Luňák červený

O druhu

Luňák červený je středně velký dravý pták s nápadně dlouhým, hluboce vykrojeným ocasem, který je klíčovým identifikačním znakem. Je známý svým elegantním letem a často se vznáší na termických proudech. Jeho zbarvení je převážně rezavě hnědé s kontrastními světlými partiemi.

Velikost a délka života

Délka

60-70 cm

Rozpětí křídel

140-165 cm

Hmotnost

800-1600 g (samci jsou obvykle menší a lehčí než samice)

Délka života

Až 25 let ve volné přírodě, průměrně 10-15 let.

Potrava

Všežravec s převahou mršin a malých obratlovců. Loví také hmyz, žížaly a občas i ryby.

Tělesné znaky

Opeření

Dospělí ptáci mají rezavě hnědé tělo, světlejší hlavu a krk s jemným tmavým proužkováním. Křídla jsou shora tmavá, zespodu s výraznými bílými poli na ručních letkách, která kontrastují s tmavými špičkami křídel a rezavými krycími pery. Ocas je nápadně rezavý, hluboce vykrojený.

Tvar zobáku

Silný, hákovitý zobák, šedavě černý s nažloutlým ozobím.

Barva očí

Žluté až jantarové duhovky.

Barva nohou

Žluté nohy a pařáty.

Rozlišovací znaky

Dlouhý, hluboce vykrojený rezavý ocas, který je v letu často stočený do tvaru písmene 'V'. Bílá pole na spodní straně křídel. Elegantní, plachtivý let.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci mají matnější zbarvení, méně výrazný rezavý odstín a méně kontrastní bílá pole na křídlech. Hlava a krk jsou tmavší a více proužkované. Ocas je méně hluboce vykrojený než u dospělých.

Sezónní změny

Žádné výrazné sezónní změny v opeření. Opeření se mění pouze s věkem (juvenilní vs. dospělé).

Pohlavní dimorfismus

Pohlaví jsou si zbarvením velmi podobná. Samice jsou obvykle o něco větší a těžší než samci, ale rozdíly nejsou v terénu snadno rozpoznatelné.

Jak určit

1. 1

   Ocas

   Hluboce vykrojený, rezavý ocas je nejspolehlivějším znakem. V letu je často stočený do tvaru písmene 'V'.

2. 2

   Zbarvení

   Celkově rezavě hnědé tělo, světlejší hlava a krk. Kontrastní bílá pole na spodní straně křídel.

3. 3

   Let

   Elegantní, plachtivý let s neustálým kroucením ocasu. Často se vznáší na termických proudech.

4. 4

   Velikost a silueta

   Středně velký dravec s dlouhými křídly a velmi dlouhým ocasem, který ho odlišuje od většiny ostatních dravců.

5. 5

   Vokalizace

   Charakteristické kňouravé 'vííí-óóó' volání, které připomíná mňoukání kočky.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Lesy, zemědělská krajina, otevřená krajina s roztroušenými stromy, okraje lesů, říční údolí.

Areál rozšíření

Převážně západní a střední Evropa, s menšími populacemi v severozápadní Africe a na Blízkém východě. Největší populace se nacházejí v Německu, Francii a Španělsku. V České republice se vyskytuje lokálně, především v západních a severních Čechách a na jižní Moravě.

Výškové rozšíření

Od nížin do nadmořské výšky přibližně 1000 metrů, výjimečně i výše.

Preferovaná prostředí

Mozaikovitá krajina s kombinací lesů (pro hnízdění) a otevřených ploch (pro lov), často v blízkosti vodních toků nebo lidských sídel, kde nachází potravu.

Chování

Doba aktivity

Diurnální (denní) pták, nejaktivnější během dne při hledání potravy.

Potravní zvyky

Příležitostný lovec a mrchožrout. Živí se převážně mršinami (zejména uhynulými savci a ptáky), ale také loví malé savce (hraboše, myši), ptáky, plazy, obojživelníky, velké bezobratlé (hmyz, žížaly) a občas i ryby. Často sleduje zemědělské stroje při sklizni, aby se dostal k vyplašené kořisti.

Sociální chování

Mimo hnízdní sezónu se může shromažďovat na společných nocovištích, někdy i ve větších skupinách. Během hnízdění je teritoriální, ale neagresivní. Páry jsou monogamní a věrné hnízdišti.

Způsob letu

Elegantní, lehký a obratný let. Často plachtí na termických proudech s křídly mírně zvednutými do 'V' a neustále kroutí svým dlouhým, vykrojeným ocasem, který slouží jako kormidlo. Dokáže se vznášet na místě proti větru.

Migrace

Populace v západní Evropě jsou převážně stálé nebo částečně tažné. Středoevropské a východnější populace jsou tažné, zimují v jižní Evropě a severní Africe. V České republice je částečně tažný, někteří jedinci zimují, jiní odlétají na jih.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si pár hájí hnízdní teritorium, ale není tak agresivní jako jiné druhy dravců. Mimo hnízdění je méně teritoriální a může se shromažďovat s jinými jedinci.

Rozmnožování

Hnízdní období

Březen až červen. Snáška probíhá obvykle v dubnu.

Hnízdní zvyky

Hnízdí na stromech, často ve starých listnatých nebo smíšených lesích, na okrajích lesů nebo v remízcích. Hnízdo je velké, neuspořádané, postavené z větví a vystlané různými materiály, včetně hadrů, papíru, plastů a chlupů. Hnízda jsou často používána opakovaně po mnoho let.

Velikost snůšky

2-4 vejce.

Popis vajec

Snáší 2-4 vejce (nejčastěji 2-3). Vejce jsou bělavá s hnědými nebo rezavými skvrnami a tečkami, obvykle o velikosti 57 x 45 mm.

Doba inkubace

31-32 dní, inkubuje převážně samice, samec ji krmí.

Doba opeřování

Mláďata opouštějí hnízdo po 48-60 dnech, ale jsou ještě několik týdnů závislá na rodičích.

Péče rodičů

Oba rodiče se podílejí na inkubaci (hlavně samice) a krmení mláďat. Samec přináší potravu, samice ji trhá a krmí mláďata.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Pozorujte oblohu. Luňáci červení často plachtí ve výškách, hledejte jejich charakteristickou siluetu a let.
2. Hledejte v blízkosti zemědělských strojů. Při sklizni nebo orbě se luňáci často zdržují v blízkosti traktorů, aby se dostali k vyplašené kořisti.
3. Poslouchejte volání. Jejich kňouravé volání je poměrně výrazné a může pomoci s lokalizací.
4. Navštivte známá hnízdiště. V oblastech, kde je luňák červený pravidelně pozorován, je šance na spatření vyšší.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Délka:

60-70 cm

Rozpětí křídel:

140-165 cm

Hmotnost:

800-1600 g

Potrava:

Mršiny, malí savci, ptáci, hmyz

Hnízdění:

Na stromech, 2-4 vejce

Status:

Téměř ohrožený (Near Threatened)

Charakteristický znak:

Hluboce vykrojený rezavý ocas

Zajímavosti

• Luňák červený je jedním z mála dravců, kteří se specializují na mršiny, což z něj činí důležitého 'uklízeče' krajiny.
• V minulosti byl luňák červený v mnoha částech Evropy pronásledován a jeho populace výrazně poklesly. Díky ochranářským snahám se jeho stavy v některých oblastech zlepšují.
• Jeho latinské jméno 'Milvus milvus' je tautonymum, což znamená, že rodové a druhové jméno jsou stejné.
• Luňáci červení jsou známí tím, že do svých hnízd zanášejí různé 'ozdoby' a lesklé předměty, což je neobvyklé chování u dravců.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Accipitriformes

Čeleď

Accipitridae

Rod

Milvus

Druh

Milvus milvus

Prozkoumat Luňák červený