Birdby LogoBirdby
Sýkora černohlavá (Poecile atricapillus)

Sýkora černohlavá

Málo dotčený (Least Concern)

Poecile atricapillus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Sýkora černohlavá je malý, čilý pěvec, široce rozšířený v Severní Americe. Je známá svým charakteristickým černým "čepečkem" a "bryndáčkem", bílými tvářemi a zvonivým zpěvem. Je to stálý druh, který se často vyskytuje v blízkosti lidských obydlí a je oblíbeným návštěvníkem krmítek.

Velikost a délka života

Délka
12-15 cm
Rozpětí křídel
16-21 cm
Hmotnost
9-14 g
Délka života
2-5 let (v zajetí až 12 let)
Potrava
Všežravec (převážně hmyz, pavouci, semena, bobule, tuk)

Tělesné znaky

Opeření
Hlava s leskle černým "čepečkem" a "bryndáčkem", bílé tváře. Hřbet a křídla jsou šedohnědé, spodní část těla je světle šedá až bělavá s béžovým nádechem na bocích. Křídla mají bílé okraje letek, což vytváří světlou křídelní pásku.
Tvar zobáku
Krátký, kuželovitý, ostrý zobák, černý.
Barva očí
Tmavě hnědé.
Barva nohou
Tmavě šedé až černé.
Rozlišovací znaky
Kombinace černého čepečku, černého bryndáčku a bílých tváří je nezaměnitelná. Relativně dlouhý ocas.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci se podobají dospělým, ale jejich opeření může být celkově matnější a černá barva na hlavě a bryndáčku méně intenzivní. Bílé tváře mohou být mírně zašedlé.
Sezónní změny
Opeření se během roku nemění. Peří se opotřebovává, což může vést k mírnému zesvětlení barev, ale žádné sezónní změny v barvě opeření nejsou pozorovány.
Pohlavní dimorfismus
Pohlaví jsou si vzhledově velmi podobná, bez výrazných rozdílů v opeření. Samci bývají v průměru o něco větší, ale rozdíl je v terénu nerozeznatelný.

Jak určit

  1. 1

    Černý čepeček a bryndáček

    Hledejte leskle černou čepičku na hlavě a černý "bryndáček" pod zobákem. Tyto znaky jsou velmi kontrastní s bílými tvářemi.

  2. 2

    Bílé tváře

    Výrazné bílé tváře, které ostře kontrastují s černým čepečkem a bryndáčkem.

  3. 3

    Šedohnědý hřbet

    Hřbet a křídla jsou jednotně šedohnědé, bez výrazných vzorů.

  4. 4

    Bílá křídelní páska

    Na křídlech si všimněte jemné bílé pásky tvořené světlými okraji letek.

  5. 5

    Zpěv a volání

    Poslouchejte charakteristický dvoutónový hvizd "fee-bee" nebo opakované volání "chick-a-dee-dee-dee". To je často nejlepší způsob identifikace, zejména v oblastech, kde se překrývá s jinými druhy sýkor.

  6. 6

    Chování

    Sledujte její akrobatické pohyby při hledání potravy, často visí hlavou dolů. Je velmi čilá a neustále v pohybu.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Listnaté a smíšené lesy, okraje lesů, parky, zahrady, předměstské oblasti, křoviny.
Areál rozšíření
Široce rozšířená v Severní Americe, od Aljašky a Kanady na jih přes většinu Spojených států, s výjimkou jihovýchodních a jihozápadních pouštních oblastí.
Výškové rozšíření
Od hladiny moře až po vysoké nadmořské výšky v horách, obvykle do 2000 m n. m., ale lokálně i výše.
Preferovaná prostředí
Preferuje oblasti s dostatkem stromů a keřů pro hnízdění a úkryt, často v blízkosti vodních ploch. Dobře se adaptuje na lidmi pozměněné prostředí.

Chování

Doba aktivity
Denní (diurnální).
Potravní zvyky
Aktivně hledá potravu na stromech a keřích, často visí hlavou dolů. Sbírá hmyz a pavouky z kůry a listí. V zimě se živí semeny, bobulemi a tukem. Je známá pro ukládání potravy do zásob na pozdější dobu.
Sociální chování
Mimo hnízdní sezónu se sdružuje do malých, smíšených hejn s jinými druhy sýkor a pěvců. V hnízdní sezóně jsou teritoriální a žijí v párech.
Způsob letu
Vlnitý let s rychlými údery křídel, často doprovázený hlasitým voláním. Při krátkých přeletech mezi stromy je let přímější.
Migrace
Převážně stálý druh. Některé populace v severních oblastech mohou v zimě podnikat krátké přesuny na jih, zejména v letech s nedostatkem potravy (invazní roky).
Teritorialita
Během hnízdní sezóny si páry hájí své hnízdní teritorium. Mimo hnízdní sezónu jsou méně teritoriální a tolerují přítomnost jiných ptáků.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Charakteristický, čistý, dvoutónový nebo tří-tónový hvizd, často popisovaný jako "fee-bee" nebo "fee-bee-ee". Tóny jsou jasné a zvonivé, s klesající intonací.
Volání
Nejznámější je rychlé, opakované "chick-a-dee-dee-dee", které dalo sýkoře jméno. Počet "dee" slabik se může měnit v závislosti na úrovni ohrožení nebo vzrušení. Má také řadu dalších kontaktních a poplašných volání.
Kdy se ozývá
Vokalizuje po celý rok, ale nejintenzivněji během hnízdní sezóny na jaře a v létě. Volání "chick-a-dee" je slyšet často i v zimě.

Rozmnožování

Hnízdní období
Duben až červenec.
Hnízdní zvyky
Hnízdí v dutinách stromů, často využívá staré datlí díry nebo si vyhloubí vlastní dutinu v měkkém, trouchnivém dřevě. Hnízdo je vystláno mechem, srstí, peřím a rostlinnými vlákny.
Velikost snůšky
6-8 vajec, ale může se pohybovat od 5 do 10.
Popis vajec
5-10 vajec, bílá s jemnými červenohnědými skvrnkami, zejména na širším konci. Velikost přibližně 15 x 12 mm.
Doba inkubace
12-13 dní, inkubuje pouze samice.
Doba opeřování
12-16 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo.
Péče rodičů
Oba rodiče krmí mláďata. Samice inkubuje, samec ji během inkubace krmí. Po vylíhnutí se oba rodiče podílejí na shánění potravy pro mláďata.

Kde nalézt

Lesy

Listnaté a smíšené lesy, zejména s dostatkem starých stromů s dutinami.

Parky a zahrady

Často se vyskytuje v městských a příměstských parcích a zahradách, kde jsou stromy a keře.

Krmítka

V zimě jsou častými návštěvníky krmítek, kde se živí semeny a tukem.

Okraje lesů a křoviny

Preferuje okraje lesů a oblasti s hustým podrostem, kde nachází úkryt a potravu.

Tipy do terénu

  1. Poslouchejte hlas. Její volání "chick-a-dee-dee-dee" a zpěv "fee-bee" jsou velmi výrazné a často ji uslyšíte dříve, než ji uvidíte.
  2. Hledejte v hejnech. Mimo hnízdní sezónu se často pohybuje ve smíšených hejnech s jinými sýkorami a pěvci. Sledujte pohyb v korunách stromů a keřů.
  3. Navštivte krmítka. V zimních měsících jsou krmítka s ořechy, semeny slunečnice nebo tukem spolehlivým místem, kde je můžete pozorovat.
  4. Pozorujte akrobacii. Sýkory černohlavé jsou velmi aktivní a často visí hlavou dolů při hledání potravy. Sledujte tyto charakteristické pohyby.
  5. Buďte trpěliví. Jsou to malí a rychlí ptáci, takže trpělivost a dalekohled jsou klíčové pro dobré pozorování.

Podobné druhy

Sýkora karolínská

Poecile carolinensis

Sýkora karolínská je velmi podobná, ale má kratší ocas, menší hlavu a celkově je o něco menší. Bílá křídelní páska je méně výrazná nebo chybí. Zpěv je obvykle čtyřtónový "fee-bee-fee-bay" a volání "chick-a-dee" má méně "dee" slabik a je rychlejší. Jejich areály se překrývají, což ztěžuje identifikaci.

Sýkora horská

Poecile gambeli

Sýkora horská má výrazný bílý proužek nad okem, který sýkora černohlavá postrádá. Její areál je omezen na západní horské oblasti Severní Ameriky.

Sýkora rezavoboká

Poecile rufescens

Sýkora rezavoboká má výrazné rezavé boky a hnědý hřbet, což ji odlišuje od šedohnědého hřbetu sýkory černohlavé. Její areál je omezen na tichomořské pobřeží Severní Ameriky.

Rychlá fakta

Délka:
12-15 cm
Rozpětí křídel:
16-21 cm
Hmotnost:
9-14 g
Potrava:
Hmyz, semena, bobule
Hnízdění:
Dutiny stromů
Vejce:
5-10, bílá s červenohnědými skvrnkami
Status:
Málo dotčený

Zajímavosti

  • Sýkora černohlavá má vynikající paměť a dokáže si zapamatovat tisíce míst, kam si ukryla potravu.
  • Její volání "chick-a-dee-dee-dee" je komplexní a počet "dee" slabik může signalizovat úroveň ohrožení predátorem.
  • V zimě si dokáže snížit tělesnou teplotu, aby šetřila energii, což je forma řízené hypotermie.
  • Je to jeden z nejčastěji pozorovaných ptáků na krmítkách v Severní Americe.
  • Sýkory černohlavé jsou velmi zvědavé a nebojácné, často se přibližují k lidem, zejména pokud očekávají potravu.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Pěvci (Passeriformes)
Čeleď
Sýkorovití (Paridae)
Rod
Poecile
Druh
Poecile atricapillus

Prozkoumat Sýkora černohlavá

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci