Alexandr malý

O druhu

Alexandr malý je středně velký papoušek, známý pro svůj výrazně zelený habitus a dlouhý ocas. Je to velmi adaptabilní druh, který se úspěšně etabloval v mnoha městských oblastech mimo svůj původní areál. Charakteristickým znakem je červený zobák a u samců výrazný černorůžový límec.

Velikost a délka života

Délka

40-43 cm (včetně ocasu)

Rozpětí křídel

42-48 cm

Hmotnost

95-140 g

Délka života

Až 30 let ve volné přírodě, v zajetí i déle (40 let)

Potrava

Převážně semena, ořechy, ovoce, bobule, nektar a pupeny stromů. Může konzumovat i hmyz.

Tělesné znaky

Opeření

Většinou jasně zelený; spodní strana křídel je na spodině křídel žlutozelená. Ocas je dlouhý a zúžený, svrchu modrozelený směrem ke špičce, zespodu žlutý. Peří může mít v určitých světelných podmínkách modravý nádech.

Tvar zobáku

Sytě červený, silný a zahnutý, s černou špičkou u horní čelisti. Zobák je přizpůsobený k louskání semen a plodů.

Barva očí

Žlutá duhovka s oranžovým kroužkem kolem zornice.

Barva nohou

Šedé s tmavými drápy.

Rozlišovací znaky

Dlouhý ocas, silný červený zobák a rychlý, přímý let jsou klíčové znaky. U dospělých samců je nápadný černorůžový límec.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou podobní samicím, tj. nemají výrazný límec. Jejich peří může být o něco matnější, zobák je zprvu oranžovohnědý a teprve postupně získává sytě červenou barvu. Límec se u samců vyvíjí až ve věku kolem 18-36 měsíců.

Sezónní změny

Výrazné sezónní změny peří nejsou pozorovány. Barva zobáku u mladých ptáků se mění s věkem.

Pohlavní dimorfismus

Dospělí samci mají výrazný černý límec táhnoucí se od zobáku po stranách hlavy, který na týle přechází v růžový pásek. Samice a nedospělí jedinci tento límec postrádají nebo mají pouze naznačený tmavě zelený, případně šedavý proužek.

Jak určit

1. 1

   Velikost a tvar

   Středně velký štíhlý papoušek s velmi dlouhým zúženým ocasem, který tvoří téměř polovinu celkové délky.

2. 2

   Barva peří

   Celkově sytě zelený. Spodní strana křídel je žlutozelená. Dlouhý ocas je svrchu modrozelený směrem ke špičce, zespodu citrónově žlutý.

3. 3

   Zobák

   Svítivě červený, silný a zahnutý s černou špičkou u horní čelisti. U mladých ptáků oranžovohnědý.

4. 4

   Límec (u samců)

   Dospělí samci mají jasný černý límec od spodní části zobáku po stranách hlavy, který přechází v růžový pásek na šíji. Samice a mladí ptáci tento límec nemají nebo je naznačený tmavě zeleným stínem.

5. 5

   Hlas

   Hlasité, pronikavé a opakované skřeky „kraák“ nebo „kvék“. Velmi výrazné a slyšitelné z dálky, zejména za letu.

6. 6

   Chování v letu

   Rychlý, přímý let s mělkými údery křídel. Létají v hejnech a přitom se hlasitě ozývají.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Lesy, řídké lesy, savany, křoviny, zemědělská půda, městské parky a zahrady, ovocné sady.

Areál rozšíření

Původně subsaharská Afrika a Indický subkontinent. Díky únikům ze zajetí se rozšířil do mnoha městských oblastí Evropy (např. Velká Británie, Belgie, Nizozemsko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie) a dalších částí světa (např. USA, Japonsko). V České republice se jedná o invazní druh s pozorováními převážně ve velkých městech.

Výškové rozšíření

Od mořské hladiny do přibližně 2000 m. n. m.

Preferovaná prostředí

Otevřené lesy, okraje lesů, parky a zahrady s dostatkem starých stromů pro hnízdění (dutiny), stejně jako zdroje potravy po celý rok. V městském prostředí se často zdržují v blízkosti lidských sídel.

Chování

Doba aktivity

Dení. Jsou nejaktivnější ráno a večer, kdy se krmí a hlasitě se ozývají.

Potravní zvyky

Dení. Hledají potravu ve skupinách na stromech a keřích. Často se shlukují na zdrojích potravy, což může vést k plošnému poškození zemědělských plodin, zejména ovocných sadů.

Sociální chování

Vysoce společenský druh, často se shromažďuje ve velkých hejnech mimo hnízdní sezónu, zejména na nocovištích. V době hnízdění se páry osamostatňují. Mohou být hluční a agresivní vůči jiným druhům ptáků, zejména při sporu o hnízdní dutiny.

Způsob letu

Rychlý, přímý a silný let s mělkými údery křídel. Během letu jsou hluční a udržují kontakt hlasitými křiky. Rádi se vznášejí nad stromy před usednutím.

Migrace

Nemigrující. Ptáci jsou stálí a zůstávají v blízkosti hnízdišť po celý rok. Lokální přesuny jsou možné za potravou.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny hájí hnízdní dutinu. Mimo hnízdění jsou méně teritoriální, shromažďují se v hejnech.

Rozmnožování

Hnízdní období

Variabilní v závislosti na geografické poloze. V Evropě obvykle od února do června, v Africe a Asii se může shodovat s obdobím dešťů.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v dutinách stromů, často ve starých stromech, ale i v dutinách budov nebo na skalách. Jsou schopni rozšířit stávající dutiny. O hnízdní dutiny mohou soutěžit s původními druhy ptáků (např. sovy, datlí, špačci).

Velikost snůšky

Obvykle 3-4 vejce (2-6).

Popis vajec

2-6 čistě bílých, kulatých nebo mírně oválných vajec.

Doba inkubace

Přibližně 22-24 dní. Sedí převážně samice.

Doba opeřování

Mláďata opouštějí hnízdo po 7-8 týdnech po vylíhnutí.

Péče rodičů

Oba rodiče krmí mláďata. Mláďata jsou závislá na rodičích ještě několik týdnů po opuštění hnízda.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Poslouchejte jejich volání. Jejich pronikavé a hlasité skřeky jsou často prvním znamením jejich přítomnosti, i když je nevidíte.
2. Hledejte v hejnech. Mimo hnízdní sezónu se obvykle pohybují ve skupinách. Sledujte letící hejna nebo stromy, ze kterých vychází hlasité zvuky.
3. Soustřeďte se na stromy. Často se zdržují ve korunách stromů, kde se krmí nebo odpočívají. Zkoumejte stromy, které mají plody, semena nebo pupeny.
4. Pozorujte včas ráno a pozdě večer. Tyto časy jsou ideální pro pozorování, protože jsou nejaktivnější a přilétají nebo odlétají na nocoviště.
5. Hledejte hnízdní dutiny. Během hnízdní sezóny (jaro) sledujte stromy s dutinami, zejména ve starých parcích. Mohou se také vyskytovat v dutinách budov.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Čeleď:

Psittaculidae (papouškovití)

Potrava:

Semena, ovoce, ořechy, pupeny

Hnízdění:

Dutiny stromů / budov

Sociální chování:

Vysoce společenský, tvoří velká hejna

Areál rozšíření (původní):

Afrika (jižně od Sahary), Indie

Invazní druh:

Ano, v Evropě a Severní Americe

Zajímavosti

• Alexandr malý je jediný druh papouška, který se úspěšně rozmnožuje v divoké přírodě ve velkých částech Evropy.
• Jeho popularita jako domácího mazlíčka vedla k četným únikům ze zajetí, což je hlavní důvod jeho invazního rozšíření.
• V Indii je tento papoušek často považován za škůdce zemědělských plodin, zejména kukuřice a ovocných sadů.
• Může se naučit imitovat lidskou řeč, což ho činí oblíbeným mazlíčkem.
• Populace v evropských městech se přizpůsobily městskému prostředí a jsou schopny přežít i mírné zimy.
• Jejich hlasitá volání mohou být v městských oblastech považována za rušivá.

Vědecká klasifikace

Říše

Animalia

Kmen

Chordata

Třída

Aves

Řád

Psittaciformes

Čeleď

Psittaculidae

Rod

Psittacula

Druh

Psittacula krameri

Prozkoumat Alexandr malý