Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Lesňáček zlatohlavý je malý, aktivní pěvec z čeledi lesňáčkovitých, známý pro své výrazné žluté skvrny, zejména na temeni, bocích a hrdle u samců v hnízdním šatu. Je to jeden z nejrozšířenějších a nejhojnějších lesňáčků Severní Ameriky, který se vyskytuje v různých lesních biotopech. Jeho strava se skládá převážně z hmyzu, ale v zimě a během migrace konzumuje i bobule.
Velikost a délka života
- Délka
- 13-15 cm
- Rozpětí křídel
- 19-23 cm
- Hmotnost
- 10-15 g
- Délka života
- 2-5 let (v zajetí až 10 let)
- Potrava
- Hmyzožravec (převážně), plodožravec (sezónně)
Tělesné znaky
- Opeření
- Dospělí samci v hnízdním šatu mají výrazné žluté skvrny na temeni, bocích a hrdle, modrošedý hřbet s černými pruhy, bílé břicho a výrazné bílé křídelní pásky. Samice a mladí ptáci jsou celkově matnější, s méně výraznými žlutými znaky a hnědavějším hřbetem. Všichni jedinci mají žlutou skvrnu na kostrči, která je klíčovým identifikačním znakem.
- Tvar zobáku
- Tenký, špičatý, tmavý zobák, ideální pro sběr hmyzu.
- Barva očí
- Tmavě hnědé
- Barva nohou
- Tmavě šedé až černé
- Rozlišovací znaky
- Žlutá skvrna na kostrči (u všech šatů a pohlaví), žluté skvrny na bocích a temeni (zejména u samců v hnízdním šatu), dvě bílé křídelní pásky.
- Vzhled mláděte
- Mladí ptáci jsou celkově hnědaví s nevýraznými pruhy, žlutá skvrna na kostrči je přítomna, ale ostatní žluté znaky jsou velmi bledé nebo chybí. Postupně získávají dospělý šat během prvního podzimu a zimy.
- Sezónní změny
- Samci v hnízdním šatu (jaro/léto) jsou výrazně zbarvení. V prostém šatu (podzim/zima) jsou matnější, s méně výraznými žlutými znaky a více šedohnědým opeřením, ale žlutá kostrč zůstává. Samice a mladí ptáci vykazují méně dramatické sezónní změny.
- Pohlavní dimorfismus
- Výrazný. Samci v hnízdním šatu jsou mnohem pestřejší s jasnými žlutými a modrošedými barvami. Samice jsou matnější, s méně výraznými žlutými znaky a hnědavějším nádechem.
Jak určit
- 1
Žlutá kostrč
Nejspolehlivější znak pro všechny šaty a pohlaví. Hledejte jasně žlutou skvrnu na zadní části hřbetu, těsně nad ocasem.
- 2
Žluté skvrny
U samců v hnízdním šatu hledejte jasně žluté skvrny na temeni, bocích a hrdle. U samic a mladých jsou tyto skvrny bledší nebo chybí, ale žlutá kostrč zůstává.
- 3
Křídelní pásky
Dvě výrazné bílé křídelní pásky jsou přítomny u všech šatů a pohlaví.
- 4
Zpěv
Naučte se jeho bzučivý, rytmický zpěv, který je často slyšet z vrcholů stromů.
- 5
Chování
Sledujte jeho aktivní sběr hmyzu z listí a větví, často s krátkými výpady za letícím hmyzem.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Jehličnaté, smíšené a listnaté lesy, okraje lesů, parky, zahrady, křoviny.
- Areál rozšíření
- Hnízdí v boreálních lesích Kanady a Aljašky, na severovýchodě USA a v horách západní USA. Zimuje na jihovýchodě USA, v Mexiku, Střední Americe a Karibiku.
- Výškové rozšíření
- Od hladiny moře do 3000 m n. m. v závislosti na regionu a sezóně.
- Preferovaná prostředí
- Preferuje otevřené lesy s podrostem, často v blízkosti vodních toků. Během migrace a v zimovištích se vyskytuje v širší škále lesních a křovinatých biotopů, včetně mangrovů a citrusových hájů.
Chování
- Doba aktivity
- Denní (diurnální)
- Potravní zvyky
- Aktivně sbírá hmyz z listí a větví, často se vznáší nebo provádí krátké výpady za letícím hmyzem. V zimě a během migrace doplňuje stravu bobulemi (např. voskovník, jalovec).
- Sociální chování
- Během hnízdění teritoriální, žije v párech. Mimo hnízdní sezónu se často sdružuje do smíšených hejn s jinými druhy pěvců.
- Způsob letu
- Rychlý, vlnitý let s častými změnami směru. Při sběru potravy v korunách stromů je velmi obratný.
- Migrace
- Dálkový migrant. Hnízdní populace se přesouvají na jih do zimovišť v Mexiku, Střední Americe a Karibiku. Migrace probíhá na jaře (duben-květen) a na podzim (srpen-říjen).
- Teritorialita
- Samci agresivně brání hnízdní teritorium zpěvem a pronásledováním vetřelců.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Zpěv je poměrně jednoduchý, bzučivý, často popisovaný jako 'zwee-zwee-zwee-zwee-tsee' nebo 'te-wee, te-wee, te-wee, te-wee, tew-WEE'. Může se lišit mezi poddruhy. Zpěv je často slyšet z vrcholů stromů.
- Volání
- Časté kontaktní volání je ostré 'čip' nebo 'čik'. Poplašné volání je pronikavé 'síp'.
- Kdy se ozývá
- Zpívá převážně během hnízdní sezóny, od časného jara do léta. Volání jsou slyšet po celý rok, zejména během migrace a při hledání potravy.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Květen až červenec
- Hnízdní zvyky
- Hnízdo je šálkovité, postavené samicí z rostlinného materiálu (větvičky, tráva, mech, lišejníky) a vystlané jemnými vlákny, peřím nebo srstí. Obvykle je umístěno nízko v jehličnatém stromě nebo keři, blízko kmene.
- Velikost snůšky
- 3-5 vajec
- Popis vajec
- 3-5 vajec, bílá nebo krémová s hnědými nebo načervenalými skvrnami, často soustředěnými na širším konci.
- Doba inkubace
- 11-13 dní (pouze samice)
- Doba opeřování
- 8-10 dní po vylíhnutí
- Péče rodičů
- Oba rodiče krmí mláďata, ale inkubaci zajišťuje pouze samice. Mláďata jsou po opuštění hnízda ještě několik dní krmena rodiči.
Kde nalézt
Jehličnaté a smíšené lesy
Během hnízdní sezóny je nejčastěji k nalezení v boreálních lesích a horských jehličnatých lesích.
Okraje lesů a parky
Během migrace a v zimovištích se vyskytuje v širší škále lesních a křovinatých biotopů, včetně městských parků a zahrad s dostatkem stromů.
Křoviny a mangrovy
V zimovištích v Mexiku a Střední Americe se často vyskytuje v křovinách, mangrovových porostech a citrusových hájích.
Tipy do terénu
- Poslouchejte zpěv. Jeho bzučivý zpěv je často prvním indikátorem jeho přítomnosti, zejména v hustém listoví.
- Hledejte pohyb v korunách stromů. Lesňáčci zlatohlaví jsou velmi aktivní a neustále se pohybují při hledání potravy. Sledujte pohyb listí a větví.
- Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování a rozlišení znaků je nezbytný dalekohled, protože se často zdržují vysoko v korunách stromů.
- Navštěvujte migrační zastávky. Během jarní a podzimní migrace se mohou objevit v oblastech, kde běžně nehnízdí, zejména v parcích a zahradách s dostatkem potravy a úkrytu.
Podobné druhy
Lesňáček černohlavý
Setophaga striata
Lesňáček černohlavý má výraznou černou čepičku a bílé tváře, postrádá žluté skvrny na bocích a temeni. Žlutá kostrč je u lesňáčka zlatohlavého klíčovým rozlišovacím znakem.
Lesňáček borový
Setophaga pinus
Lesňáček borový je celkově žlutější s olivově zeleným hřbetem a postrádá výrazné žluté skvrny na bocích a temeni. Nemá žlutou kostrč.
Lesňáček žlutohrdlý
Setophaga dominica
Lesňáček žlutohrdlý má jasně žluté hrdlo a černou masku přes oko, ale postrádá žluté skvrny na bocích a temeni a žlutou kostrč.
Rychlá fakta
- Délka:
- 13-15 cm
- Rozpětí křídel:
- 19-23 cm
- Hmotnost:
- 10-15 g
- Strava:
- Hmyz, bobule
- Hnízdění:
- Květen-červenec
- Vejce:
- 3-5
- Status:
- Least Concern
Zajímavosti
- Lesňáček zlatohlavý je jedním z nejhojnějších a nejrozšířenějších lesňáčků Severní Ameriky.
- Jeho anglický název 'Yellow-rumped Warbler' odkazuje na jeho nejvýraznější identifikační znak – žlutou kostrč, která je viditelná u všech šatů a pohlaví.
- Je jedním z mála lesňáčků, kteří jsou schopni trávit vosk z bobulí voskovníku, což jim umožňuje zimovat dále na sever než většině ostatních lesňáčků.
- Dříve byl rozdělen na dva samostatné druhy (Myrtle Warbler a Audubon's Warbler), které byly později sloučeny do jednoho druhu Setophaga coronata s několika poddruhy.
- Během migrace se často sdružuje do velkých hejn, někdy s tisíci jedinci.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Animalia
- Kmen
- Chordata
- Třída
- Aves
- Řád
- Passeriformes
- Čeleď
- Parulidae
- Rod
- Setophaga
- Druh
- Setophaga coronata
Prozkoumat Lesňáček zlatohlavý
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.