Birdby LogoBirdby
Leskoun bělouchý (Galbalcyrhynchus leucotis)

Leskoun bělouchý

Málo dotčený (Least Concern) podle IUCN, ale lokálně může být ohrožen ztrátou habitatu.

Galbalcyrhynchus leucotis

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Leskoun bělouchý je fascinující neotropický pták známý svým lesklým opeřením, dlouhým zobákem a specializací na lov hmyzu v letu. Patří do čeledi leskounovitých, která se vyznačuje kovově zbarvenými pery a štíhlou postavou. Jedná se o menšího až středně velkého ptáka s charakteristickým vzhledem.

Velikost a délka života

Délka
18-20 centimetrů
Rozpětí křídel
25-28 centimetrů
Hmotnost
25-35 gramů
Délka života
5-7 let ve volné přírodě, v zajetí déle
Potrava
Výhradně hmyzožravý; živí se převážně létajícím hmyzem, jako jsou vážky, motýli, vosy a brouci. Loví je v letu podobně jako lejskové.

Tělesné znaky

Opeření
Svrchní strana těla je převážně hnědavá s kaštanovým nádechem, často s náznakem zeleného nebo bronzového lesku na hřbetě a křídlech. Spodina těla je světlejší, pískově hnědá až plavá. Nejvýraznějším znakem jsou bílé až smetanové ušní krovky, které daly tomuto druhu jeho jméno. Kolem oka je tmavší maska. Mladí ptáci mají matnější zbarvení a méně výrazné ušní skvrny.
Tvar zobáku
Dlouhý, rovný a špičatý; černý. Typický pro lov létajícího hmyzu.
Barva očí
Tmavě hnědé až černé.
Barva nohou
Tmavě šedé až černé, krátké, přizpůsobené k sezení na větvích.
Rozlišovací znaky
Bílé ušní krovky jsou klíčovým rozlišovacím znakem. Dlouhý, rovný zobák a hmyzožravý způsob lovu. Postoj je často vzpřímený na tenké větvi.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci mají celkově matnější opeření, méně výrazný kovový lesk na hřbetě a méně definované, někdy až nažloutlé ušní krovky, které se s věkem zesvětlují a stávají se kontrastnějšími. Často mají kratší zobák.
Sezónní změny
Nejsou známy výrazné sezónní změny v opeření. Po pelichání může být opeření mírně jasnější.
Pohlavní dimorfismus
Minimální, obě pohlaví vypadají podobně. Samci mohou mít mírně intenzivnější barvy, ale rozdíly jsou subtilní a obtížně pozorovatelné v terénu.

Jak určit

  1. 1

    Bílé ušní krovky

    Jednoznačně nejvýraznější znak, zřetelná bílá až smetanová skvrna za okem.

  2. 2

    Barva opeření

    Celkově kaštanově hnědé s tmavšími partiemi a kovovým leskem na zádech/křídlech, světlejší spodina.

  3. 3

    Tvar zobáku

    Dlouhý, rovný, špičatý černý zobák, typický pro leskouny.

  4. 4

    Chování a postoj

    Vzpřímený postoj na bidýlku, odkud podniká rychlé výpady za hmyzem.

  5. 5

    Vokalizace

    Charakteristické melodické, flétnové tóny nebo ostrá varovná volání.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Tropy a subtropy, především tropické deštné lesy.
Areál rozšíření
Severozápadní část Amazonie, včetně Kolumbie, Ekvádoru, Peru a západní Brazílie (státy Acre, Amazonas). Primárně v povodí řek Rio Napo, Rio Caquetá a Rio Japurá.
Výškové rozšíření
Typicky v nížinných oblastech, od hladiny moře do přibližně 500-800 metrů nad mořem. Ojediněle výše.
Preferovaná prostředí
Vlhký tropický deštný les, okraje lesů, podél řek a potoků, světliny v pralese. Často se vyskytuje v blízkosti vodních toků, které poskytují dostatek létajícího hmyzu.

Chování

Doba aktivity
Denní, nejaktivnější během dopoledne a pozdního odpoledne.
Potravní zvyky
Leskoun bělouchý je aktivní lovec hmyzu. Sedí na vyvýšeném místě (větvi) a vyhlíží letící kořist. Jakmile spatří hmyz, prudce vylétne, zachytí ho v letu a vrátí se na své bidýlko. Je velmi mrštný a rychlý při lovu. Kořist často zbavuje křídel otíráním o větev před konzumací.
Sociální chování
Často pozorován jednotlivě nebo v párech. Není považován za vysoce sociální druh, ale může se připojit k malým smíšeným hejnům ptáků, která se pohybují po lese. Obvykle je plachý a nenápadný.
Způsob letu
Při lovu rychlý a agilní let s prudkými změnami směru. Pro přesuny na delší vzdálenosti se vyznačuje přímým a vlnitým letem.
Migrace
Nemigrující, stálý druh ve svém areálu rozšíření.
Teritorialita
Pravděpodobně teritoriální, zejména během hnízdní sezóny, ale specifické detaily nejsou dobře zdokumentovány. Brání si loviště a hnízdní dutiny.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Zpěv je řada opakovaných, melodických, flétnových tónů, které mohou být pomalé a stoupající, nebo rychlejší a klesající. Popisuje se jako 'píp-píp-píp-pi-pi-pi-prrr' nebo 'twee-twee-twee'.
Volání
Varovné volání je ostré, krátké 'chip' nebo 'tsip'. Kontaktní volání jsou měkčí, pískavé tóny. Někdy vydává drsné, chraplavé zvuky v rozrušení.
Kdy se ozývá
Vokalizuje po celý den, ale nejčastěji ráno a před setměním, zvláště během hnízdní sezóny. Vydává zvuky z vyvýšených posedů.

Rozmnožování

Hnízdní období
Variabilní v závislosti na geografické poloze a lokálních dešťových srážkách. Obvykle se shoduje s obdobím hojnosti hmyzu, v Kolumbii například od dubna do srpna.
Hnízdní zvyky
Hnízdí v norách vyhrabaných v zemi, v písčitých březích řek nebo v termitištích. Často používá opuštěné nory jiných zvířat nebo si vyhrabává vlastní dlouhou tunelovitou noru, která končí komůrkou.
Velikost snůšky
Typicky 2-3 vejce.
Popis vajec
Snáší 2-3 lesklá, bílá, oválná vejce.
Doba inkubace
Přibližně 18-20 dní. Inkubaci zajišťují oba rodiče.
Doba opeřování
Mláďata opouštějí hnízdo po 25-30 dnech. Oba rodiče se podílejí na krmení mláďat.
Péče rodičů
Oba rodiče se střídají v inkubaci vajec a následně pečují o mláďata, nosí jim hmyz. Mláďata jsou po vyvedení ještě nějakou dobu krmena rodiči.

Kde nalézt

Okraje tropických deštných lesů

Hledejte je na okrajích pralesa, kde se prohřívá vzduch a je hojnost létajícího hmyzu.

Podél řek a jezer

Často se vyskytují v galeriových lesích podél vodních toků v Amazonii, kde jsou vhodné podmínky pro norování a dostatek hmyzu.

Prosvětlené části lesa

Občas je lze nalézt na větších mýtinách nebo v prosvětlených částech lesa, kde snáze loví.

Tipy do terénu

  1. Trpělivost a pozorování. Leskouni jsou často nenápadní, sedí tiše a čekají na kořist. Vyplatí se dlouhé pozorování z jediného místa.
  2. Poslech zvuků. Jejich charakteristická vokalizace je dobrým vodítkem k jejich lokalizaci. Poslouchejte flétnové tóny.
  3. Brzké ranní nebo pozdní odpolední hodiny. Bývají nejaktivnější za úsvitu a před soumrakem, kdy je hojnost hmyzu.
  4. Zaměřte se na bidýlka. Často se vracejí na stejné bidýlko po lovu, proto se zaměřte na větvě s dobrou viditelností do okolí.

Podobné druhy

Leskoun hnědý

Galbalcyrhynchus purusianus

Leskoun hnědý (Galbalcyrhynchus purusianus) je velmi podobný, ale postrádá bílé ušní krovky a má homogenější hnědé zbarvení bez výrazného kontrastu na hlavě. Jeho rozšíření je více na východ v povodí Rio Purus v Brazílii.

Leskoun velký

Jacamaralcyon tridactyla

Ostatní leskouni jsou většinou zeleně nebo bronzově zbarvení a nemají bílé ušní krovky. Například leskoun velký (Jacamaralcyon tridactyla) je mnohem robustnější, zeleně zbarvený a postrádá bílé ušní skvrny.

Rychlá fakta

Řád:
Galbuliformes
Čeleď:
Jacamaridae (leskounovití)
Areál rozšíření:
Severozápadní Amazonie
Potrava:
Létající hmyz
Typ hnízda:
Nora v zemi nebo termitišti
Status IUCN:
Málo dotčený (Least Concern)

Zajímavosti

  • Leskouni a lenivky (Bucconidae) jsou si natolik příbuzní, že jsou často řazeni do stejného řádu Galbuliformes, což ukazuje na starobylou linii these ptáků.
  • Díky svému dlouhému zobáku a loveckým schopnostem jsou leskouni ekologickými ekvivalenty lejsků (Muscicapidae) nebo rybáříků (Alcedinidae) v neotropické oblasti.
  • Jejich latinské jméno 'Galbalcyrhynchus' odkazuje na podobnost s rybáříky (Alcedinidae), což je patrné z tvaru zobáku a způsobu lovu.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Leskouni (Galbuliformes)
Čeleď
Leskounovití (Jacamaridae)
Rod
Galbalcyrhynchus
Druh
Galbalcyrhynchus leucotis

Prozkoumat Leskoun bělouchý

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci