Špaček růžový

O druhu

Špaček růžový je středně velký pěvec, známý svým nápadným zbarvením, zejména u dospělých samců. Je to stěhovavý druh, který se vyznačuje gregariózním chováním a často se vyskytuje ve velkých hejnech. Jeho výskyt v Evropě je nepravidelný a závisí na dostupnosti potravy, zejména sarančat, což z něj činí typického invazního ptáka.

Velikost a délka života

Délka

19-22 cm

Rozpětí křídel

31-34 cm

Hmotnost

59-88 g

Délka života

Přibližně 5-7 let v divočině

Potrava

Všežravec, převážně hmyzožravec (zejména sarančata a kobylky), doplňkově plody a semena.

Tělesné znaky

Opeření

Dospělí samci mají nápadné růžové tělo, černé lesklé peří na hlavě, krku, křídlech a ocase s fialovým a zeleným leskem. Na hlavě mají prodloužená pera tvořící chocholku. Dospělé samice jsou podobné, ale s méně intenzivními barvami a kratší chocholkou. Mladí ptáci jsou pískově hnědí s tmavšími křídly a ocasem, bez chocholky.

Tvar zobáku

Kuželovitý, silný, v hnízdní sezóně žlutý s tmavou špičkou, mimo hnízdní sezónu tmavší.

Barva očí

Tmavě hnědé

Barva nohou

Oranžovo-růžové až hnědé

Rozlišovací znaky

Kombinace růžového těla a tmavé, lesklé hlavy s chocholkou u dospělých ptáků. Mladí ptáci se od špačka obecného liší světlejším, pískovým zbarvením a absencí tečkování.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou celkově pískově hnědí, s tmavšími křídly a ocasem. Nemají chocholku a jejich zobák je žlutavý s tmavou špičkou. Postupně přepeřují do šatu dospělých.

Sezónní změny

Dospělí ptáci mají v hnízdním šatu výraznější barvy a delší chocholku. Po hnízdění a přepeření se barvy stávají poněkud matnějšími, chocholka je méně výrazná a zobák tmavne.

Pohlavní dimorfismus

Výrazné. Samci jsou jasněji zbarvení s delší a výraznější chocholkou. Samice jsou matnější, s kratší chocholkou a méně intenzivním růžovým zbarvením.

Jak určit

1. 1

   Zbarvení dospělého ptáka

   Hledejte kombinaci jasně růžového těla a lesklé černé hlavy, krku, křídel a ocasu. Chocholka na hlavě je klíčovým znakem.

2. 2

   Zbarvení mladého ptáka

   Mladí ptáci jsou pískově hnědí s tmavšími křídly a ocasem. Chybí jim chocholka. Od mladých špačků obecných se liší světlejším, méně šedým zbarvením a absencí tečkování.

3. 3

   Chování

   Pozorujte, zda se ptáci pohybují ve velkých, hustých hejnech, zejména při shánění potravy na zemi nebo při nocování. Jejich let je rychlý a přímý.

4. 4

   Zobák

   V hnízdní sezóně je zobák dospělých ptáků žlutý s tmavou špičkou, což je dobrý identifikační znak.

5. 5

   Hlas

   Poslouchejte drsné, skřípavé zvuky a cvrlikání, které se liší od melodičtějšího zpěvu špačka obecného.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Stepní a polopouštní oblasti, zemědělská krajina, sady, vinice, okraje lesů.

Areál rozšíření

Hnízdí od jihovýchodní Evropy (např. Balkán, Ukrajina) přes Turecko, Střední Asii až po západní Čínu. Zimuje v Indii a na Srí Lance. V západní a střední Evropě se objevuje nepravidelně jako invazní druh, zejména v letech s přemnožením sarančat.

Výškové rozšíření

Od nížin do přibližně 2000 m n. m.

Preferovaná prostředí

Otevřená krajina s roztroušenými stromy, keři nebo skalami, kde může hnízdit v dutinách. Preferuje oblasti s hojností hmyzu, zejména sarančat.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální).

Potravní zvyky

Potravu sbírá převážně na zemi. Je vysoce specializovaný na hmyz, zejména sarančata, kobylky a cvrčky, které tvoří většinu jeho potravy během hnízdění. Mimo hnízdní sezónu a při nedostatku hmyzu se živí také plody (třešně, moruše, fíky) a semeny. Často loví hmyz v letu.

Sociální chování

Vysoce společenský druh. Hnízdí v koloniích, často čítajících stovky až tisíce párů. Mimo hnízdní sezónu se shlukuje do obrovských hejn, která mohou čítat desítky tisíc jedinců. Tato hejna se společně krmí a nocují.

Způsob letu

Přímý, rychlý a silný let s rychlými údery křídel, podobný špačkovi obecnému. Létá v hustých hejnech, která před nocováním nebo při hledání potravy vytvářejí fascinující formace (murmurace).

Migrace

Dálkový migrant. Hnízdní populace opouštějí hnízdiště v červenci až srpnu a migrují na jihovýchod do zimovišť v Indii a na Srí Lance. Návrat na hnízdiště probíhá v dubnu až květnu. V Evropě je jeho výskyt silně invazní a nepravidelný, závislý na populačních explozích sarančat v jeho hlavních hnízdních oblastech.

Teritorialita

Během hnízdění si brání pouze bezprostřední okolí hnízdní dutiny. Vzhledem k hnízdění v koloniích je teritorialita omezena na velmi malý prostor.

Rozmnožování

Hnízdní období

Květen až červen, s vrcholem v červnu. Hnízdění je silně synchronizované v rámci kolonie.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v koloniích, často ve skalních štěrbinách, dutinách stromů, pod střechami budov nebo v norách v hlinitých březích. Hnízdo je neuspořádaná hromada stébel trávy, kořínků a listí, vystlaná jemnějšími materiály a peřím.

Velikost snůšky

3-6 vajec, nejčastěji 4-5.

Popis vajec

3-6 vajec, světle modrá, bez skvrn, lesklá. Velikost přibližně 28 x 20 mm.

Doba inkubace

11-15 dní, inkubují oba rodiče, ale převážně samice.

Doba opeřování

21-24 dní. Mláďata opouštějí hnízdo ještě předtím, než jsou plně opeřená a schopná letu, a jsou krmena rodiči mimo hnízdo.

Péče rodičů

Oba rodiče se podílejí na stavbě hnízda, inkubaci vajec a krmení mláďat. Mláďata jsou krmena převážně hmyzem.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Sledujte hejna. Špačci růžoví se téměř vždy vyskytují ve skupinách. Hledejte velká hejna krmící se na zemi nebo letící společně.
2. Zaměřte se na hmyz. V letech s přemnožením sarančat je pravděpodobnost výskytu špačků růžových vyšší. Hledejte je v oblastech, kde je hojnost velkého hmyzu.
3. Poslouchejte hlas. Jejich drsné volání a cvrlikání v hejnech je charakteristické a může pomoci k jejich lokalizaci.
4. Navštěvujte známá invazní místa. V letech invazí se často objevují na stejných místech. Sledujte zprávy ornitologů a birdwatcherů.
5. Pozorujte v ranních a večerních hodinách. V těchto časech jsou často aktivní při shánění potravy nebo se shlukují na nocovištích.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Hlavní potrava:

Sarančata a kobylky

Hnízdní chování:

Koloniální hnízdič

Migrace:

Dálkový migrant do Indie

Výskyt v Evropě:

Nepravidelný, invazní

Charakteristický znak:

Růžové tělo a chocholka

Zajímavosti

• Špaček růžový je známý jako 'sarančový špaček' kvůli své specializaci na lov sarančat, což z něj činí důležitého biologického regulátora škůdců v zemědělství.
• Jeho výskyt v západní a střední Evropě je silně závislý na populačních explozích sarančat v jeho hlavních hnízdních oblastech. V některých letech se objeví ve velkém počtu, v jiných vůbec.
• Obrovská hejna špačků růžových mohou způsobit značné škody na ovocných sadech a vinicích, pokud se přesunou do oblastí s dozrávajícími plody.
• V Indii, kde zimuje, je považován za posvátného ptáka a je chráněn.
• Dříve byl řazen do rodu Sturnus, ale na základě fylogenetických studií byl přeřazen do monotypického rodu Pastor.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Špačkovití (Sturnidae)

Rod

Pastor

Druh

Pastor roseus

Prozkoumat Špaček růžový