Birdby LogoBirdby

Racek bělohlavý

Málo dotčený (Least Concern)

Larus cachinnans

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Racek bělohlavý je velký druh racka, který se v posledních desetiletích rozšířil z východní Evropy a Asie do západnějších oblastí, včetně České republiky. Je známý svou adaptabilitou a schopností osídlovat různé typy prostředí, od pobřežních oblastí po vnitrozemské skládky a vodní plochy. Dříve byl často považován za poddruh racka stříbřitého (Larus argentatus) nebo racka žlutonohého (Larus michahellis), ale moderní taxonomie jej uznává jako samostatný druh.

Velikost a délka života

Délka
56-68 cm
Rozpětí křídel
137-155 cm
Hmotnost
700-1500 g (samci obvykle těžší než samice)
Délka života
Až 30 let v divočině
Potrava
Všežravec, oportunistický predátor a mrchožrout

Tělesné znaky

Opeření
Dospělí ptáci mají bílou hlavu, krk, spodinu těla a ocas. Hřbet a křídla jsou světle šedá. Konce křídel (ruční letky) jsou černé s bílými skvrnami (tzv. zrcadla).
Tvar zobáku
Silný, žlutý zobák s výraznou červenou skvrnou na spodní čelisti blízko špičky. Zobák je delší a štíhlejší než u racka stříbřitého.
Barva očí
Tmavé, obklopené úzkým červeným očním kroužkem.
Barva nohou
Žluté až žlutooranžové, někdy s nazelenalým nádechem, zejména u mladších dospělců.
Rozlišovací znaky
Kombinace tmavého oka, žlutých nohou a relativně štíhlého žlutého zobáku s červenou skvrnou. Světle šedý hřbet a křídla. Dlouhé nohy a elegantní postoj. V letu se jeví jako velmi světlý racek s dlouhými křídly.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci jsou velmi variabilní. První zimu mají hnědavě skvrnité peří, tmavý zobák a tmavé nohy. Postupně světlají, získávají šedavé tóny na hřbetě a žlutavé nohy. Plného dospělého opeření dosahují až ve čtvrtém roce života.
Sezónní změny
Minimální. Opeření je v podstatě stejné po celý rok. V zimě může být hlava jemně proužkovaná nebo skvrnitá, ale nikdy ne tak výrazně jako u racka stříbřitého.
Pohlavní dimorfismus
Minimální, samci jsou obvykle o něco větší a robustnější než samice, ale rozdíly nejsou snadno rozpoznatelné v terénu.

Jak určit

  1. 1

    Barva nohou

    Žluté až žlutooranžové nohy jsou klíčovým znakem pro odlišení od racka stříbřitého (růžové nohy).

  2. 2

    Barva oka

    Tmavé oko (často s červeným očním kroužkem) je dobrým znakem proti rackovi stříbřitému a často i proti rackovi žlutonohému (oba mají obvykle světlé oko).

  3. 3

    Tvar zobáku

    Relativně štíhlý, žlutý zobák s červenou skvrnou na spodní čelisti. Působí delší a méně masivní než u jiných velkých racků.

  4. 4

    Barva hřbetu

    Světle šedý hřbet a křídla, světlejší než u racka žlutonohého, ale tmavší než u některých poddruhů racka stříbřitého.

  5. 5

    Volání

    Hlubší, nosovější a chraplavější volání než u racka stříbřitého. Poslech je často spolehlivým identifikačním znakem.

  6. 6

    Celkový dojem

    Elegantnější, s delšími nohami a křídly, působí "lehčeji" než racek stříbřitý.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Pobřežní oblasti, vnitrozemské vodní plochy (jezera, řeky, přehrady), zemědělská krajina, městské a příměstské oblasti, skládky.
Areál rozšíření
Původně východní Evropa a střední Asie, ale v posledních desetiletích se rozšířil na západ přes střední Evropu až do západní Evropy. Hnízdí od Černého moře a Kaspického moře na západ až po střední Evropu. Zimuje v širším areálu, včetně Středomoří, Blízkého východu a severovýchodní Afriky.
Výškové rozšíření
Od hladiny moře do několika set metrů nad mořem, v závislosti na dostupnosti potravy a hnízdišť.
Preferovaná prostředí
Preferuje otevřené vodní plochy s dostupnými břehy pro hnízdění a odpočinek. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, skládek a rybníků, kde snadno nachází potravu.

Chování

Doba aktivity
Denní (diurnální).
Potravní zvyky
Velmi oportunistický. Živí se rybami, bezobratlými (hmyz, měkkýši), malými savci, ptačími vejci a mláďaty, mršinami, odpadky ze skládek a zemědělských ploch. Často sleduje pluhy na polích. Dokáže lovit i za letu nebo se potápět pro potravu.
Sociální chování
Hnízdí v koloniích, často smíšených s jinými druhy racků. Mimo hnízdní období se shromažďuje ve velkých hejnech na místech s hojností potravy, jako jsou skládky nebo rybníky.
Způsob letu
Silný a elegantní let s pomalými, hlubokými údery křídel. Dokáže plachtit na termice. V letu působí lehce a obratně.
Migrace
Částečně tažný. Populace z chladnějších oblastí migrují na jih a západ, zatímco populace z mírnějších oblastí mohou být stálé nebo se přesouvají jen na kratší vzdálenosti. V České republice je stálým, ale i protahujícím a zimujícím druhem.
Teritorialita
Během hnízdění si páry brání malé hnízdní teritorium v rámci kolonie. Mimo hnízdění jsou méně teritoriální a shromažďují se ve velkých hejnech.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Nemá typický zpěv. Vydává řadu hlasitých, drsných a pronikavých volání.
Volání
Nejčastější volání je hluboké, nosové a chraplavé "ga-ga-ga" nebo "kja-kja-kja", které je často opakované a zní poněkud melancholicky. Také vydává dlouhé, táhlé "kí-ááá" nebo "kí-ou". Volání jsou obecně hlubší a méně pronikavá než u racka stříbřitého.
Kdy se ozývá
Vokalizuje po celý rok, nejintenzivněji během hnízdní sezóny a při interakcích s ostatními ptáky.

Rozmnožování

Hnízdní období
Duben až červen.
Hnízdní zvyky
Hnízdí v koloniích na zemi, často na ostrovech, písčitých dunách, skalnatých útesech, ale i na střechách budov nebo na skládkách. Hnízdo je jednoduchá prohlubeň vystlaná rostlinným materiálem, peřím a jinými dostupnými materiály.
Velikost snůšky
2-3 vejce.
Popis vajec
Obvykle 2-3 vejce, olivově hnědá až zelenavá s tmavými skvrnami a tečkami. Velikost vajec je přibližně 65 x 45 mm.
Doba inkubace
27-31 dní, inkubují oba rodiče.
Doba opeřování
35-45 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo a jsou schopna letu.
Péče rodičů
Oba rodiče se podílejí na inkubaci vajec a péči o mláďata. Mláďata jsou krmena regurgitovanou potravou.

Kde nalézt

Skládky a odpadové hospodářství

Často se shromažďují ve velkých počtech na skládkách, kde hledají potravu. Jsou to ideální místa pro pozorování.

Velké vodní plochy

Přehrady, velké rybníky, jezera a řeky, zejména v blízkosti měst nebo zemědělských oblastí.

Pobřeží

V oblastech s mořským pobřežím, kde se vyskytuje, je běžný na plážích, útesech a v přístavech.

Zemědělská krajina

Často je lze vidět na polích, zejména při orbě, kde sbírají bezobratlé.

Tipy do terénu

  1. Pozorujte nohy a oči. To jsou nejdůležitější rozlišovací znaky od podobných druhů. Žluté nohy a tmavé oko jsou klíčové.
  2. Poslouchejte volání. Charakteristické hluboké a nosové volání je často spolehlivější než vizuální identifikace, zvláště u mladých ptáků.
  3. Sledujte celkový dojem. Racek bělohlavý působí elegantněji a štíhleji než racek stříbřitý. V letu má delší křídla.
  4. Věnujte pozornost mladým ptákům. Identifikace mladých racků je velmi náročná. Hledejte kombinaci znaků a sledujte jejich vývoj v průběhu zimy a jara.

Podobné druhy

Racek stříbřitý

Larus argentatus

Racek bělohlavý má tmavší oko (racek stříbřitý má světlé oko), žluté nohy (racek stříbřitý má růžové nohy), štíhlejší zobák a celkově působí elegantněji. Volání racka bělohlavého jsou hlubší a nosovější. V zimním šatu má racek bělohlavý méně proužkovanou hlavu.

Racek žlutonohý

Larus michahellis

Racek žlutonohý má obvykle světlejší oko (žluté), výraznější červený oční kroužek a často sytěji žluté nohy. Hřbet a křídla jsou u racka žlutonohého tmavší šedé. Rozlišení je velmi obtížné a vyžaduje zkušenosti, často se překrývají v areálu rozšíření i ve znacích.

Racek mořský

Larus marinus

Racek mořský je výrazně větší a robustnější, má tmavší hřbet (téměř černý) a masivní zobák. Nohy jsou růžové.

Rychlá fakta

Status v ČR:
Pravidelně hnízdící, protahující a zimující druh, jehož početnost v posledních desetiletích výrazně roste.
Potravní specializace:
Oportunistický všežravec, využívající širokou škálu zdrojů potravy.
Sociální chování:
Koloniální hnízdič, mimo hnízdění tvoří velká hejna.
Rozšíření:
Původně východoevropský a asijský druh, který se šíří na západ.

Zajímavosti

  • Racek bělohlavý byl dlouho považován za poddruh racka stříbřitého, což vedlo k velkému zmatku v taxonomii a identifikaci. Teprve genetické studie potvrdily jeho status samostatného druhu.
  • Jeho expanze na západ je jedním z nejvýraznějších příkladů šíření ptačích druhů v Evropě v posledních desetiletích, často spojená s dostupností potravy na skládkách.
  • Mladí rackové bělohlaví jsou známí svou extrémní variabilitou v opeření, což z nich činí jednu z nejtěžších skupin ptáků k identifikaci pro začínající ornitology.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď
Rackovití (Laridae)
Rod
Racek (Larus)
Druh
Racek bělohlavý (Larus cachinnans)

Prozkoumat Racek bělohlavý

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci