Křivka obecná

O druhu

Křivka obecná je středně velký pěvec známý především svým unikátně zkříženým zobákem, který je dokonale přizpůsoben k vylupování semen ze šišek jehličnatých stromů. Její zbarvení se liší dle pohlaví a věku, s výraznou variabilitou u samců. Je to typický obyvatel jehličnatých lesů, zejména smrčin a borů, kde hledá hlavní složku své potravy. Křivky jsou irruptivní druh, což znamená, že v některých letech dochází k masivním přesunům mimo jejich obvyklé areály, v závislosti na úrodě šišek.

Velikost a délka života

Délka

15-18 cm

Rozpětí křídel

27-31 cm

Hmotnost

35-50 g

Délka života

3-7 let (výjimečně až 10 let)

Potrava

Převážně semena jehličnatých stromů, zejména smrku, borovice, jedle a modřínu. Příležitostně konzumuje i pupeny, výhonky, bobule a hmyz, zvláště během krmení mláďat.

Tělesné znaky

Opeření

Samec je převážně cihlově červený až oranžový, s tmavšími křídly a ocasem. Zbarvení může být velmi variabilní. Samice je nenápadnější, převážně olivově zelená až žlutozelená s tmavým proužkováním na zádech a žlutošedou spodinou břicha. Mláďata jsou zbarvená podobně jako samice, ale s výrazným a hustým proužkováním po celém těle, včetně prsou a břicha.

Tvar zobáku

Nejcharakterističtější znak. Zobák je silný, kuželovitý, s oběma čelistmi zkříženými přes sebe. Horní čelist buď směřuje doprava a dolní doleva, nebo naopak. Toto uspořádání jim umožňuje efektivně otevírat šupiny šišek a dostávat se k semenům.

Barva očí

Tmavě hnědá

Barva nohou

Šedočerné až nahnědlé

Rozlišovací znaky

Zkřížený zobák je naprosto unikátní a nezaměnitelný. Krátký, vykrojený ocas. Vyklenuté temeno a poměrně robustní postava.

Vzhled mláděte

Mláďata jsou celkově šedohnědá, intenzivně tmavě proužkovaná. Mají zkřížený zobák již od útlého věku, i když v menší míře než dospělí.

Sezónní změny

Pohlavní zbarvení je stálé. U samců může docházet k občasným změnám intenzity červené barvy, která je ovlivněna věkem a kondicí. Jinak nejsou výrazné sezónní změny patrné.

Pohlavní dimorfismus

Výrazný. Samci jsou jasně červeno-oranžoví, samice zeleno-žluté.

Jak určit

1. 1

   Zkřížený zobák

   Jednoznačný a nejspolehlivější identifikační znak, viditelný i na větší vzdálenost dalekohledem.

2. 2

   Zbarvení

   Červení samci nebo zeleno-žluté samice v jehličnatých lesích jsou silným indikátorem. Proužkovaná mláďata.

3. 3

   Volání

   Kovově znějící, ostré 'kip-kip-kip' nebo 'gyp-gyp-gyp' je velmi diagnostické a často pomáhá k objevení hejna.

4. 4

   Chování při krmení

   Visení hlavou dolů na šišce při vylupování semen je typické a nápadné chování.

5. 5

   Prostředí

   Výskyt v jehličnatých lesích, zejména smrčinách a borových porostech.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Jehličnaté a smíšené lesy mírného pásma a tajgy, horské jehličnaté lesy.

Areál rozšíření

Palearktická a nearktická oblast. V Evropě od Skandinávie a Británie přes střední Evropu, Rusko až po východní Asii. V Severní Americe od Kanady po jihozápad USA. V České republice je hnízdním druhem ve většině horských a podhorských jehličnatých lesů, především v pohraničních horách a vyšších polohách Vysočiny.

Výškové rozšíření

Nížiny až po hranici lesa v horách, typicky do 2000 metrů nad mořem, v některých oblastech až do 3000 metrů.

Preferovaná prostředí

Především smrkové a borové monokultury, smíšené jehličnaté lesy. Důležitá je přítomnost dostatečného množství starších stromů s úrodou šišek.

Chování

Doba aktivity

Denní pták. Nejaktivnější ráno a večer.

Potravní zvyky

Specializovaní na semena jehličnanů. Zobákem uchopí šišku, vtlačí špičku spodní čelisti pod šupinu a tlakem horní čelisti ji odchýlí. Následně jazykem vyloupne semeno. Často visí hlavou dolů na šišce. Konzumuje také pupeny, výhonky, hmyz (zejména pro mláďata) a bobule.

Sociální chování

Mimo hnízdní sezónu se pohybuje ve větších i menších hejnech, která mohou dosahovat desítek až stovek jedinců, zvláště během irrupcí. Při hnízdění jsou páry teritoriální, ale kolonie se mohou tvořit v místech s hojnou potravou.

Způsob letu

Rychlý a vlnitý let. V hejnech se pohybují energicky, často vydávají hlasité 'gyp-gyp' kontaktní volání. Mimo hnízdní období se pohybují v rozvolněných hejnech.

Migrace

Zpravidla stálý, ale je to vysoce irruptivní druh. Pravidelně podniká nomadické přesuny (invaze) v letech s nedostatkem šišek v původních hnízdištích a naopak s dobrou úrodou jinde. Tyto přesuny mohou být na stovky až tisíce kilometrů a jedinci se pak objevují i v netypických oblastech, včetně městských parků. Invaze jsou nepravidelné a nepředvídatelné.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si brání malé hnízdní teritorium, ale mimo ni jsou spíše společenští a krmí se v hejnech.

Rozmnožování

Hnízdní období

Velmi variabilní, závisí na dostupnosti potravy (semen šišek). Může hnízdit kdykoli během roku, dokonce i v zimě (prosinec-březen), pokud je dostatek potravy. Hlavní hnízdní období je však obvykle od března do srpna.

Hnízdní zvyky

Hnízdo je miskovité, pevně postavené z jehličí, větviček, mechu, lišejníků a srsti. Umístěné je vysoko v husté jehličnaté koruně stromu, obvykle blízko kmene, aby bylo dobře skryté a chráněné před povětrnostními vlivy.

Velikost snůšky

2-5 vajec, nejčastěji 3-4.

Popis vajec

3-5 vajec, bledě modrozelené s tmavými skvrnami a tečkami, nejčastěji na širším konci. Velikost cca 22 x 16 mm.

Doba inkubace

12-16 dnů, výhradně samice.

Doba opeřování

18-22 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo s již vyvinutým zkříženým zobákem, schopným manipulace se semeny.

Péče rodičů

Oba rodiče krmí mláďata, zpočátku hlavně regurgitovanými semeny a hmyzem. Samice sedí na vejcích a zahřívá mladé, samec ji během inkubace a prvních dnů po vylíhnutí krmí. Pečlivě se starají o mláďata i po opuštění hnízda.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte. Jejich charakteristické volání často uslyšíte dříve, než je uvidíte. Zůstaňte v tichosti a sledujte směr zvuku.
2. Hledejte shluky ptáků. Křivky se mimo hnízdní sezónu často krmí v hejnech. Hledejte pohyb v korunách jehličnatých stromů.
3. Pozorujte šišky. Pokud najdete rozkousané nebo otevřené šišky pod smrky či borovicemi, je to dobrý signál, že jsou křivky poblíž.
4. Použijte dalekohled. Křivky se často krmí vysoko v korunách, dalekohled je nezbytný pro detailní pozorování zobáku a zbarvení.
5. Sledujte zprávy o invazích. V letech s invazemi se křivky objevují na neobvyklých místech. Sledujte ornitologické weby a fóra, kde jsou invaze často hlášeny.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Hlavní potrava:

Semena jehličnanů

Charakteristický znak:

Zkřížený zobák

Hnízdní doba:

Celoročně, přizpůsobená úrodě šišek

Migrace:

Nomadická, irruptivní

Prostředí:

Jehličnaté lesy

Zajímavosti

• Zkřížený zobák křivky je tak specializovaný nástroj, že se mláďata rodí s normálním zobákem, který se zkroutí až později během vývoje, jakmile začnou konzumovat semena ze šišek.
• Křivky jsou schopny hnízdit v jakoukoli roční dobu, včetně zimy, pokud je dostatek potravy. To jim umožňuje využít každou dobrou úrodu šišek.
• V minulosti byli lidé fascinováni zkříženým zobákem křivky a existují legendy, že si jej křivka zkroutila při pokusu vytrhnout trny z Kristovy koruny v Getsemanské zahradě.
• Volání křivek se liší typem v závislosti na tom, kterými semeny se populace živí, a to může být využito k rozlišení různých forem v rámci druhu Loxia curvirostra (dříve někdy považovaných za samostatné druhy).

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Pěnkavovití (Fringillidae)

Rod

Křivka (Loxia)

Druh

Křivka obecná (Loxia curvirostra)

Prozkoumat Křivka obecná