Birdby LogoBirdby
Vodouš rudonohý (Tringa totanus)

Vodouš rudonohý

Málo dotčený (Least Concern) podle IUCN. Populace jsou stabilní nebo mírně klesající v některých oblastech.

Tringa totanus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Vodouš rudonohý je středně velký bahňák s charakteristickýma oranžově červenýma nohama a nápadným oranžově červeným zobákem s černou špičkou. Je to elegantní pták typický pro mokřadní biotopy, který se vyznačuje plachostí a hlasitým, poplašným voláním. Během hnízdního období má výrazné tmavší znaky na opeření, které se mimo hnízdění stávají méně nápadnými.

Velikost a délka života

Délka
27-31 cm
Rozpětí křídel
59-66 cm
Hmotnost
85-150 g
Délka života
Až 17 let v divoké přírodě, průměrně kolem 5-8 let.
Potrava
Hlavně bezobratlí živočichové, jako jsou hmyz (larvy, dospělci), červi, korýši a měkkýši. Příležitostně též drobné ryby nebo pulci.

Tělesné znaky

Opeření
V hnízdním šatu má svrchní stranu těla hnědošedou s výrazným tmavým skvrněním a proužkováním. Krk a prsa jsou silně tmavě proužkované, břicho bílé. V prostém šatu je celkově světlejší a méně kontrastní, svrchní strana je jednolitější šedohnědá, spodní strana bělavá. Má nápadný bílý zadní okraj křídel (křídelní proužek) viditelný za letu a bílý klín na zádech.
Tvar zobáku
Přímý, poměrně silný, středně dlouhý. Základna zobáku je oranžově červená, špička černá.
Barva očí
Tmavě hnědé.
Barva nohou
Charakteristicky oranžově červené. U mláďat mohou být zpočátku nazelenalé až žlutavé, postupně se vybarvují.
Rozlišovací znaky
Nápadné červené nohy a zobák s černou špičkou, bílý křídelní proužek a bílý klín na zádech viditelný za letu. Hlasité a charakteristické poplašné volání.
Vzhled mláděte
Mláďata mají tmavší, více hnědavé svrchní strany s jemným světlým lemováním per. Nohy a zobák jsou zpočátku matnější, nazelenalé nebo nažloutlé, postupně acquiring typickou oranžově červenou barvu. Proužkování na hrudi je jemnější.
Sezónní změny
Hnízdní šat (jaro/léto) je tmavší a výrazněji skvrnitý/proužkovaný. Prostý šat (podzim/zima) je světlejší a méně kontrastní s jednolitější šedohnědou svrchní stranou.
Pohlavní dimorfismus
Minimální, obě pohlaví jsou zbarvením podobná. Samička bývá o něco větší a robustnější.

Jak určit

  1. 1

    Nohy a zobák

    Oranžově červené nohy a oranžově červený zobák s ostře ohraničenou černou špičkou jsou nejspolehlivějšími rozpoznávacími znaky u dospělých ptáků.

  2. 2

    Za letu

    Nápadný bílý zadní okraj křídel (široký bílý křídelní proužek) a bílý klín na zádech, který kontrastuje s tmavšími zády.

  3. 3

    Volání

    Hlasité, poplašné 'tü-hüíd' je velmi charakteristické a často první známka přítomnosti vodouše. Také flétnovitý zpěv 'tyu-lií, tyu-lií'.

  4. 4

    Postoj a chování

    Často stojí vzpřímeně a popochází v mělké vodě nebo na břehu. Při vyrušení se hlasitě ozve a odlétá.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Mírné pásmo, částečně subarktické oblasti, tropické a subtropické oblasti v zimovištích.
Areál rozšíření
Hnízdí v celé Evropě a na většině území Asie. Zimuje v západní Evropě, Středomoří, Africe (zejména subsaharské), na Středním východě a v jižní Asii.
Výškové rozšíření
Typicky v nížinách a do středních nadmořských výšek, většinou pod 1000 m n. m.
Preferovaná prostředí
Mokřady, bažiny, zaplavené louky, slaniska, pobřežní oblasti, ústí řek, rašeliniště, rákosiny, rybníky, vlhké pastviny. Preferuje otevřenou krajinu s nízkou vegetací a dostatkem mělké vody.

Chování

Doba aktivity
Převážně denní, ale na tahu a v zimovištích může být aktivní i za soumraku a v noci, zejména při využití přílivových oblastí.
Potravní zvyky
Prochází se v mělké vodě nebo na vlhké půdě a sbírá kořist zobákem. Využívá zrak i hmat. Často sondjuje bahno zobákem. Živí se převážně drobnými bezobratlými.
Sociální chování
Během hnízdního období tvoří volné kolonie nebo hnízdí samotářsky. Mimo hnízdění je velmi společenský, tvoří velká hejna, často ve směsici s jinými druhy bahňáků, zejména na zimovištích a při migraci.
Způsob letu
Rychlý a energický let s mělkými údery křídel. Za letu nápadný bílý křídelní proužek a bílý klín na zádech. Často se před přistáním klouzavě snáší.
Migrace
Stěhovavý druh. Evropské populace zimují na pobřeží západní Evropy, ve Středomoří a v Africe. Asijské populace migrují do jižní Asie. Tah probíhá v široké frontě, denně i v noci.
Teritorialita
Během hnízdního období si samci hájí hnízdní teritorium zpěvem a výhružnými postoji. Agresivně chrání hnízdo a mláďata před predátory a jinými vetřelci.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Charakteristický, flétnovitý a melodický zpěv, často slyšený za letu nebo z vyvýšeného místa, složený z opakovaných hlasitých tónů 'tyu-lií, tyu-lií'.
Volání
Nejčastěji slyšené je hlasité, poplašné 'tü-hüíd' nebo 'tjuk-tjuk-tjuk', které je velmi výrazné a prozradí přítomnost vodouše na velkou vzdálenost. Také kontaktní volání 'kip-kip-kip'.
Kdy se ozývá
Volání a zpěv jsou nejčastěji slyšet během hnízdního období, zejména brzy ráno a večer. Poplašné volání je běžné po celý rok, kdykoli je pták vyrušen.

Rozmnožování

Hnízdní období
Duben až červenec, s vrcholem v květnu a červnu.
Hnízdní zvyky
Hnízdí na zemi v mělké depresích, často skrytých v husté vegetaci suché trávy nebo rákosu, obvykle blízko vody, ale ne přímo u ní. Hnízdo je miskovité, vystlané suchou trávou a dalším rostlinným materiálem.
Velikost snůšky
4 vejce, vzácně 3 nebo 5.
Popis vajec
Obvykle 4 vejce, hruškovitého tvaru, olivově zelené až bledohnědé s četnými tmavými skvrnami a tečkami, zvláště hustými na širším konci. Velikost asi 44 x 31 mm.
Doba inkubace
22-29 dní, inkubují oba rodiče, ale převážně samice.
Doba opeřování
Mláďata jsou prekociální a opouštějí hnízdo krátce po vylíhnutí (do 24 hodin). K samostatnosti dochází za 25-35 dní, kdy jsou schopna letu.
Péče rodičů
O mláďata se starají oba rodiče. Brání je před predátory a vedou je k potravě. Mláďata se živí sama, ale rodiče je chrání a zahřívají. Často se samice po vylíhnutí mladých stáhne a samec se stará o výchovu sám.

Kde nalézt

Mokřady a rybníky

Vlhké louky, rákosiny a bahnité břehy rybníků jsou preferovanými místy k hledání.

Zaplavené oblasti

Na jaře a na podzim se často zdržují na zaplavených polích a loukách během migrací.

Pobřežní oblasti a ústí řek

Na zimovištích se nacházejí ve velkých hejnech na bahnitých březích moří a ústí řek, slaniskách a lagunách.

Tipy do terénu

  1. Naslouchejte volání. Hlasité poplašné volání vodouše je často slyšet dříve, než ptáka uvidíte. Je nepřehlédnutelné a charakteristické.
  2. Použijte dalekohled. Pro detailní pozorování barev nohou, zobáku a znaků na opeření je dalekohled nezbytný, protože vodouši jsou často plaší.
  3. Pozorujte za letu. Za letu si všimněte bílého křídelního proužku a bílého klínu na ocase/zádech – to jsou klíčové identifikační znaky.
  4. Místa s bahnem a mělčinou. Souhrně vyhledávejte místa s kalnou nebo mělkou vodou, bahnitými břehy, kde hledají potravu.
  5. Trpělivost. Vodouši mohou být plaší, přibližujte se pomalu a tiše, abyste je nevyplašili.

Podobné druhy

Vodouš tmavý

Tringa erythropus

Vodouš tmavý má delší, tenčí a rovnější zobák, který je v hnízdním šatu celkově tmavý (rudohnědý). Nohy jsou v prostém šatu matně žlutavé, v hnízdním šatu tmavé až černohnědé. Za letu postrádá bílý křídelní proužek a má tmavý klín na zádech. V hnízdním šatu je celkově výrazně tmavší, téměř černý.

Vodouš bahenní

Tringa stagnatilis

Vodouš bahenní je menší a štíhlejší. Má velmi dlouhé, tenké, tmavé nohy a tenký, jehlovitý zobák. Postrádá bílý křídelní proužek a má bílý klín na zádech. Celkově je světlejší a elegantnější.

Vodouš kropenatý

Tringa nebularia

Vodouš kropenatý je větší, má delší a silnější, mírně prohnutý zobák (zelenavý až šedozelený). Nohy jsou zelenavé až šedozelené. Za letu postrádá bílý křídelní proužek a má bílý klín na zádech. Jeho volání je výrazně odlišné, flétnovitého charakteru 'tju-tju-tju'.

Rychlá fakta

Červené nohy:
Charakteristický znak, viditelný z dálky.
Hlasitý:
Velmi vokální druh, jeho poplašné volání je nezaměnitelné.
Stěhovavý:
Dálkový migrant, zimující v Africe a jižní Asii.

Zajímavosti

  • Vodouši rudonozí jsou výborní letci a někteří jedinci urazí tisíce kilometrů mezi hnízdišti a zimovišti.
  • Jejich poplašné volání je často využíváno jinými druhy ptáků jako varování před blížícím se predátorem.
  • Při námluvách samec předvádí působivý 'nebeský tanec' s melodickým zpěvem.
  • Mláďata jsou po vylíhnutí schopna samostatně se pohybovat a hledat potravu, což je typické pro bahňáky.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Kulíkovci (Charadriiformes)
Čeleď
Slukovití (Scolopacidae)
Rod
Vodouš (Tringa)
Druh
Tringa totanus

Prozkoumat Vodouš rudonohý

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci