Výreček východní

O druhu

Výreček východní je malá sova s nápadnými pernatými oušky a kompaktním tělem. Je známý svou vynikající kamufláží a schopností dokonale splynout s kůrou stromů, což z něj činí náročný cíl pro ornitology. Vyskytuje se ve dvou hlavních barevných morfách, rezavé a šedé, což je adaptace na prostředí. Je to výhradně noční dravec, který se živí širokou škálou potravy.

Velikost a délka života

Délka

16-25 cm

Rozpětí křídel

48-61 cm

Hmotnost

120-250 g (samci menší a lehčí)

Délka života

Až 10 let ve volné přírodě, v zajetí i přes 20 let.

Potrava

Hmyz, pavouci, červi, drobní savci (myši, hraboši), drobní ptáci, obojživelníci, plazi. Strava je velmi variabilní v závislosti na ročním období a dostupnosti potravy.

Tělesné znaky

Opeření

Vyskytuje se ve dvou barevných morfách: šedé (častější na severu a západě, v otevřenějších lesích) a rezavé (častější na jihu a východě, v vlhčích a teplejších oblastech). Obě morfy mají složité pruhování, skvrnitost a vlnkování, které je dokonale kamufluje na kůře stromů. Břicho je světlejší s tmavými pruhy a vlnkováním. Obličejový disk je dobře vyvinutý, lemovaný tmavým proužkem. Má výrazné žluté oči.

Tvar zobáku

Krátký, silný, zahnutý, žlutošedý až šedý.

Barva očí

Jasně žlutá.

Barva nohou

Šedavé až růžovohnědavé, opeřené až k drápům.

Rozlišovací znaky

Pernatá ouška, které mohou být vztyčené nebo položené, v závislosti na náladě a kamufláži. Dvě barevné morfy (šedá a rezavá). Dokonalá kryptická kresba.

Vzhled mláděte

Mláďata mají jemnější, prachové peří, s horizontálním vlnkováním na hrudi a břiše, chybí jim zřetelné pernaté ouška, která se vyvíjejí později. Celkově jsou méně výrazně vzorovaná než dospělci.

Sezónní změny

Plumage se během roku nemění. Barevné morfy jsou geneticky dané a nemění se s věkem ani s ročním obdobím.

Pohlavní dimorfismus

Minimální, samice jsou obvykle o něco větší a těžší než samci, ale rozdíl v opeření není patrný.

Jak určit

1. 1

   Pernatá ouška

   I když nejsou vždy vztyčená, jejich přítomnost je klíčovým rozlišovacím znakem od jiných malých sov bez oušek.

2. 2

   Velikost a tvar těla

   Kompaktní, malá sova. Když je vyrušen, může zúžit své tělo a vztyčit ouška, aby se lépe zamaskoval jako větev nebo pahýl.

3. 3

   Barevné morfy

   Rozlišení mezi šedou a rezavou morfou je okamžitým identifikačním znakem. Upozornění: nejsou pohlavně nebo věkově podmíněné.

4. 4

   Volání (zvuk)

   Charakteristický chvějivý trylek nebo stoupající a klesající zpěv jsou nejlepším způsobem, jak identifikovat tento druh, zvláště v noci.

5. 5

   Žluté oči

   V kombinaci s pernatými oušky a maskovacím peřím jsou žluté oči výrazným rysem.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Smíšené lesy, listnaté lesy, parky, príměstské oblasti, sady, lužní lesy, říční údolí.

Areál rozšíření

Východní a střední Severní Amerika, od jihovýchodní Kanady přes východní USA až po severovýchodní Mexiko. Západní hranice zasahuje do Velkých plání.

Výškové rozšíření

Nížiny až do nadmořských výšek kolem 1500 metrů.

Preferovaná prostředí

Dává přednost otevřeným lesům s dostatkem dutin ve stromech pro hnízdění a denní odpočinek. Dobře se adaptuje na lidská sídla, pokud jsou k dispozici stromy a potrava. Oblibuje okraje lesů a oblasti s křovinami.

Chování

Doba aktivity

Přísně noční. Aktivní od soumraku do úsvitu. Přes den odpočívá maskovaný v dutinách nebo těsně u kmenů stromů.

Potravní zvyky

Noční lovec. Loví z bidýlka, odkud se vrhá na kořist na zemi nebo v letu. Dokáže chytat hmyz i v letu. V zimě se více zaměřuje na drobné savce a ptáky. Skladuje potravu v dutinách pro pozdější spotřebu.

Sociální chování

Obvykle samotářský mimo období rozmnožování. Během hnízdní sezóny tvoří monogamní páry.

Způsob letu

Tichý, vlnitý let s rychlými údery křídel a následným klouzáním. Velmi obratný v lesním podrostu.

Migrace

Většinou stálý pták. Populace na nejsevernějších okrajích areálu se mohou přesouvat na kratší vzdálenosti směrem na jih během tuhých zim, ale nejedná se o rozsáhlou migraci.

Teritorialita

Samci si udržují teritorium, které brání zpěvem a někdy i fyzicky proti jiným výrečkům.

Rozmnožování

Hnízdní období

Březen až květen, s vrcholem v dubnu.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v přirozených dutinách stromů, opuštěných dutinách po datlech, nebo ve schránkách určených pro sovy. Preferuje dutiny s úzkým vchodem. Samice vykládá dutinu vlastními peříčky.

Velikost snůšky

2-6 vajec.

Popis vajec

Bílá, kulatá, hladká, neskvrnitá vejce. Obvykle 2-6 (nejčastěji 3-5).

Doba inkubace

26-30 dní, inkubuje pouze samice, samec ji krmí.

Doba opeřování

Ptáčata opouštějí hnízdo po 28-35 dnech, jsou ještě plně závislá na rodičích několik týdnů poté.

Péče rodičů

Oba rodiče se starají o mláďata, samec přináší potravu, samice krmí mláďata a chrání je. Poté, co mláďata opustí hnízdo, rodiče je krmí po dobu dalších 5-6 týdnů.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchat v noci. Nejlepší čas k nalezení výrečka východního je poslech jeho charakteristických volání za soumraku nebo v noci, zejména od března do června.
2. Pátrat po spacích dutinách. Přes den sovy často odpočívají v dutinách nebo těsně přitlačeny k kmenům stromů. Hledejte stromy s vhodnými dutinami, obzvláště pokud vidíte trus pod vchodem.
3. Hledat známky přítomnosti. Kromě trusu hledejte i vývržky (nestrávené zbytky potravy, jako jsou kosti a srst), které mohou být pod stromy, kde sova odpočívá.
4. Použít nahrávky volání. V době rozmnožování lze sovu přilákat přehráváním jejích volání, ale používejte s rozmyslem, abyste ptáky nadměrně nestresovali.
5. Využít dalekohled. Díky dokonalé kamufláži je často potřeba podrobně prozkoumat kmeny stromů a dutiny dalekohledem, aby byla sova spatřena.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Noční predátor:

Výhradně loví v noci, spoléhá na vynikající sluch a zrak.

Kamuflážní mistr:

Jeho peří dokonale napodobuje kůru stromů, což mu umožňuje přes den zůstat neviditelným.

Dvě barevné morfy:

Šedá a rezavá – geneticky dané adaptace na prostředí.

Dutinový hnízdič:

Hnízdí v přirozených i opuštěných dutinách stromů, stejně jako v budkách pro sovy.

Široká strava:

Jí prakticky vše, od hmyzu přes myši až po menší ptáky a plazy.

Zajímavosti

• Výreček východní dokáže otáčet hlavu o více než 270 stupňů, což mu kompenzuje nemožnost pohybovat očima v očních důlcích.
• Jeho volání je často mylně považováno za volání jiných nočních tvorů, nebo dokonce za zvláštní zvuk větru či vzdáleného stroje.
• Během tuhých zim mohou výrečci, pokud nemohou najít dostatek potravy, upadnout do stavu 'torporu', což je forma krátkodobého zimního spánku, aby šetřili energii.
• Navzdory své malé velikosti je schopen ulovit kořist, která je větší než on sám, například holubici.
• Pravidelně využívá budky pro sovy k hnízdění, což pomáhá sledovat a podporovat jeho populace.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Strigiformes

Čeleď

Strigidae

Rod

Megascops

Druh

Megascops asio

Prozkoumat Výreček východní