Kos černý

O druhu

Kos černý je běžný a široce rozšířený pěvec, známý svým melodickým zpěvem. Zatímco samec je nápadně černý se žlutým zobákem a kroužkem kolem oka, samice a mladí jedinci mají odlišné, méně výrazné zbarvení, které je předmětem tohoto popisu. Jsou to přizpůsobiví ptáci, kteří se vyskytují v různých biotopech od lesů po městské zahrady.

Velikost a délka života

Délka

23-29 cm

Rozpětí křídel

34-38 cm

Hmotnost

80-125 g

Délka života

2-5 let (v zajetí až 20 let)

Potrava

Všežravec (hmyz, žížaly, plži, bobule, ovoce)

Tělesné znaky

Opeření

Samice kosa černého má převážně tmavě hnědé až šedohnědé peří na hřbetě a hlavě, často s jemným nažloutlým nebo rezavým nádechem, zejména na hrudi a bocích. Hrdlo je světlejší, často s nevýrazným tmavším proužkováním. Břicho je obvykle světlejší, šedohnědé. Mladí jedinci (juvenilní) jsou skvrnití, s hnědým peřím posetým světlými skvrnami a proužky na hlavě, hřbetě a hrudi, což jim poskytuje maskování. Jejich peří je celkově světlejší a méně jednotné než u dospělých samic.

Tvar zobáku

Zobák je středně dlouhý, poměrně silný a špičatý. U samic a mladých jedinců je zobák tmavě hnědý až černý, někdy s nažloutlou bází, na rozdíl od jasně žlutého zobáku dospělého samce.

Barva očí

Tmavě hnědé. Kroužek kolem oka je u samic a mladých jedinců nevýrazný, tmavý, nebo zcela chybí, na rozdíl od výrazného žlutého kroužku u dospělého samce.

Barva nohou

Tmavě hnědé až černé.

Rozlišovací znaky

Samice a mladí jedinci se od dospělých samců liší absencí sytě černého peří, žlutého zobáku a žlutého očního kroužku. Jejich hnědé zbarvení a často skvrnitá hruď jsou klíčové rozlišovací znaky. Mladí jedinci mají navíc výrazné světlé skvrnění na celém těle.

Vzhled mláděte

Mladí kosi jsou po vylíhnutí pokryti prachovým peřím, které je brzy nahrazeno juvenilním peřím. To je hnědé, s výrazným světlým skvrněním a proužkováním na hlavě, hřbetě a hrudi. Zobák je tmavý. Toto skvrnění se postupně ztrácí s prvním pelicháním.

Sezónní změny

Zbarvení samic a mladých jedinců se sezónně výrazně nemění. Po pelichání může být peří o něco svěžejší a sytější, ale základní hnědý odstín a absence výrazných žlutých znaků zůstávají.

Pohlavní dimorfismus

Výrazný. Samec je leskle černý s jasně žlutým zobákem a očním kroužkem. Samice je hnědá, s tmavším zobákem a bez výrazného očního kroužku. Mladí jedinci se podobají samicím, ale jsou skvrnitější.

Jak určit

1. 1

   Zbarvení peří

   Hledejte celkově tmavě hnědé až šedohnědé zbarvení, často s rezavým nádechem na hrudi. Mladí jedinci budou mít navíc světlé skvrnění na celém těle.

2. 2

   Zobák a oční kroužek

   Všimněte si tmavého zobáku (hnědého až černého, někdy se žlutou bází) a absence jasně žlutého očního kroužku, který je typický pro dospělého samce.

3. 3

   Chování

   Pozorujte, jak se pták pohybuje po zemi – typické poskakování s častými zastávkami a nakláněním hlavy pro naslouchání. Často hrabe v listí.

4. 4

   Volání

   Poslouchejte ostré poplašné 'čink-čink' nebo měkké 'tuk'. Samice nezpívají tak melodicky jako samci.

5. 5

   Velikost a tvar

   Kos je poměrně velký pěvec s robustním tělem a středně dlouhým ocasem. Jeho silueta je typická pro drozdy.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Lesy (listnaté, smíšené), parky, zahrady, sady, křoviny, městské a příměstské oblasti.

Areál rozšíření

Široce rozšířený v Evropě, Asii a severní Africe. Byl introdukován do Austrálie a na Nový Zéland.

Výškové rozšíření

Od nížin až po horské oblasti, obvykle do 1500 m n. m., ale může se vyskytovat i výše.

Preferovaná prostředí

Preferuje místa s dostatkem keřů a stromů pro hnízdění a úkryt, a zároveň otevřené plochy s vlhkou půdou pro hledání potravy (např. trávníky, záhony). Velmi dobře se adaptoval na život v lidských sídlech.

Chování

Doba aktivity

Diurnální (denní). Nejaktivnější jsou brzy ráno a pozdě odpoledne.

Potravní zvyky

Potravu hledá převážně na zemi, často poskakuje a zastavuje se, aby naslouchal a pozoroval. Žížaly jsou jeho oblíbenou potravou, ale živí se také hmyzem, larvami, plži, bobulemi a ovocem. V zimě navštěvuje krmítka.

Sociální chování

Během hnízdní sezóny jsou kosi teritoriální a žijí v párech. Mimo hnízdní sezónu mohou tvořit menší volná hejna, zejména při hledání potravy nebo na nocovištích, ale nejsou to vyloženě společenští ptáci.

Způsob letu

Let je silný, přímý a vlnitý na delší vzdálenosti. Na kratší vzdálenosti mezi keři a stromy létá rychle a obratně. Při vzletu často vydává poplašné zvuky.

Migrace

Většina populací ve střední a západní Evropě je stálá nebo částečně tažná. Severnější a východnější populace jsou tažné a zimují v jižní a západní Evropě nebo severní Africe. V České republice jsou kosi převážně stálí, ale část populace migruje a na zimu přilétají jedinci ze severnějších oblastí.

Teritorialita

Samci jsou silně teritoriální během hnízdní sezóny, brání své území zpěvem a agresivním chováním vůči jiným samcům. Samice se podílejí na obraně hnízda.

Rozmnožování

Hnízdní období

Březen až červenec, často dvě až tři snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví samice, obvykle nízko v hustých keřích, živých plotech, stromech nebo na budovách. Je to robustní miskovité hnízdo z trávy, listí, větviček a bláta, vystlané jemnými materiály.

Velikost snůšky

3-5 vajec.

Popis vajec

3-5 vajec, obvykle modrozelených s rezavohnědými skvrnami, zejména na širším konci. Velikost vajec je přibližně 29 x 22 mm.

Doba inkubace

12-14 dní, inkubuje převážně samice.

Doba opeřování

12-15 dní po vylíhnutí mláďata opouštějí hnízdo, ale jsou ještě několik dní krmena rodiči.

Péče rodičů

Oba rodiče se podílejí na krmení mláďat. Samice inkubuje, samec ji během inkubace krmí a po vylíhnutí mláďat se intenzivně zapojuje do jejich krmení.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Pozorujte za svítání a soumraku. Kosi jsou nejaktivnější brzy ráno a pozdě odpoledne, kdy intenzivně hledají potravu.
2. Hledejte na zemi. Většinu času tráví na zemi, kde poskakují a hrabou v listí nebo trávě. Sledujte pohyb v podrostu.
3. Poslouchejte poplašné volání. Ostré 'čink-čink' často prozradí přítomnost kosa, který se cítí ohrožen.
4. Zkontrolujte krmítka. V zimě jsou kosi častými návštěvníky krmítek, kde se živí semeny, ovesnými vločkami nebo ovocem.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Typické zbarvení samice:

Tmavě hnědá až šedohnědá, s tmavým zobákem a bez výrazného žlutého očního kroužku.

Typické zbarvení mláděte:

Hnědé, výrazně skvrnité a proužkované.

Potrava:

Žížaly, hmyz, bobule, ovoce.

Hnízdění:

Nízko v keřích nebo stromech, hnízdo z bláta a rostlinného materiálu.

Status:

Velmi běžný a široce rozšířený.

Zajímavosti

• Kos černý je jedním z nejčastějších a nejznámějších ptáků v Evropě, často se vyskytuje v těsné blízkosti člověka.
• Mladí kosi se rodí s prachovým peřím, které je brzy nahrazeno juvenilním peřím, které je skvrnité pro lepší maskování.
• Samice kosa černého jsou často podceňovány, ale hrají klíčovou roli v péči o mláďata a stavbě hnízda.
• Kosi jsou velmi přizpůsobiví a dokázali se úspěšně adaptovat na život v městském prostředí, kde se naučili využívat umělé zdroje potravy a úkrytů.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Drozdovití (Turdidae)

Rod

Drozd (Turdus)

Druh

Kos černý (Turdus merula)

Prozkoumat Kos černý