Birdby LogoBirdby

Krocan divoký

Málo dotčený (Least Concern)

Meleagris gallopavo

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Krocan divoký je velký, robustní hrabavý pták, původem ze Severní Ameriky. Je předkem domestikovaného krocana. Vyznačuje se výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samci jsou podstatně větší a barevnější než samice. Je známý svým charakteristickým hlasitým voláním a impozantním tokáním.

Velikost a délka života

Délka
Samci: 100-125 cm, Samice: 76-95 cm
Rozpětí křídel
125-180 cm
Hmotnost
Samci: 5-11 kg (výjimečně až 14 kg), Samice: 2.5-5.4 kg
Délka života
3-5 let v divočině, maximálně 10-12 let
Potrava
Všežravec

Tělesné znaky

Opeření
Peří je převážně tmavé, bronzově-zeleně až měděně lesklé, s pruhy na křídlech a ocase. Samci mají výraznější lesk a tmavší barvy. Ocasní pera jsou hnědá s černými a bronzovými pruhy, zakončená širokým hnědým nebo rezavým pruhem. Hlava a krk jsou holé, modro-červené, s masitými výrůstky (karunkuly) a laloky, které se při vzrušení zbarvují intenzivněji.
Tvar zobáku
Krátký, silný, mírně zahnutý zobák, šedavé až rohovinové barvy.
Barva očí
Tmavě hnědé.
Barva nohou
Silné, šupinaté nohy, šedavě růžové až červené. Samci mají na patách ostruhy, které se s věkem prodlužují.
Rozlišovací znaky
Velká velikost, holá, barevná hlava a krk s karunkuly a laloky, vějířovitý ocas (zejména u samců při toku), výrazný vous (štětiny) na hrudi samců.
Vzhled mláděte
Mláďata (kuřata) jsou opeřená, s hnědým a žlutým peřím, které jim poskytuje maskování. Postupně získávají dospělé zbarvení. Mladí samci (jakes) mají kratší vous a menší ostruhy než dospělí samci.
Sezónní změny
Zbarvení hlavy a krku samců se stává intenzivnějším a jasnějším během období toku (páření), kdy se zvyšuje prokrvení a hormonální aktivita. Peří samotné se výrazně nemění, ale lesk může být v období toku výraznější.
Pohlavní dimorfismus
Samci jsou výrazně větší a těžší než samice. Mají delší ostruhy, delší vous (štětiny) na hrudi a mnohem výraznější a barevnější holou hlavu a krk. Jejich peří je lesklejší a tmavší. Samice jsou menší, mají méně výrazné barvy, kratší nebo žádné ostruhy a obvykle nemají vous (některé samice ho však mohou mít, ale je kratší a tenčí).

Jak určit

  1. 1

    Velikost a tvar

    Hledejte velmi velkého, robustního ptáka s dlouhým krkem a malou hlavou. Samci jsou výrazně větší než samice.

  2. 2

    Hlava a krk

    Holá, modro-červená kůže na hlavě a krku s masitými výrůstky (karunkuly) a laloky. Barva se mění s náladou a vzrušením ptáka.

  3. 3

    Peří

    Tmavé, bronzově-zeleně až měděně lesklé peří. Ocasní pera s výraznými pruhy a širokým koncovým pruhem.

  4. 4

    Vous (štětiny)

    U samců hledejte svazek hrubých, černých štětin visících z hrudi. U samic je buď chybí, nebo jsou velmi krátké a tenké.

  5. 5

    Ostruhy

    U samců si všimněte ostrých výrůstků (ostruh) na zadní straně nohou, které se s věkem prodlužují.

  6. 6

    Chování a hlas

    Charakteristické tokání samců na jaře je nezaměnitelné. Při toku samci roztahují ocas do vějíře, spouštějí křídla a načepýří peří.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Listnaté a smíšené lesy, borové lesy, lesostepi, okraje lesů, zemědělská krajina s lesními porosty.
Areál rozšíření
Původně Severní Amerika (jižní Kanada, USA, Mexiko). Introdukován do Evropy (včetně ČR), na Nový Zéland a do dalších oblastí.
Výškové rozšíření
Od nížin až po horské oblasti do nadmořské výšky kolem 2000 m.
Preferovaná prostředí
Preferuje mozaikovitou krajinu s kombinací vzrostlých lesů pro úkryt a hřadování, otevřených ploch pro pastvu a tokaní, a vodních zdrojů. Důležité jsou husté podrosty pro hnízdění a úkryt mláďat.

Chování

Doba aktivity
Denní (diurnální). Aktivní je především za úsvitu a soumraku, kdy hledá potravu. Noc tráví hřadováním na stromech.
Potravní zvyky
Všežravec. Živí se širokou škálou rostlinné potravy, včetně semen, ořechů (žaludy, bukvice), bobulí, kořenů, pupenů a listů. Doplňuje stravu hmyzem (kobylky, brouci), malými obratlovci (ještěrky, žáby) a plži. Potravu hledá hrabáním v listí a půdě.
Sociální chování
Mimo období toku se samci a samice často pohybují v oddělených skupinách. Samci tvoří bakalářské skupiny, samice s mláďaty tvoří rodinné skupiny. Během toku se samci snaží přilákat samice individuálním tokáním. Jsou poměrně společenští, ale v období hnízdění se samice stávají samotářskými.
Způsob letu
Navzdory své velikosti je krocan divoký schopen rychlého a silného letu na krátké vzdálenosti. Vzlet je hlučný a rychlý, let je přímý s rychlými údery křídel. Létá především za účelem úniku před predátory nebo k dosažení hřadoviště na stromech.
Migrace
Není stěhovavý, je to stálý pták. V zimě se může přesouvat na kratší vzdálenosti za potravou nebo do chráněnějších oblastí.
Teritorialita
Samci jsou teritoriální během období toku, kdy si nárokují tokaniště a brání je před ostatními samci. Samice si brání hnízdní teritorium.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Charakteristické hlasité "gobl-gobl-gobl" (tokání), které vydávají samci k přilákání samic. Tokání je slyšitelné na velké vzdálenosti a je nejintenzivnější za úsvitu a soumraku během jarního období páření.
Volání
Kromě tokání vydávají krocani řadu dalších zvuků, včetně varovných pískání, štěkavých zvuků, kloktání, syčení a kvokání. Samice používají kvokání k volání mláďat a k udržení kontaktu se skupinou.
Kdy se ozývá
Tokání je nejčastější na jaře během období páření, zejména za úsvitu a soumraku. Ostatní volání jsou slyšet po celý rok, v závislosti na situaci (varování, komunikace ve skupině).

Rozmnožování

Hnízdní období
Březen až květen (v závislosti na geografické oblasti).
Hnízdní zvyky
Samice hnízdí na zemi v mělkém důlku, často skrytém pod keři, padlými stromy nebo v husté vegetaci. Hnízdo je vystláno listím, trávou a peřím. Samice hnízdí samotářsky a veškerou péči o hnízdo a mláďata zajišťuje sama.
Velikost snůšky
8-15 vajec, průměrně 10-12.
Popis vajec
Vejce jsou krémově bílá až světle hnědá, s hnědými nebo fialovými skvrnami. Velikost je přibližně 6 x 4.5 cm.
Doba inkubace
28 dní.
Doba opeřování
Mláďata jsou prekociální (schopná pohybu a hledání potravy krátce po vylíhnutí). Létat začínají ve věku 1-2 týdnů, ale zůstávají s matkou po dobu několika měsíců (až do podzimu).
Péče rodičů
Pouze samice se stará o inkubaci vajec a výchovu mláďat. Samci se na péči nepodílejí.

Kde nalézt

Listnaté a smíšené lesy

Preferují lesy s otevřeným podrostem, kde mohou hledat potravu, a vzrostlé stromy pro hřadování.

Okraje lesů a lesostepi

Často se vyskytují na přechodech mezi lesem a otevřenou krajinou, kde mají přístup k oběma typům prostředí.

Zemědělská krajina s lesními porosty

V oblastech, kde se lesy střídají s poli, mohou využívat zemědělské plodiny jako zdroj potravy.

Tipy do terénu

  1. Čas pozorování. Nejlepší doba pro pozorování je za úsvitu a soumraku, kdy jsou krocani nejaktivnější, zejména během jarního období toku.
  2. Poslech. Naučte se rozpoznávat tokání samců. Je to nejlepší způsob, jak je lokalizovat, zejména na jaře.
  3. Stopy a trus. Hledejte stopy (velké tříprsté otisky) a trus na zemi, které mohou naznačovat přítomnost krocanů v oblasti.
  4. Hřadoviště. Krocani hřadují na stromech. Hledejte velké stromy s rozložitými větvemi, zejména v blízkosti vodních zdrojů.
  5. Maskování a trpělivost. Krocani jsou plachí. Použijte maskovací oblečení a buďte trpěliví a tiší, abyste je nevyplašili.

Podobné druhy

Krocan domácí

Meleagris gallopavo domesticus

Krocan divoký je štíhlejší, má delší krk a nohy, a jeho peří je lesklejší a tmavší. Domácí krocani jsou často větší, mají širší tělo a jejich zbarvení je variabilnější (bílé, černé, bronzové), často s méně výrazným leskem. Divoký krocan je také plachější a obratnější v letu.

Rychlá fakta

Původ:
Severní Amerika
Potrava:
Všežravec (semena, ořechy, hmyz)
Hřadování:
Na stromech
Tokání:
Charakteristické "gobl-gobl-gobl" samců
Pohlavní dimorfismus:
Výrazný (samci větší a barevnější)

Zajímavosti

  • Krocan divoký je jediný druh krocana, který byl domestikován, a je předkem všech domácích plemen krocanů.
  • Benjamin Franklin údajně navrhoval, aby se krocan divoký stal národním ptákem Spojených států, místo orla bělohlavého.
  • Samci krocanů mohou měnit barvu své holé hlavy a krku v závislosti na náladě, od červené po modrou a bílou.
  • Navzdory své velikosti dokáží krocani divocí létat rychlostí až 88 km/h na krátké vzdálenosti.
  • Vous (štětiny) na hrudi samců není peří, ale modifikované štětiny, které rostou po celý život ptáka.

Vědecká klasifikace

Říše
Animalia
Kmen
Chordata
Třída
Aves
Řád
Galliformes
Čeleď
Phasianidae
Rod
Meleagris
Druh
Meleagris gallopavo

Prozkoumat Krocan divoký

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci