Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby
Otevřít aplikaciO druhu
Pěnice pokřovní je malý, nenápadný pěvec z čeledi pěnicovitých, rozšířený v palearktické oblasti. Je známá svým charakteristickým, poněkud drsným zpěvem a preferencí pro křovinaté biotopy. Jedná se o stěhovavý druh, který zimuje v subsaharské Africe a na Arabském poloostrově.
Velikost a délka života
- Délka
- 11.5-13 cm
- Rozpětí křídel
- 17-20 cm
- Hmotnost
- 10-16 g
- Délka života
- 2-5 let (max. zaznamenáno 8 let)
- Potrava
- Hmyzožravec (převážně), v pozdním létě a na podzim doplňuje stravu bobulemi a ovocem.
Tělesné znaky
- Opeření
- Svrchní strana těla je šedohnědá, s tmavšími šedými lícemi a temenem, které kontrastují se světlejším hrdlem a břichem. Spodina je bělavá až šedobílá, boky jsou lehce nažloutlé. Křídla jsou tmavší s nevýraznými světlejšími lemy per. Ocas je tmavý s bílými vnějšími okraji, které jsou patrné zejména za letu.
- Tvar zobáku
- Tenký, špičatý zobák, tmavě šedý až černý, u kořene spodní čelisti světlejší.
- Barva očí
- Tmavě hnědé, s nevýrazným světlým očním kroužkem.
- Barva nohou
- Tmavě šedé až černé.
- Rozlišovací znaky
- Charakteristické šedé líce a temeno, které vytváří dojem „čepičky“, kontrastující se světlým hrdlem. Bílý okraj ocasu je dobrým rozlišovacím znakem. Celkově působí nenápadně a zavalitěji než jiné pěnice.
- Vzhled mláděte
- Mladí ptáci jsou celkově hnědavější, s méně výrazným šedým zbarvením na hlavě a lících. Spodina je více nažloutlá. Oční kroužek je často výraznější.
- Sezónní změny
- Žádné výrazné sezónní změny v opeření. Opeření je po přepeření na podzim nejčerstvější a nejvýraznější, před jarní migrací může být mírně opotřebované.
- Pohlavní dimorfismus
- Minimální. Samci a samice jsou si velmi podobní, samci mohou mít o něco výraznější šedé tóny na hlavě.
Jak určit
- 1
Velikost a celkový dojem
Malý, nenápadný pěvec, působící poněkud zavalitě, s krátkým ocasem.
- 2
Zbarvení hlavy
Charakteristické šedé líce a temeno, které vytváří dojem „čepičky“, kontrastující se světlým hrdlem. To je klíčový rozlišovací znak od pěnice hnědokřídlé.
- 3
Ocas
Tmavý ocas s výraznými bílými vnějšími okraji, dobře viditelnými za letu.
- 4
Zpěv
Rychlý, chřestivý, poněkud drsný zpěv, často popisovaný jako „čerr-čerr-čerr“. Je to jeden z nejlepších identifikačních znaků, protože pták se často skrývá.
- 5
Chování
Často se pohybuje skrytě v hustém křoví, občas se objeví na krátkou dobu na vrcholku keře, aby zazpíval.
Stanoviště a rozšíření
- Biomy
- Mírné lesy, křoviny, okraje lesů, zahrady, parky, zemědělská krajina s remízky.
- Areál rozšíření
- Hnízdí v celé palearktické oblasti od západní Evropy (kromě jihozápadu) přes střední a východní Evropu, Skandinávii, Rusko až po západní Sibiř. Zimuje v subsaharské Africe a na Arabském poloostrově.
- Výškové rozšíření
- Od nížin do nadmořských výšek kolem 1500-2000 m n. m. v některých částech areálu.
- Preferovaná prostředí
- Preferuje husté křoviny, živé ploty, okraje lesů, mladé lesní porosty, zahrady a parky s dostatkem keřů a nízkých stromů. Vyhýbá se hustým, starým lesům a otevřeným bezlesým plochám.
Chování
- Doba aktivity
- Diurnální (denní) aktivita.
- Potravní zvyky
- Aktivně sbírá hmyz a jeho larvy z listí a větví keřů a stromů. V pozdním létě a na podzim se živí také bobulemi (např. bez, rybíz, ostružiny) a drobným ovocem, což je důležité pro tvorbu tukových zásob před migrací.
- Sociální chování
- Během hnízdění teritoriální a žije v párech. Mimo hnízdní sezónu, zejména během migrace, se může sdružovat do volných skupin s jinými pěvci.
- Způsob letu
- Rychlý, vlnitý let na krátké vzdálenosti mezi křovinami. Při delších přeletech je let přímější a silnější.
- Migrace
- Dálkový migrant. Evropští ptáci zimují v subsaharské Africe, asijské populace v Arábii a severovýchodní Africe. Jarní migrace probíhá od dubna do května, podzimní od srpna do října.
- Teritorialita
- Samci si po příletu na hnízdiště vymezují teritoria zpěvem a občasnými potyčkami s konkurenty.
Zpěv a hlasy
- Zpěv
- Zpěv je charakteristický, rychlý, chřestivý a poněkud drsný, často popisovaný jako „tichý chřestivý zpěv s občasnými flétnovými tóny“. Začíná tichým švitořením, které přechází do zrychlující se, chřestivé pasáže „čerr-čerr-čerr-čerr-čerr“. Často zpívá skrytě v hustém křoví.
- Volání
- Nejčastější je krátké, suché „tek“ nebo „ček“, které může být opakováno. Poplašné volání je ostřejší „čerrr“.
- Kdy se ozývá
- Zpívá především od dubna do července, nejintenzivněji v ranních a večerních hodinách. Volání lze slyšet po celý den.
Rozmnožování
- Hnízdní období
- Květen až červenec, obvykle jedna, někdy dvě snůšky ročně.
- Hnízdní zvyky
- Hnízdo je úhledná, miskovitá stavba z trav, kořínků, listí a pavučin, vystlaná jemnými rostlinnými vlákny a chlupy. Umístěné je nízko v hustém křoví nebo mladých jehličnanech, obvykle do výšky 1-2 metrů nad zemí.
- Velikost snůšky
- 3-7 vajec
- Popis vajec
- 3-7 vajec (nejčastěji 4-5), bílá až nažloutlá s hnědými, šedými nebo fialovými skvrnkami a tečkami, často hustšími na tupém konci. Velikost cca 17 x 13 mm.
- Doba inkubace
- 11-12 dní, inkubují oba rodiče.
- Doba opeřování
- 10-12 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo, ale jsou ještě několik dní krmena rodiči.
- Péče rodičů
- Oba rodiče se podílejí na stavbě hnízda, inkubaci vajec a krmení mláďat.
Kde nalézt
Křoviny a remízky
Husté křoviny podél polí, cest a vodních toků jsou ideálními místy.
Okraje lesů
Místa, kde les přechází do otevřené krajiny, s dostatkem podrostu a keřů.
Zahrady a parky
Větší zahrady a parky s hustými živými ploty a keři, zejména v blízkosti venkovských oblastí.
Mladé lesní porosty
Nově vysázené lesy nebo oblasti s hustým mladým porostem.
Tipy do terénu
- Poslouchejte zpěv. Pěnice pokřovní je často slyšet dříve, než je vidět. Naučte se její charakteristický chřestivý zpěv. Zpívá často z úkrytu.
- Trpělivost. Protože se ráda skrývá, je potřeba být trpělivý a vyčkat, až se objeví na otevřenějším místě, například na vrcholku keře.
- Prohlížejte křoviny. Systematicky prohledávejte husté křoviny a živé ploty, kde se pěnice pohybuje při hledání potravy.
- Pozorujte pohyb. Všimněte si rychlého, trhavého pohybu mezi větvemi, který je pro pěnice typický.
Podobné druhy
Pěnice hnědokřídlá
Sylvia communis
Pěnice hnědokřídlá má výraznější rezavohnědá křídla, světlejší hlavu bez výrazné šedé „čepičky“ a růžovější nohy. Její zpěv je melodičtější a méně chřestivý, často s napodobováním jiných druhů.
Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla
Pěnice černohlavá je větší, samec má leskle černou čepičku, samice rezavohnědou. Zpěv je bohatý, flétnový a velmi melodický, bez chřestivých tónů.
Pěnice slavíková
Sylvia borin
Pěnice slavíková je celkově větší a robustnější, s jednotnějším olivově hnědým zbarvením bez výrazných kontrastů na hlavě. Zpěv je dlouhý, plynulý a melodický, bez chřestivých pasáží.
Rychlá fakta
- Druh:
- Pěnice pokřovní
- Vědecký název:
- Sylvia curruca
- Velikost:
- Malý pěvec (11.5-13 cm)
- Zpěv:
- Rychlý, chřestivý, drsný
- Habitat:
- Křoviny, okraje lesů, zahrady
- Potrava:
- Hmyz, bobule
- Migrace:
- Dálkový migrant (zimuje v Africe)
- Rozlišovací znak:
- Šedé líce a temeno, bílý okraj ocasu
Zajímavosti
- Jméno 'curruca' pochází z latiny a odkazuje na její zpěv, který byl vnímán jako 'chřestivý' nebo 'drnčivý'.
- Pěnice pokřovní je jedním z nejrozšířenějších druhů pěnic v Evropě, ale díky svému skrytému způsobu života je často přehlížena.
- Během podzimní migrace dokáže pěnice pokřovní zdvojnásobit svou tělesnou hmotnost, aby si vytvořila dostatečné tukové zásoby pro dlouhý let do Afriky.
- V některých oblastech se pěnice pokřovní stala indikátorem zdraví křovinatých biotopů, protože je citlivá na jejich úbytek.
Vědecká klasifikace
- Říše
- Animalia
- Kmen
- Chordata
- Třída
- Aves
- Řád
- Passeriformes
- Čeleď
- Sylviidae
- Rod
- Sylvia
- Druh
- Sylvia curruca
Prozkoumat Pěnice pokřovní
Identifikujte ptáky kdekoli
Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.