Papoušek zpěvavý

O druhu

Papoušek zpěvavý je středně velký, barevný papoušek pocházející z jihovýchodní Austrálie. Je známý pro svůj melodický zpěv a výrazné zbarvení, zejména u samců. Jedná se o běžný druh, který se dobře adaptoval na změny krajiny způsobené člověkem a často se vyskytuje v zemědělské krajině a městských parcích.

Velikost a délka života

Délka

27-29 cm

Rozpětí křídel

35-40 cm

Hmotnost

55-80 g

Délka života

15-20 let (v zajetí i déle)

Potrava

Býložravec (semenožravec)

Tělesné znaky

Opeření

Samec má jasně zelenou hlavu, krk a většinu těla. Hřbet je cihlově červený, kostřec je žlutozelený. Křídla jsou tmavě modrá s jasně modrými ramenními skvrnami. Spodní část břicha je žlutá. Samice je celkově matnější, převážně olivově zelená s šedavou hlavou a krkem, bez červeného hřbetu a s méně výraznými modrými skvrnami na křídlech. Kostřec je světle zelený.

Tvar zobáku

Krátký, silný, zahnutý zobák šedé barvy, typický pro papoušky, uzpůsobený k louskání semen.

Barva očí

Tmavě hnědé

Barva nohou

Šedohnědé

Rozlišovací znaky

U samce je to výrazný cihlově červený hřbet a jasně modré ramenní skvrny. U obou pohlaví je charakteristický žlutozelený kostřec. Celkově štíhlá postava s dlouhým ocasem.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou ještě matnější a mají méně výrazné barvy. Samci získávají své plné zbarvení až po prvním přepeření, obvykle ve věku 6-12 měsíců.

Sezónní změny

Žádné výrazné sezónní změny v opeření nejsou pozorovány. Zbarvení je stálé po celý rok.

Pohlavní dimorfismus

Velmi výrazný. Samec je mnohem barevnější s jasně zelenou hlavou, červeným hřbetem a modrými křídly. Samice je převážně olivově zelená, matnější, bez červeného hřbetu a s méně výraznými modrými znaky.

Jak určit

1. 1

   Zbarvení samce

   Hledejte jasně zelenou hlavu a tělo, cihlově červený hřbet a výrazné modré ramenní skvrny. Žluté břicho je také dobrým znakem.

2. 2

   Zbarvení samice

   Samice je celkově matnější, olivově zelená s šedavou hlavou a bez červeného hřbetu. Všimněte si světle zeleného kostřce.

3. 3

   Kostřec

   U obou pohlaví je nápadný žlutozelený kostřec, který je dobře viditelný za letu.

4. 4

   Hlas

   Poslouchejte melodický, flétnovitý zpěv nebo ostré, opakované 'čip-čip' volání, které je charakteristické pro tento druh.

5. 5

   Chování

   Často se krmí na zemi v otevřených travnatých oblastech, často ve skupinách. Jsou poměrně krotcí a nechají se pozorovat zblízka.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Travnaté porosty, otevřené lesy, křoviny, zemědělská půda, městské parky a zahrady.

Areál rozšíření

Jihovýchodní Austrálie, od jihovýchodního Queenslandu přes Nový Jižní Wales, Victorii až po jihovýchodní Jižní Austrálii.

Výškové rozšíření

Od mořské hladiny do přibližně 1000 m n. m.

Preferovaná prostředí

Preferuje otevřené, suché eukalyptové lesy, pastviny s roztroušenými stromy, říční koryta a oblasti s přístupem k vodě. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel.

Chování

Doba aktivity

Denní (diurnální). Nejaktivnější jsou ráno a pozdě odpoledne.

Potravní zvyky

Živí se převážně semeny trav a bylin, které sbírá na zemi. Doplňuje stravu o listy, pupeny, květy, plody a příležitostně i hmyz a jeho larvy. Často se krmí ve velkých hejnech na pastvinách.

Sociální chování

Mimo hnízdní období se sdružují do hejn, která mohou čítat desítky až stovky jedinců. Během hnízdění žijí v párech nebo malých rodinných skupinách. Jsou poměrně krotcí a zvyklí na přítomnost člověka.

Způsob letu

Let je rychlý a přímý, s mělkými údery křídel. Při letu se ozývá charakteristickým voláním. Často se vlní.

Migrace

Stálý pták, nepodniká dálkové migrace. Může docházet k lokálním přesunům za potravou nebo vodou, zejména v suchých oblastech.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny si páry hájí hnízdní dutinu a její bezprostřední okolí, ale nejsou silně teritoriální vůči širšímu území. Mimo hnízdění jsou spíše společenští.

Rozmnožování

Hnízdní období

Srpen až leden (jižní polokoule), ale může se lišit v závislosti na srážkách a dostupnosti potravy.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v dutinách stromů, často v eukalyptových stromech, ale také v pařezech, plotech nebo dokonce v budovách. Dutiny jsou obvykle ve výšce 1-10 metrů nad zemí. Hnízdo nevykládají, vejce jsou kladena přímo na dno dutiny.

Velikost snůšky

4-7 vajec, nejčastěji 5.

Popis vajec

Bílá, oválná, hladká. Velikost přibližně 22 x 18 mm.

Doba inkubace

18-20 dní, inkubuje pouze samice.

Doba opeřování

Přibližně 30-35 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo. Rodiče je krmí ještě několik týdnů po vylétnutí.

Péče rodičů

Samice inkubuje vejce a zpočátku krmí mláďata. Samec ji během inkubace krmí a později se podílí na krmení mláďat po vylíhnutí i po opuštění hnízda.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Pozorujte na zemi. Papoušci zpěvaví se často krmí na zemi, takže je hledejte na travnatých plochách, pastvinách a okrajích cest.
2. Poslouchejte jejich zpěv. Jejich melodický zpěv je velmi výrazný a často je slyšet dříve, než ptáka uvidíte.
3. Hledejte v hejnech. Mimo hnízdní období se často pohybují ve skupinách, což zvyšuje šanci na jejich spatření.
4. Navštěvujte oblasti s vodou. V suchých oblastech se shromažďují u napajedel a vodních toků.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Původ:

Jihovýchodní Austrálie

Potrava:

Semena, listy, plody, hmyz

Hnízdění:

Dutiny stromů

Sociální chování:

Hejna mimo hnízdění, páry během hnízdění

Charakteristický znak:

Červený hřbet u samce, melodický zpěv

Zajímavosti

• Jméno 'zpěvavý' dostal díky svému příjemnému a melodickému zpěvu, který je na papouška neobvyklý.
• Je to jeden z nejčastěji chovaných australských papoušků v zajetí, díky svému klidnému temperamentu a atraktivnímu zbarvení.
• Dokáže se velmi dobře adaptovat na změny prostředí a prosperuje i v urbanizovaných oblastech.
• V některých oblastech Austrálie je považován za zemědělského škůdce kvůli konzumaci semen plodin.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Psittaciformes

Čeleď

Psittaculidae

Rod

Psephotus

Druh

Psephotus haematonotus

Prozkoumat Papoušek zpěvavý