Koroptev polní

O druhu

Koroptev polní je malý až středně velký hrabavý pták, charakteristický svým zavalitým tělem, krátkým krkem a malou hlavou. Je to typický obyvatel zemědělské krajiny, známý pro svůj nenápadný způsob života a rychlý, nízko letící let. Její populace v Evropě, včetně České republiky, v posledních desetiletích výrazně poklesly.

Velikost a délka života

Délka

28-32 cm

Rozpětí křídel

45-48 cm

Hmotnost

300-450 g

Délka života

2-4 roky (v zajetí až 7 let)

Potrava

Omnivore (převážně rostlinná potrava, v létě hmyz)

Tělesné znaky

Opeření

Celkově šedohnědé zbarvení s jemným vlnkováním a proužkováním. Hlava a hrdlo jsou rezavě hnědé. Boky jsou výrazně pruhované. Na břiše má dospělý pták, zejména samec, výraznou tmavohnědou podkovovitou skvrnu.

Tvar zobáku

Krátký, silný, kuželovitý zobák, šedavé barvy.

Barva očí

Tmavě hnědé oči s úzkým, červeným očním kroužkem.

Barva nohou

Šedohnědé nohy, bez ostruh.

Rozlišovací znaky

Rezavě hnědá hlava a hrdlo, šedé tělo s jemným vlnkováním, výrazná tmavohnědá podkovovitá skvrna na břiše (u samců výraznější), rezavé vnější ocasní pera viditelná za letu.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou celkově matnější, šedohnědí, bez výrazné podkovovité skvrny na břiše a s méně výraznou rezavou barvou na hlavě. Jejich opeření je jemněji proužkované a vlnkované, připomínající spíše samici.

Sezónní změny

Koroptev polní nevykazuje výrazné sezónní změny v opeření. Zbarvení je stálé po celý rok, s mírným opotřebením peří ke konci hnízdní sezóny.

Pohlavní dimorfismus

Samci a samice jsou si velmi podobní. Samec má obvykle výraznější a větší tmavohnědou podkovovitou skvrnu na břiše. U samic je tato skvrna menší, méně výrazná nebo může zcela chybět. Rozdíl je také v kresbě na krovkách křídel – u samců je kresba jednodušší, u samic složitější s příčnými proužky.

Jak určit

1. 1

   Velikost a tvar těla

   Malý až středně velký, zavalitý hrabavý pták s krátkým krkem a ocasem. Působí kulatějším dojmem než křepelka nebo bažant.

2. 2

   Zbarvení hlavy a hrdla

   Charakteristická rezavě hnědá barva na hlavě a hrdle, která kontrastuje se šedým tělem.

3. 3

   Podkovovitá skvrna

   Tmavohnědá podkovovitá skvrna na břiše, která je u samců výraznější a u samic může chybět. Je to klíčový identifikační znak dospělých ptáků.

4. 4

   Zbarvení ocasu za letu

   Při vzletu a za letu jsou dobře viditelná rezavě hnědá vnější ocasní pera.

5. 5

   Letový projev

   Rychlý, nízko letící let s charakteristickým šustěním křídel při vzletu a střídáním rychlých úderů a klouzání.

6. 6

   Hlas

   Drsné, chraplavé volání 'kirr-ik' nebo 'čirrr-ik' je nezaměnitelné a často pomáhá k detekci skrytých ptáků.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Zemědělská krajina, stepi, louky, okraje lesů, křoviny.

Areál rozšíření

Původně palearktický druh, rozšířený v Evropě a západní Asii. Introdukován byl do Severní Ameriky a na Nový Zéland. V Evropě se vyskytuje od Britských ostrovů na západě po Ural na východě, na severu po Skandinávii a na jihu po Středomoří.

Výškové rozšíření

Od nížin do nadmořských výšek kolem 1000 m n. m., výjimečně i výše.

Preferovaná prostředí

Preferuje otevřenou zemědělskou krajinu s mozaikou polí, luk, mezí, remízků a křovin. Důležitá je přítomnost úkrytů a zdrojů potravy. Vyhýbá se hustým lesům a vysokým horám.

Chování

Doba aktivity

Denní pták, nejaktivnější je ráno a večer.

Potravní zvyky

Potravu sbírá převážně na zemi. Živí se semeny plevelů a kulturních rostlin (obiloviny, jetel, vojtěška), zelenými částmi rostlin, bobulemi a v létě, zejména mláďata, velkým množstvím hmyzu (kobylky, brouci, mravenci, housenky).

Sociální chování

Mimo hnízdní sezónu žije v hejnech, tzv. 'kmenových hejnech' nebo 'rodinách', které tvoří rodiče s mláďaty. V zimě se mohou spojovat do větších hejn. Během hnízdní sezóny žijí v monogamních párech.

Způsob letu

Let je rychlý, přímý, nízko nad zemí, s charakteristickým střídáním rychlých úderů křídel a klouzavého letu. Při vzletu vydává hlasité šustění křídel. Létá na krátké vzdálenosti, často se po přistání okamžitě ukryje.

Migrace

Stálý pták, nemigruje. V zimě se může přesouvat na krátké vzdálenosti za potravou nebo do chráněnějších míst.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si páry hájí hnízdní teritorium. Mimo hnízdění jsou méně teritoriální a tolerují přítomnost jiných jedinců v hejnu.

Rozmnožování

Hnízdní období

Duben až červenec, s vrcholem v květnu.

Hnízdní zvyky

Hnízdo je jednoduchá jamka v zemi, vystlaná suchou trávou a listím, často skrytá v husté vegetaci na okraji pole, v mezi, pod keřem nebo v trávě. Hnízdí na zemi.

Velikost snůšky

Velmi početná snůška, obvykle 10-20 vajec, výjimečně až 25. Koroptev má největší snůšku ze všech hrabavých ptáků.

Popis vajec

Vejce jsou oválná, hladká, jednobarevná, olivově hnědá až šedozelená, bez skvrn. Velikost: cca 36 x 27 mm.

Doba inkubace

23-25 dní, sedí převážně samice.

Doba opeřování

Mláďata jsou prekociální a opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí (do 24 hodin). Jsou schopna krátkého letu ve věku 10-14 dnů a plně opeřená jsou asi za 3 týdny. Zůstávají s rodiči až do podzimu nebo zimy.

Péče rodičů

O mláďata se starají oba rodiče. Samice inkubuje vejce, samec hlídá a pomáhá s výchovou mláďat. V případě ohrožení se rodiče snaží odlákat predátora předstíráním zranění.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Čas pozorování. Nejlepší je pozorovat koroptve brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy jsou nejaktivnější při shánění potravy.
2. Poslech hlasu. Naučte se rozpoznávat jejich charakteristické volání 'kirr-ik'. Často je uslyšíte dříve, než je uvidíte, zejména v období toku.
3. Trpělivost a dalekohled. Koroptve jsou velmi plaché a nenápadné. Vyžaduje to trpělivost a dobrý dalekohled k jejich nalezení a pozorování. Často se skrývají v husté vegetaci.
4. Hledejte hejna. Mimo hnízdní sezónu hledejte celá hejna, která se pohybují společně po polích. V zimě se mohou shlukovat do větších skupin.
5. Sledujte stopy. V zimě ve sněhu můžete najít stopy koroptví, které vás dovedou k místu jejich výskytu.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Typický habitat:

Zemědělská krajina

Sociální chování:

Hejna (mimo hnízdění), monogamní páry (hnízdění)

Potrava:

Semena, zelené části rostlin, hmyz

Počet vajec:

10-20 (nejvíce ze všech hrabavých ptáků)

Status:

Téměř ohrožený (Near Threatened)

Zajímavosti

• Koroptev polní je známá svou schopností dokonale splynout s okolím, což jí pomáhá unikat predátorům.
• V případě ohrožení se celé hejno koroptví rozprchne do všech směrů, aby zmátlo predátora.
• Mláďata koroptví jsou po vylíhnutí velmi samostatná a dokáží se sama živit již několik hodin po opuštění hnízda.
• V některých kulturách je koroptev symbolem plodnosti a hojnosti kvůli své velké snůšce vajec.
• Populace koroptví jsou citlivé na intenzivní zemědělství, používání pesticidů a ztrátu mezí a remízků.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Galliformes

Čeleď

Phasianidae

Rod

Perdix

Druh

Perdix perdix

Prozkoumat Koroptev polní