zobák a hlava

   Hledejte robustní, žlutavý zobák s tmavou špičkou a charakteristickými trubicovitými nosními dírkami na horní čelisti. Všimněte si tmavé skvrny před okem.

3. 3

   Tvar těla

   Má robustnější tělo a kratší krk než rackové. Celkový dojem je silnější a kompaktnější než u racků.

4. 4

   Zbarvení

   Rozlišujte mezi světlou a tmavou formou. Světlá forma má bílou hlavu a spodní část těla, šedý hřbet. Tmavá forma je celkově šedohnědá. Vždy hledejte tmavou skvrnu před okem.

5. 5

   Chování

   Pozorujte, zda se pták potápí pro potravu nebo sbírá z hladiny. Sledujte, zda následuje lodě. Při vyrušení může plivat olejovitou tekutinu.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Otevřené oceány, pobřežní útesy, mořské ostrovy.

Areál rozšíření

Cirkumpolární rozšíření na severní polokouli. Hnízdí na pobřežních útesech v Arktidě a subarktických oblastech severního Atlantiku (např. Island, Faerské ostrovy, Velká Británie, Norsko, Grónsko, Kanada) a severního Pacifiku (např. Aljaška, Aleutské ostrovy). Mimo hnízdní období se rozptyluje po celém severním Atlantiku a Pacifiku, často daleko od pevniny.

Výškové rozšíření

Od hladiny moře do výšky hnízdních útesů (několik set metrů).

Preferovaná prostředí

Strmé mořské útesy pro hnízdění, otevřené oceánské vody bohaté na potravu, oblasti s rybářskou aktivitou.

Chování

Doba aktivity

Diurnální (denní), aktivní převážně během dne při hledání potravy.

Potravní zvyky

Živí se převážně na hladině moře, sbírá potravu z povrchu nebo se potápí do mělké hloubky. Loví malé ryby (např. tresky, sledě), korýše, hlavonožce a medúzy. Je také známý jako mrchožrout, který se živí mršinami velryb, tuleňů a rybářskými zbytky. Často následuje rybářské lodě.

Sociální chování

Mimo hnízdní období je převážně samotářský nebo se vyskytuje v malých skupinách. Během hnízdění tvoří velké, hlučné kolonie na útesech, často společně s jinými druhy mořských ptáků.

Způsob letu

Charakteristický tuhý, přímý let s rychlými, mělkými údery křídel střídanými dlouhými klouzavými fázemi. Využívá vzdušné proudy nad vlnami. Působí velmi obratně a elegantně ve větru, ale na souši je neohrabaný.

Migrace

Částečně stěhovavý. Populace z nejsevernějších oblastí se v zimě přesouvají na jih do mírnějších vod, zatímco populace z mírnějších oblastí mohou být spíše stálé nebo se rozptylují po širším oceánu. Nemá pevné migrační trasy jako někteří jiní ptáci, spíše se rozptyluje za potravou.

Teritorialita

Na hnízdištích si brání malé hnízdní teritorium kolem hnízda. Mimo hnízdění není teritoriální.

Rozmnožování

Hnízdní období

Květen až září, s vrcholem snášení vajec v červnu.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v koloniích na strmých mořských útesech, často na skalních římsách, v dutinách nebo na travnatých svazích. Hnízdo je jednoduchá prohlubeň v zemi nebo na skále, někdy vystlaná několika kamínky nebo rostlinným materiálem.

Velikost snůšky

1 vejce

Popis vajec

Snáší jedno velké, bílé vejce, často s jemnými hnědými skvrnkami. Vejce je oválné, s drsným povrchem.

Doba inkubace

47-53 dní, inkubují oba rodiče střídavě.

Doba opeřování

49-56 dní. Mládě je krmeno oběma rodiči regurgitovanou potravou, bohatou na olej. Po opuštění hnízda je mládě plně opeřené a schopné letu.

Péče rodičů

Oba rodiče se střídají v inkubaci vejce a následně v krmení mláděte. Rodičovská péče je intenzivní a trvá až do doby, než mládě opustí hnízdo.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Dalekohled a teleskop. Pro pozorování na moři a na vzdálených útesech jsou nezbytné kvalitní dalekohledy a teleskopy.
2. Pozorování z lodi. Nejlepší způsob, jak je spatřit na moři, je z paluby lodi. Buďte připraveni na houpání a mořskou nemoc.
3. Hnízdní kolonie. Navštivte známé hnízdní kolonie během hnízdní sezóny (květen-září). Buďte ohleduplní a dodržujte bezpečnou vzdálenost, abyste ptáky nerušili.
4. Počasí. Buřňáci lední jsou aktivní i za špatného počasí, často je lze pozorovat za větrných dnů, kdy elegantně kloužou nad vlnami.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Druh:

Mořský pták

Potrava:

Ryby, korýši, hlavonožci, mršiny

Hnízdění:

Kolonie na mořských útesech

Vejce:

1 vejce

Charakteristický znak:

Trubicovité nosní dírky

Obrana:

Plivání olejovité tekutiny

Zajímavosti

• Buřňák lední je jedním z mála ptáků, kteří dokáží pít slanou mořskou vodu. Přebytečnou sůl vylučuje pomocí speciálních žláz umístěných nad očima, které ústí do trubicovitých nosních dírek.
• Jeho vědecké jméno 'Fulmarus' pochází ze staronorského 'fúlmár', což znamená 'špinavý racek', odkazující na jeho zvyk plivat olejovitou tekutinu a na jeho vzhled, který může připomínat racka.
• Olejovitá tekutina, kterou buřňáci plivou na predátory nebo vetřelce, je vysoce koncentrovaná a má nepříjemný zápach. Může slepit peří predátora a ztížit mu let nebo izolaci.
• Populace buřňáka ledního v Atlantiku se v posledních staletích dramaticky rozšířila na jih, pravděpodobně díky zvýšené dostupnosti potravy z rybolovu a změnám v oceánských podmínkách.
• Buřňáci lední jsou velmi dlouhověcí ptáci, někteří jedinci se dožívají i přes 40 let, což je na ptáka jejich velikosti pozoruhodné.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Procellariiformes

Čeleď

Procellariidae

Rod

Fulmarus

Druh

Fulmarus glacialis

Prozkoumat Buřňák lední