Jak určit Vlha pestrá

Pro správné určení druhu Vlha pestrá (Merops apiaster) zkontrolujte každý z těchto znaků. Ptáci mohou být záludní, chování, stanoviště a hlas totiž často potvrzují to, co jediná fotografie nemůže.

Velikost na první pohled

Délka

27-29 cm (včetně prodloužených ocasních per, která mohou přidat až 5 cm)

Rozpětí křídel

44-49 cm

Hmotnost

50-70 g

Tělesné znaky ke kontrole

1. 1

   Opeření

   Celkové zbarvení a vzor opeření.

   Dospělí ptáci mají nápadně pestré zbarvení. Hlava je kaštanově hnědá s černou maskou přes oči, lemovanou modrobílým proužkem. Hřbet je žlutý až zlatavě hnědý, kostřec a svrchní krovky ocasní jsou modrozelené. Křídla jsou zelenomodrá s kaštanovými a černými letkami. Spodina těla je tyrkysově modrozelená, hrdlo je jasně žluté, ohraničené úzkým černým proužkem. Ocas je modrozelený s prodlouženými středními pery.

2. 2

   Tvar zobáku

   Tvar a barva zobáku: klíčový terénní znak.

   Dlouhý, tenký, mírně zahnutý, černý.

3. 3

   Barva očí

   Barva duhovky a výrazné znaky kolem oka.

   Červené.

4. 4

   Barva nohou

   Barva nohou a prstů.

   Šedohnědé až černé.

5. 5

   Rozlišovací znaky

   Nápadné znaky, které tento druh odlišují.

   Kombinace kaštanové hlavy, žlutého hrdla, černé oční masky a tyrkysově modrozelené spodiny těla. Dlouhá, štíhlá silueta s prodlouženými středními ocasními pery. Elegantní, klouzavý let.

6. 6

   Vzhled mláděte

   Jak se mladí ptáci liší od dospělých.

   Mladí ptáci jsou celkově matnější a méně kontrastní než dospělí. Chybí jim prodloužená střední ocasní pera. Zelenomodré zbarvení je dominantnější, kaštanová barva na hlavě a hřbetě je méně výrazná nebo chybí, nahrazena zelenavými tóny. Žluté hrdlo je méně syté a černý proužek pod ním je užší nebo chybí. Oční maska je méně výrazná.

7. 7

   Sezónní změny

   Změny opeření mezi hnízdním a mimohnízdním obdobím.

   Vlha pestrá nemá výrazné sezónní změny opeření. Opeření je stálé po celý rok, s výjimkou opotřebení peří před pelicháním.

8. 8

   Pohlavní dimorfismus

   Rozdíly mezi samci a samicemi.

   Pohlaví jsou si velmi podobná. Samci mívají obvykle o něco sytější barvy, zejména kaštanovou na hlavě a hřbetě, a delší prodloužená ocasní pera. Rozdíly jsou však subtilní a pro spolehlivé určení pohlaví v terénu často nedostatečné.

Klíčové terénní znaky

• Zbarvení. Hledejte kombinaci kaštanové hlavy a hřbetu, žlutého hrdla s černým lemem, černé oční masky a tyrkysově modrozelené spodiny těla. Křídla jsou zelenomodrá s kaštanovými a černými prvky.
• Silueta a tvar těla. Štíhlý pták s dlouhým, tenkým, mírně zahnutým černým zobákem a prodlouženými středními ocasními pery (u dospělých).
• Let. Elegantní, rychlý a obratný let s klouzavými fázemi. Často loví hmyz za letu, což je charakteristické chování.
• Hlas. Poslouchejte měkké, valivé, hvízdavé 'prrr-prrr' nebo 'krr-krr' zvuky, často opakované. V kolonii je slyšet neustálý šum hlasů.
• Chování. Často sedí na vyvýšených místech (dráty, větve) a vyhlíží hmyz. Hnízdí v koloniích v norách v písčitých březích.

Prozkoumat Vlha pestrá