Birdby LogoBirdby
Sluka lesní (Scolopax rusticola)

Sluka lesní

Málo dotčený (Least Concern)

Scolopax rusticola

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Sluka lesní je středně velký bahňák s robustním tělem, krátkýma nohama a velmi dlouhým zobákem. Její kryptické zbarvení jí umožňuje dokonale splynout s lesním podrostem. Je to převážně noční pták, známý svým charakteristickým tokem za soumraku a úsvitu.

Velikost a délka života

Délka
33-38 cm (včetně zobáku 6-8 cm)
Rozpětí křídel
55-65 cm
Hmotnost
240-400 g (samci obvykle lehčí než samice)
Délka života
Průměrně 3-5 let, maximálně zaznamenáno až 11 let ve volné přírodě.
Potrava
Karnivor (převážně bezobratlí)

Tělesné znaky

Opeření
Svrchní strana těla je rezavohnědá s černými a šedými skvrnami a pruhy, což vytváří vynikající maskování. Spodní strana je světlejší, krémově žlutá s jemným tmavým vlnkováním. Na temeni hlavy má dva výrazné černé příčné pruhy. Křídla jsou široká a zaoblená.
Tvar zobáku
Velmi dlouhý (6-8 cm), rovný, silný, tmavě hnědý až černý, na špičce citlivý pro detekci potravy v zemi.
Barva očí
Velké, tmavě hnědé, posazené vysoko a daleko vzadu na hlavě, což jí umožňuje téměř 360° zorné pole.
Barva nohou
Krátké, šedavě růžové až šedohnědé.
Rozlišovací znaky
Kryptické zbarvení, dlouhý zobák, velké oči posazené vzadu na hlavě, dva černé příčné pruhy na temeni, charakteristický let při toku.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci se podobají dospělým, ale jejich zbarvení může být o něco matnější a méně kontrastní. Pruhy na temeni mohou být méně výrazné.
Sezónní změny
Žádné výrazné sezónní změny v opeření. Zbarvení je celoročně stejné.
Pohlavní dimorfismus
Minimální. Samice bývají v průměru o něco větší a těžší než samci, ale rozdíly nejsou spolehlivé pro vizuální určení pohlaví v terénu.

Jak určit

  1. 1

    Velikost a tvar

    Středně velký, zavalitý bahňák s velmi dlouhým zobákem a krátkýma nohama.

  2. 2

    Zbarvení

    Kryptické, rezavohnědé s černými a šedými skvrnami a pruhy. Spodní strana světlejší s vlnkováním.

  3. 3

    Hlava

    Velké, tmavé oči posazené daleko vzadu na hlavě. Dva výrazné černé příčné pruhy na temeni.

  4. 4

    Zobák

    Velmi dlouhý, rovný, tmavý.

  5. 5

    Chování

    Při vyrušení prudce vzlétá. Tokový let za soumraku a úsvitu je pomalý a charakteristický.

  6. 6

    Hlas

    Charakteristický tokový hlas 'kvork-psít' je nejlepší způsob identifikace.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Listnaté, smíšené a jehličnaté lesy, často s vlhkým podrostem a keři.
Areál rozšíření
Hnízdí v palearktické oblasti od západní Evropy po Japonsko. Zimuje v západní a jižní Evropě, severní Africe a jižní Asii.
Výškové rozšíření
Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500 m n. m., ale může se vyskytovat i výše.
Preferovaná prostředí
Vlhké lesy s bohatým podrostem, mladými stromky, keři a otevřenými plochami pro tok. Preferuje místa s měkkou půdou pro snadné sondování zobákem.

Chování

Doba aktivity
Převážně soumračná a noční. Během dne se skrývá v podrostu. Tok probíhá za soumraku a úsvitu.
Potravní zvyky
Potravu hledá sondováním dlouhým zobákem v měkké půdě. Živí se převážně dešťovkami, larvami hmyzu, brouky a dalšími bezobratlými. Příležitostně konzumuje i rostlinný materiál, jako jsou semena nebo bobule.
Sociální chování
Převážně samotářská, mimo období toku a hnízdění. Během migrace se mohou shromažďovat ve volnějších skupinách.
Způsob letu
Při vyrušení vzlétá prudce a klikatě, často s hlasitým šustěním křídel, aby se rychle ztratila v podrostu. Let při toku je pomalý, s hlubokými údery křídel a klouzavými fázemi.
Migrace
Částečně tažná. Populace ze severnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek migrují na jih a západ. Středoevropské populace jsou částečně stálé, částečně tažné. Migrace probíhá převážně v noci.
Teritorialita
Samci jsou během toku teritoriální a brání si své tokaniště. Samice si brání hnízdní teritorium.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Tokový hlas samce je velmi charakteristický a skládá se ze dvou částí: hlubokého, chrochtavého 'kvork' nebo 'kvorr' (někdy přepisováno jako 'kššš') a následného vysokého, pískavého 'psít' nebo 'cíp'. Opakuje se v pravidelných intervalech během letu.
Volání
Při vzletu vydává ostré 'kvik' nebo 'kššš'. Jiné hlasy jsou slyšet zřídka, většinou jen při vyrušení nebo v blízkosti hnízda.
Kdy se ozývá
Tokový hlas je slyšet převážně za soumraku a úsvitu, od března do června, s vrcholem v dubnu a květnu.

Rozmnožování

Hnízdní období
Březen až červenec, s vrcholem v dubnu a květnu.
Hnízdní zvyky
Hnízdo je jednoduchá prohlubeň v zemi, často pod keřem, stromem nebo v hustém podrostu, vystlaná listím, mechem a trávou. Hnízdí na zemi.
Velikost snůšky
1 snůška ročně, výjimečně 2.
Popis vajec
Obvykle 4 vejce, hruškovitého tvaru, světle okrové až žlutohnědé barvy s tmavě hnědými až černými skvrnami a šedými podkladovými skvrnami. Velikost cca 44 x 34 mm.
Doba inkubace
20-24 dní, inkubuje pouze samice.
Doba opeřování
Mláďata jsou prekociální a opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí (do několika hodin). Jsou schopna létat po 15-20 dnech.
Péče rodičů
O mláďata se stará převážně samice. Samci se mohou podílet na obraně teritoria, ale na péči o mláďata se obvykle nepodílejí. Samice je známá tím, že v případě ohrožení přenáší mláďata v letu mezi nohama nebo na zádech.

Kde nalézt

Vlhké lesy

Hledejte v listnatých a smíšených lesích s bohatým podrostem, zejména v blízkosti potoků nebo vlhkých prohlubní.

Mladé lesní porosty

Často se vyskytuje v mladých lesních porostech s hustou vegetací, která poskytuje úkryt.

Lesní okraje a paseky

Během toku se samci často objevují na okrajích lesů nebo nad lesními pasekami.

Tipy do terénu

  1. Čas pozorování. Nejlepší čas pro pozorování je za soumraku a úsvitu, kdy samci tokají. Během dne je velmi obtížné ji spatřit kvůli jejímu maskování a skrytému způsobu života.
  2. Poslech. Zaměřte se na poslech charakteristického tokového hlasu. Jakmile uslyšíte 'kvork-psít', můžete se pokusit ptáka lokalizovat.
  3. Trpělivost a ticho. Sluka je velmi plachá. Buďte trpěliví, pohybujte se tiše a používejte dalekohled.
  4. Místa s měkkou půdou. Hledejte stopy po sondování zobákem v měkké, vlhké půdě, což může naznačovat její přítomnost.

Podobné druhy

Sluka americká

Scolopax minor

Menší, s kratším zobákem a odlišným vzorem na temeni (příčné pruhy jsou užší a méně výrazné). Tokový hlas je odlišný, skládá se z bzučivých zvuků a pískání.

Bekasina otavní

Gallinago gallinago

Výrazně menší, s kratším zobákem a odlišným zbarvením (podélné pruhy na hlavě a zádech). Preferuje otevřené mokřady a louky. Let je rychlejší a klikatější, tokový hlas je 'bublání'.

Rychlá fakta

Noční aktivita:
Převážně aktivní za soumraku a v noci.
Maskování:
Mistr maskování díky svému opeření.
Zorné pole:
Téměř 360° zorné pole díky umístění očí.
Tok:
Charakteristický tokový let a hlas samce.
Přenášení mláďat:
Samice dokáže přenášet mláďata v letu.

Zajímavosti

  • Sluka lesní má jedno z nejširších zorných polí mezi ptáky, což jí umožňuje vidět predátory přicházející z téměř jakéhokoli směru, aniž by musela otáčet hlavou.
  • Její dlouhý zobák je na špičce velmi citlivý a ohebný, což jí umožňuje uchopit kořist v zemi, aniž by musela zobák zcela vytáhnout.
  • V některých kulturách je sluka lesní považována za symbol štěstí nebo tajemství kvůli jejímu skrytému způsobu života.
  • Tok sluky lesní je jedním z nejvíce očekávaných jarních zvuků v lesích a je často spojován s příchodem jara.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Kulíkovci (Charadriiformes)
Čeleď
Slukovití (Scolopacidae)
Rod
Sluka (Scolopax)
Druh
Sluka lesní (Scolopax rusticola)

Prozkoumat Sluka lesní

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci