Birdby LogoBirdby

Strnadka obecná

Least Concern (Málo dotčený)

Psilopogon haemacephalus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Strnadka obecná, známá také jako mada obecná nebo mada červenočelá, je malý, pestře zbarvený pták z čeledi Megalaimidae (vousákovití), dříve řazený do čeledi Capitonidae (vousatkovití). Je to jeden z nejmenších vousáků, charakteristický svým zavalitým tělem, krátkým krkem a velkou hlavou. Její nápadné zbarvení a hlasitý, opakující se zpěv ji činí snadno rozpoznatelnou v jejím přirozeném prostředí.

Velikost a délka života

Délka
15-17 cm
Rozpětí křídel
25-28 cm
Hmotnost
30-50 g
Délka života
5-8 let v divočině
Potrava
Omnivore (převážně frugivore a insectivore)

Tělesné znaky

Opeření
Základní zbarvení je jasně zelené na hřbetě, křídlech a břiše. Hlava je nápadně zbarvená s červenou skvrnou na čele a temeni, žlutými lícemi a modrými skvrnami kolem očí a na hrdle. Kolem zobáku má černé vousky (štětiny), které daly čeledi jméno. Spodní část těla je světlejší, často s nažloutlým nádechem.
Tvar zobáku
Silný, kuželovitý zobák, tmavě šedý až černý, s výraznými štětinami u kořene.
Barva očí
Tmavě hnědé
Barva nohou
Šedé až tmavě šedé, silné nohy s zygodaktylními prsty (dva prsty směřující dopředu a dva dozadu), typické pro šplhavce.
Rozlišovací znaky
Kombinace jasně zeleného těla s červeným čelem, žlutými lícemi a modrými skvrnami na hlavě. Charakteristický silný zobák s vousky. Malá velikost.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci mají matnější zbarvení než dospělí. Zelená barva je méně sytá a barvy na hlavě (červená, žlutá, modrá) jsou méně výrazné nebo zcela chybí, postupně se vyvíjejí s věkem. Zobák může být světlejší.
Sezónní změny
Žádné výrazné sezónní změny v opeření nejsou pozorovány. Zbarvení zůstává po celý rok stejné.
Pohlavní dimorfismus
Minimální. Samci a samice jsou si velmi podobní ve zbarvení. Samci mohou mít mírně intenzivnější barvy, ale rozdíly jsou obtížně rozeznatelné v terénu.

Jak určit

  1. 1

    Zbarvení hlavy

    Hledejte kombinaci červeného čela a temene, žlutých lící a modrých skvrn kolem očí a na hrdle. To je nejvýraznější identifikační znak.

  2. 2

    Celkové zbarvení těla

    Jasně zelené tělo je typické pro tento druh. Spodní část těla je světlejší, často s nažloutlým nádechem.

  3. 3

    Zobák a vousky

    Silný, tmavý zobák s výraznými černými štětinami (vousky) u kořene je dalším klíčovým znakem.

  4. 4

    Velikost a tvar těla

    Malý, zavalitý pták s krátkým krkem a velkou hlavou. Typický vzhled vousáka.

  5. 5

    Zpěv

    Charakteristický, hlasitý a opakující se zpěv "tuk-tuk-tuk" nebo "kutroo-kutroo-kutroo" je často prvním indikátorem přítomnosti ptáka, i když ho nevidíte.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Tropické a subtropické lesy, otevřené lesy, plantáže, zahrady, parky, okraje lesů.
Areál rozšíření
Jižní a jihovýchodní Asie, od Pákistánu a Indie přes Nepál, Bangladéš, Srí Lanku, Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodžu, Vietnam, Malajsii, Singapur až po Indonésii (Sumatra, Jáva, Bali).
Výškové rozšíření
Od nížin až do nadmořské výšky přibližně 1500 metrů.
Preferovaná prostředí
Preferuje oblasti s dostatkem ovocných stromů a hmyzu. Často se vyskytuje v blízkosti lidských sídel, pokud je k dispozici vhodná vegetace.

Chování

Doba aktivity
Diurnální (denní) pták, nejaktivnější během dopoledne a pozdního odpoledne.
Potravní zvyky
Primárně se živí ovocem, zejména fíky, bobulemi a jinými měkkými plody. Doplňuje stravu hmyzem, jako jsou mravenci, termiti, brouci a housenky, které sbírá z listí a kůry stromů. Potravu hledá převážně v korunách stromů.
Sociální chování
Obvykle se vyskytuje jednotlivě nebo v párech. Mimo hnízdní sezónu se může shromažďovat v malých skupinách u bohatých zdrojů potravy, jako jsou plodící stromy. Někdy se připojuje k hejnům smíšených druhů.
Způsob letu
Let je rychlý a přímý, často s vlnitým pohybem. Létá obvykle na krátké vzdálenosti mezi stromy. Není to příliš obratný letec na otevřeném prostranství.
Migrace
Je to stálý druh, nemigruje. V rámci svého areálu výskytu může provádět lokální přesuny za potravou.
Teritorialita
Páry jsou teritoriální, zejména během hnízdní sezóny, a brání své hnízdní území před vetřelci.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Charakteristický, hlasitý a opakující se zpěv, který zní jako "tuk-tuk-tuk-tuk" nebo "kutroo-kutroo-kutroo". Zpěv je monotónní, ale pronikavý a může být slyšet na značnou vzdálenost. Frekvence opakování se může měnit.
Volání
Kromě zpěvu vydává i různé kontaktní a poplašné zvuky, které jsou méně melodické a spíše drsné nebo chraplavé.
Kdy se ozývá
Zpívá po celý rok, ale nejintenzivněji během hnízdní sezóny. Zpěv je slyšet převážně z korun stromů, kde se pták často skrývá v listí.

Rozmnožování

Hnízdní období
Obvykle od února do července, s regionálními rozdíly v závislosti na dostupnosti potravy a monzunových deštích.
Hnízdní zvyky
Hnízdí v dutinách stromů, které si sám vytesává do měkkého dřeva, často do suchých větví nebo kmenů. Oba partneři se podílejí na vyhloubení dutiny. Vstupní otvor je malý a kulatý.
Velikost snůšky
2-4 vejce
Popis vajec
Kláde 2-4 čistě bílá, oválná vejce.
Doba inkubace
Přibližně 13-15 dní. Inkubují oba rodiče.
Doba opeřování
Mláďata opouštějí hnízdo po 33-39 dnech od vylíhnutí.
Péče rodičů
Oba rodiče se starají o inkubaci vajec a krmení mláďat. Mláďata jsou krmena převážně hmyzem a ovocem.

Kde nalézt

Ovocné sady a plantáže

Místa s hojností ovocných stromů, zejména fíkovníků, jsou ideální pro pozorování.

Městské parky a zahrady

V oblastech s dostatkem starých stromů a ovocných keřů se často vyskytuje i v urbanizovaném prostředí.

Okraje lesů a otevřené lesy

Preferuje okraje lesů a prosvětlené lesní porosty před hustým pralesem.

Tipy do terénu

  1. Poslouchejte zpěv. Zpěv je velmi hlasitý a opakující se, často prozradí přítomnost ptáka dříve, než ho uvidíte. Zpívá často z hustého listí.
  2. Hledejte u plodících stromů. V období plodnosti ovocných stromů, zejména fíkovníků, se strnadky obecné shromažďují za potravou.
  3. Pozorujte v korunách stromů. Tráví většinu času v korunách stromů, kde se živí a hnízdí. Použijte dalekohled pro lepší pozorování.
  4. Buďte trpěliví. I přes své jasné zbarvení se dokáže dobře maskovat v listí. Trpělivé pozorování a naslouchání je klíčové.

Podobné druhy

Mada modrolící

Psilopogon asiaticus

Mada modrolící má výrazné modré zbarvení na lících a kolem očí, zatímco strnadka obecná má žluté líce a modré skvrny jsou menší a méně dominantní. Mada modrolící je také o něco větší.

Mada zelená

Psilopogon viridis

Mada zelená je celkově zelenější, s méně výraznými barevnými skvrnami na hlavě, často s pouze žlutým nebo oranžovým čelem a bez modrých a červených znaků, které jsou typické pro strnadku obecnou.

Rychlá fakta

Nejmenší vousák:
Jeden z nejmenších druhů vousáků v Asii.
Hlasitý zpěv:
Jeho monotónní, ale pronikavý zpěv je charakteristický pro jeho prostředí.
Dutinový hnízdič:
Vytesává si vlastní hnízdní dutiny do měkkého dřeva.
Frugivore:
Převážně se živí ovocem, zejména fíky.

Zajímavosti

  • Název "Coppersmith Barbet" (anglický název) odkazuje na jeho zpěv, který připomíná údery kladiva na kov, jako by kovář tepal měď.
  • Jeho vědecké jméno 'haemacephalus' pochází z řečtiny a znamená 'krvavá hlava', což odkazuje na jeho výrazné červené zbarvení na hlavě.
  • Přestože je pestře zbarvený, dokáže se díky svému zelenému opeření a tendenci zůstávat v listí překvapivě dobře maskovat.

Vědecká klasifikace

Říše
Animalia
Kmen
Chordata
Třída
Aves
Řád
Piciformes
Čeleď
Megalaimidae
Rod
Psilopogon
Druh
Psilopogon haemacephalus

Prozkoumat Strnadka obecná

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci