Rosela pestrá

O druhu

Rosela pestrá je středně velký, barevný papoušek pocházející z jihovýchodní Austrálie a Tasmánie. Je známá svým nápadným peřím, které kombinuje červenou, žlutou, modrou, zelenou a černou barvu. Je to běžný druh, který se dobře adaptoval na lidmi pozměněné prostředí, včetně městských parků a zahrad.

Velikost a délka života

Délka

30-34 cm (včetně ocasu)

Rozpětí křídel

45-55 cm

Hmotnost

90-120 g

Délka života

15-20 let ve volné přírodě, až 25 let v zajetí

Potrava

Býložravec (semenožravec, frugivor, nektarivor)

Tělesné znaky

Opeření

Dospělí jedinci mají jasně červenou hlavu a hruď, bílé líce, žlutý krk a břicho, které přechází do zelené na bocích. Záda jsou černá s výraznými žlutými lemy per, což vytváří šupinatý vzhled. Křídla jsou modrá s černými letkami a modrými ramenními skvrnami. Ocas je modrý s vnějšími pery lemovanými bílou. Spodní část ocasu je světle modrá.

Tvar zobáku

Krátký, silný, zahnutý zobák šedé barvy, typický pro papoušky, uzpůsobený k louskání semen a plodů.

Barva očí

Tmavě hnědé oči s tmavým očním kroužkem.

Barva nohou

Šedé nohy s černými drápy.

Rozlišovací znaky

Kombinace jasně červené hlavy, bílých lící a žlutého břicha s černě šupinatými zády je nezaměnitelná. Modrá křídla a ocas doplňují pestrý vzhled.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou celkově matnější a zelenější než dospělí. Červená barva na hlavě a hrudi je méně výrazná, často s prosvítající zelenou. Bílé líce jsou menší a méně kontrastní. Zbarvení dospělých získávají postupně během prvního roku života.

Sezónní změny

Nejsou pozorovány výrazné sezónní změny v opeření. Barvy zůstávají po celý rok stejné, pouze intenzita může být ovlivněna opotřebením peří před línáním.

Pohlavní dimorfismus

Pohlavní dimorfismus je minimální. Samci bývají o něco větší a mají intenzivnější barvy, zejména na hlavě a hrudi. Samice mohou mít o něco menší a bledší bílé líce a celkově méně syté barvy. Rozdíly jsou však často subtilní a pro spolehlivé určení pohlaví je často nutná DNA analýza nebo zkušenost s chováním.

Jak určit

1. 1

   Barva hlavy a lící

   Hledejte jasně červenou hlavu s výraznými bílými líci. To je klíčový rozlišovací znak od většiny ostatních rosel.

2. 2

   Zbarvení těla

   Všimněte si žlutého krku a břicha, které přechází do zelené na bocích. Záda jsou černá s výraznými žlutými lemy per, což vytváří šupinatý vzhled.

3. 3

   Barva křídel a ocasu

   Křídla jsou modrá s černými letkami a modrými ramenními skvrnami. Ocas je modrý s bílými okraji vnějších per.

4. 4

   Chování a hlas

   Sledujte jejich krmení na zemi nebo v nízké vegetaci. Poslouchejte jejich melodický, flétnovitý zpěv nebo ostré kontaktní volání 'krik-krik'.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Lesy, otevřené lesy, křoviny, pastviny, zemědělská půda, městské parky a zahrady.

Areál rozšíření

Jihovýchodní Austrálie (od jihovýchodního Queenslandu přes Nový Jižní Wales, Victorii až po jihovýchodní Jižní Austrálii) a Tasmánie. Zavlečena na Nový Zéland, kde se etablovala.

Výškové rozšíření

Od mořské hladiny do přibližně 1200 metrů nad mořem.

Preferovaná prostředí

Preferuje otevřené lesy s podrostem, okraje lesů, říční koridory, sady a parky. Často se vyskytuje v blízkosti vodních toků a v oblastech s dostatkem semen a plodů.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální). Nejaktivnější je ráno a pozdě odpoledne.

Potravní zvyky

Živí se převážně semeny trav a bylin, ovocem, bobulemi, nektarem, květy a pupeny. Občas konzumuje i hmyz a jeho larvy. Potravu sbírá převážně na zemi nebo v nízké vegetaci, ale také na stromech a keřích.

Sociální chování

Obvykle se vyskytuje v párech nebo malých rodinných skupinách. Mimo hnízdní sezónu se mohou shlukovat do větších hejn, zejména na bohatých potravních zdrojích. Jsou poměrně teritoriální, zejména během hnízdění.

Způsob letu

Let je silný a vlnitý, s rychlými údery křídel a krátkými klouzavými fázemi. Při letu na delší vzdálenosti se drží poměrně nízko nad zemí. V letu jsou nápadné modré křídelní skvrny a bílé okraje ocasních per.

Migrace

Je to stálý druh, který nepodniká daleké migrace. Může docházet k lokálním přesunům za potravou nebo v reakci na změny prostředí.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si páry hájí své hnízdní teritorium. Mimo hnízdění jsou tolerantnější, ale stále si udržují určitý osobní prostor.

Rozmnožování

Hnízdní období

Září až únor (jižní polokoule), s vrcholem v říjnu a listopadu. Může mít i dvě snůšky ročně, pokud jsou podmínky příznivé.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v dutinách stromů, často ve vysokých eukalyptových stromech, ale také v pařezech, kmenech nebo dokonce v norách v zemi. Samice si vybírá dutinu a připravuje ji, často bez přidání dalšího materiálu kromě dřevěného prachu na dně.

Velikost snůšky

4-7 vajec, nejčastěji 5-6.

Popis vajec

Vejce jsou bílá, oválná a lesklá. Velikost je přibližně 26 x 21 mm.

Doba inkubace

19-21 dní, inkubuje pouze samice.

Doba opeřování

Mláďata opouštějí hnízdo po 30-35 dnech od vylíhnutí. Po vylétnutí jsou ještě několik týdnů krmena oběma rodiči.

Péče rodičů

Samice inkubuje vejce a je krmena samcem. Po vylíhnutí se o mláďata starají oba rodiče, krmí je natrávenou potravou.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Pozorujte brzy ráno a pozdě odpoledne. Jsou nejaktivnější v těchto časech, kdy se krmí a vokalizují.
2. Hledejte v blízkosti vodních zdrojů. Často se shromažďují u napajedel a vodních toků.
3. Poslouchejte jejich hlas. Jejich charakteristický zpěv a volání často prozradí jejich přítomnost dříve, než je uvidíte.
4. Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování jejich složitého zbarvení je dalekohled nezbytný.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Barva hlavy:

Červená s bílými líci

Hlavní potrava:

Semena, ovoce, nektar

Hnízdění:

Dutiny stromů

Sociální chování:

Páry nebo malé skupiny

Status:

Málo dotčený

Zajímavosti

• Rosela pestrá je jedním z nejčastěji chovaných papoušků v zajetí díky svému krásnému zbarvení a relativně snadné péči.
• Její vědecké jméno 'eximius' znamená 'vynikající' nebo 'výjimečný', což odkazuje na její nápadné zbarvení.
• Na Novém Zélandu je považována za invazivní druh, který může konkurovat původním druhům o hnízdní dutiny a potravu.
• Dokáže napodobovat různé zvuky, včetně lidské řeči, i když není tak známá pro své mluvící schopnosti jako někteří jiní papoušci.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Psittaciformes

Čeleď

Psittaculidae

Rod

Platycercus

Druh

Platycercus eximius

Prozkoumat Rosela pestrá