Birdby LogoBirdby

Lejsek šedý

Málo dotčený (Least Concern)

Muscicapa striata

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Lejsek šedý je malý, nenápadný pěvec s převážně šedohnědým opeřením, který je známý svým charakteristickým lovem hmyzu za letu. Je to stěhovavý druh, který tráví zimu v subsaharské Africe a na jaře se vrací do Evropy a západní Asie k hnízdění. Jeho nenápadné zbarvení mu pomáhá splynout s okolím, zatímco jeho lovecká technika z něj činí efektivního predátora létajícího hmyzu.

Velikost a délka života

Délka
13.5-15 cm
Rozpětí křídel
23-25.5 cm
Hmotnost
14-20 g
Délka života
2-5 let (max. zaznamenáno 10 let)
Potrava
Hmyzožravec (převážně létající hmyz)

Tělesné znaky

Opeření
Dospělí ptáci mají svrchní stranu těla šedohnědou, s jemným tmavším proužkováním na temeni a zátylku. Spodní strana je bělavá, s nevýrazným šedohnědým proužkováním na hrudi a bocích. Křídla a ocas jsou tmavší, hnědočerné, s nevýraznými světlejšími lemy per. Chybí výrazné barevné znaky.
Tvar zobáku
Tenký, špičatý zobák, přizpůsobený k lovu hmyzu za letu. Barva zobáku je tmavá, černohnědá, u kořene spodní čelisti světlejší.
Barva očí
Tmavě hnědé
Barva nohou
Černé
Rozlišovací znaky
Charakteristické je jemné tmavé proužkování na temeni a hrudi, které je u dospělých ptáků méně výrazné než u mláďat. Dlouhá křídla a relativně krátký ocas. Vzpřímený posed na vyvýšeném místě při čekání na kořist.
Vzhled mláděte
Mláďata mají výraznější a hustší tmavé šupinaté nebo proužkované vzory na svrchní straně těla, zejména na hlavě a zádech. Spodní strana je také výrazněji proužkovaná než u dospělých. Celkově působí skvrnitěji.
Sezónní změny
Žádné výrazné sezónní změny v opeření. Opeření je po celý rok podobné, pouze po pelichání může být svěžejší a méně opotřebované.
Pohlavní dimorfismus
Minimální. Samci a samice jsou si vzhledově velmi podobní, bez výrazných rozdílů v opeření.

Jak určit

  1. 1

    Zbarvení

    Celkově nenápadné šedohnědé opeření, s jemným proužkováním na temeni a hrudi. Žádné výrazné barevné znaky.

  2. 2

    Postoj a chování

    Často sedí vzpřímeně na vyvýšeném místě (suchá větev, drát, plot) a vyhlíží hmyz. Charakteristické jsou krátké výpady za kořistí a návrat na stejné místo.

  3. 3

    Zobák

    Tenký, špičatý, tmavý zobák, ideální pro lov hmyzu za letu.

  4. 4

    Hlas

    Tichý, vrzavý zpěv a suché, drsné kontaktní hlasy "tsrr" nebo "zít".

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Listnaté a smíšené lesy, parky, zahrady, sady, aleje, okraje lesů, břehy vodních toků s porosty dřevin.
Areál rozšíření
Hnízdí v celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí a Islandu), západní Asii a severozápadní Africe. Zimuje v subsaharské Africe.
Výškové rozšíření
Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500-2000 m n. m., lokálně i výše.
Preferovaná prostředí
Preferuje otevřenější lesní porosty s dostatkem starých stromů, které poskytují vhodné dutiny pro hnízdění a vyvýšená místa pro lov. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, pokud je zde dostatek zeleně a klidu.

Chování

Doba aktivity
Denní (diurnální).
Potravní zvyky
Typický lovec hmyzu za letu. Sedí na vyvýšeném místě (větev, drát, plot) a vyhlíží létající hmyz. Jakmile spatří kořist, vyrazí za ní, chytí ji v letu a vrátí se zpět na stejné nebo blízké místo. Živí se mouchami, komáry, vosami, motýly a dalším létajícím hmyzem. Příležitostně sbírá hmyz i z listů nebo země.
Sociální chování
Během hnízdění žije solitérně nebo v párech. Mimo hnízdní sezónu, zejména během migrace, se může shlukovat do menších volných skupin.
Způsob letu
Rychlý, obratný a manévrovatelný let, zejména při lovu hmyzu. Při přeletech mezi stromy je let vlnitý. Při lovu se vyznačuje krátkými, prudkými výpady a rychlými změnami směru.
Migrace
Dálkový migrant. Na zimoviště v subsaharské Africe odlétá koncem srpna a v září. Návrat na hnízdiště probíhá v dubnu a květnu.
Teritorialita
Během hnízdění si samec i samice brání hnízdní teritorium, zejména v okolí hnízda a oblíbených loveckých stanovišť.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Zpěv je tichý, nevýrazný, skládající se z krátkých, vrzavých a pískavých tónů, často prokládaných suchým "tsrr". Není příliš melodický a snadno se přehlédne. Zpívá převážně samec, často z vyvýšeného místa.
Volání
Nejčastější je suché, drsné "tsrr" nebo "zít", které slouží jako kontaktní hlas nebo varování. Při vyrušení může vydávat ostřejší "tik-tik-tik".
Kdy se ozývá
Zpěv je slyšet především během hnízdní sezóny, od dubna do července. Hlasy jsou slyšet po celý den, ale nejčastěji ráno a večer.

Rozmnožování

Hnízdní období
Květen až červenec, často dvě snůšky ročně.
Hnízdní zvyky
Hnízdo staví v dutinách stromů, štěrbinách ve zdech, za kůrou, v polodutinách, ale i v otevřených hnízdních budkách. Někdy využívá i stará hnízda jiných ptáků. Hnízdo je miskovité, postavené z mechu, lišejníků, trávy a kořínků, vystlané peřím a chlupy.
Velikost snůšky
4-6 vajec
Popis vajec
4-6 vajec, světle modrozelených nebo nazelenalých, s rezavými nebo hnědými skvrnkami, které jsou hustší na tupém konci. Velikost vajec je přibližně 18 x 14 mm.
Doba inkubace
12-14 dní, sedí převážně samice.
Doba opeřování
12-15 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.
Péče rodičů
O mláďata se starají oba rodiče, krmí je hmyzem a chrání je před predátory. Po opuštění hnízda jsou mláďata ještě několik dní krmena rodiči.

Kde nalézt

Parky a zahrady

Často se vyskytuje v městských a příměstských parcích a zahradách s dostatkem starých stromů a keřů.

Okraje lesů a lesní cesty

Preferuje okraje listnatých a smíšených lesů, lesní cesty a paseky, kde má dostatek vyvýšených míst pro lov.

Sady a aleje

Staré sady a aleje s ovocnými stromy nebo jinými listnatými stromy jsou oblíbeným hnízdištěm.

Tipy do terénu

  1. Hledejte na vyvýšených místech. Sledujte suché větve, dráty, ploty nebo jiné vyvýšené body, kde lejsek šedý často sedí a vyhlíží kořist.
  2. Pozorujte lovecké chování. Charakteristické jsou jeho krátké, rychlé výpady za létajícím hmyzem a návrat na původní místo. To je jeden z nejlepších identifikačních znaků.
  3. Poslouchejte hlas. I když je jeho zpěv nenápadný, suché "tsrr" nebo "zít" může prozradit jeho přítomnost, zejména v klidnějším prostředí.
  4. Buďte trpěliví. Lejsek šedý je nenápadný pták, který se snadno přehlédne. Trpělivé pozorování se vyplatí.

Podobné druhy

Lejsek bělokrký

Ficedula albicollis

Lejsek bělokrký je výrazně kontrastnější, samec má černobílý šat s velkou bílou skvrnou na krku a bílým polem v křídle. Samice je také světlejší a má výraznější bílé znaky než lejsek šedý.

Lejsek malý

Ficedula parva

Lejsek malý je menší, má výrazný oranžový krk a hruď (u samce) a výrazné bílé kořeny ocasních per, které jsou viditelné za letu. Lejsek šedý je celkově šedohnědý a postrádá tyto barevné znaky.

Pěnice hnědokřídlá

Sylvia communis

Pěnice hnědokřídlá má rezavější křídla a celkově teplejší hnědé tóny v opeření. Chybí jí proužkování na hlavě a hrudi. Její chování je také odlišné, pěnice se více pohybuje v keřích a sbírá hmyz z listí.

Rychlá fakta

Typický lovec:
Loví hmyz za letu z vyvýšeného posedu.
Nenápadné zbarvení:
Šedohnědé, bez výrazných barevných znaků.
Dálkový migrant:
Zimuje v subsaharské Africe.
Hnízdí v dutinách:
Využívá dutiny stromů, štěrbiny nebo hnízdní budky.

Zajímavosti

  • Lejsek šedý je jedním z mála pěvců, kteří se specializují na lov hmyzu výhradně za letu, podobně jako rorýsi nebo vlaštovky, ale s odlišnou technikou 'sallying'.
  • Jeho vědecké jméno 'Muscicapa striata' doslova znamená 'moucholapka proužkovaná', což přesně vystihuje jeho dietu a jemné proužkování na opeření.
  • Navzdory svému nenápadnému vzhledu je lejsek šedý velmi efektivním predátorem a hraje důležitou roli v regulaci populací hmyzu.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Pěvci (Passeriformes)
Čeleď
Lejskovití (Muscicapidae)
Rod
Lejsek (Muscicapa)
Druh
Lejsek šedý (Muscicapa striata)

Prozkoumat Lejsek šedý

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci