Kos horský

O druhu

Kos horský je středně velký pěvec z čeledi drozdovitých, blízce příbuzný kosi obecnému. Vyznačuje se převážně tmavým peřím s nápadným bílým srpečkem na hrudi u dospělých jedinců. Obývá horské a vřesovištní oblasti, kde se živí bezobratlými a bobulemi. Je tažný pták, zimující v jižní Evropě a severní Africe. Je známý svým plachým chováním a melodií podobnou kosi obecnému, ale obvykle méně rozmanitou.

Velikost a délka života

Délka

23-27 cm

Rozpětí křídel

38-42 cm

Hmotnost

100-138 g

Délka života

Typicky 2-5 let, maximálně až 8 let v přírodě.

Potrava

Převážně bezobratlí jako hmyz, larvy, žížaly, plži, pavouci; v podzimním a zimním období také bobule a plody (jeřabiny, borůvky, brusinky, jalovec).

Tělesné znaky

Opeření

Dospělý samec: Celkově matně černé peří až břidlicově šedé, s nápadným bílým širokým srpečkem na hrudi. Křídla jsou tmavá s typickým světlým šupinovitým okrajem per. Dospělá samice: Podobná samci, ale celkově světlejší, hnědavější, bílý srpeček je méně kontrastní a často nazelenalý nebo světle hnědý. Šupinování na křídlech méně výrazné. Někdy může být srpeček i zcela chybějící. Dospělí v zimním/mimohnízdním šatu: Peří je opotřebovanější, bílé lemy per na hlavě a těle jsou výraznější, což dodává ptákům šupinatý vzhled. Bílý srpeček zůstává, ale může být méně ostrý.

Tvar zobáku

Středně dlouhý, štíhlý, mírně zahnutý na špičce. Barva zobáku je tmavě žlutá až oranžová s tmavou špičkou u dospělých, u mláďat a mladých ptáků tmavší, až černá.

Barva očí

Tmavě hnědé.

Barva nohou

Tmavě hnědé až černé.

Rozlišovací znaky

Nejvýraznějším znakem je bílý srpeček na hrudi. Dále pak světlejší lemy per na křídelních krovkách, které vytvářejí šupinatý vzhled. Chodí vzpřímeně a poskakuje po zemi.

Vzhled mláděte

Mláďata jsou tmavě hnědá, s hnědočernými křídly a světlejším krémovým šupinováním na hrudi a křídlech. Chybí jim typický bílý srpeček. Krátce po vyvedení jsou skvrnitá. Mladí ptáci v prvním kalendářním roce (první zima) se podobají samici, ale jsou ještě hnědavější a srpeček je obvykle žluto-hnědý a méně zřetelný.

Sezónní změny

Hranice mezi černými pery a bílým srpečkem jsou u dospělých jedinců ostřejší během hnízdění. V zimním šatu se objevují světlé lemy na peří těla, které vytvářejí šupinatý efekt, hlavně na hlavě a hřbetu.

Pohlavní dimorfismus

Výrazné. Samec je tmavší s jasně ohraničeným bílým srpečkem. Samice je světlejší, hnědavější, s méně výrazným, někdy nazelenalým, srpečkem.

Jak určit

1. 1

   Bílý srpeček na hrudi

   Je to nejspolehlivější identifikační znak, zejména u dospělých samců. Vždy hledejte jasnou bílou skvrnu ve tvaru půlměsíce na tmavé hrudi.

2. 2

   Šupinování na křídlech

   U všech pohlaví a věkových kategorií lze pozorovat bílé nebo světlejší lemy křídelních per, které dodávají křídlům charakteristický 'šupinatý' vzhled, zejména u poddruhu alpestris.

3. 3

   Barva peří a světlejší části

   Celkové hnědavější zbarvení samic a mladých ptáků ve srovnání s leskle černým kosa obecného. Dále pak drobné světlé lemy na peří hlavy a hřbetu, které jsou viditelné při podrobnějším pozorování.

4. 4

   Hlas

   Zcela odlišný od zpěvu kosa obecného – drsnější, opakované „tak-tak-tak“ nebo „krak-krak“ je hlavním poznávacím znakem letících nebo vzrušených ptáků. Zpěv je flétnovitý, ale chudší než u kosa obecného.

5. 5

   Chování a habitat

   Kos horský se často vyskytuje v otevřenějších, kamenitých nebo vřesovištních horských oblastech. Je plachý a často se drží na zemi nebo v nízkých keřích.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Hory, subalpínské a alpínské louky, vřesoviště, borové a smrkové lesy s vřesovým nebo borůvkovým podrostem, kamenité svahy, skály, rokle.

Areál rozšíření

Hnízdí v horách střední a severozápadní Evropy, jižní Evropy (Pyreneje, Alpy, Apeniny, Balkán), Turecka, Kavkazu a na Britských ostrovech (zejména Skotsko, Anglie). Zimuje v jižní Evropě a podél severní Afriky až do Etiopie a Somálska.

Výškové rozšíření

Typicky hnízdí v nadmořských výškách od 500 m n. m. až nad hranici lesa, často kolem 1000-2500 m, vzácně i výše. V Alpách se vyskytuje až do 2800 m n. m., v Pyrenejích přes 2000 m n. m. Během migrace se může objevit i v nižších polohách.

Preferovaná prostředí

Otevřené či polostřední krajina s kameny, balvany a řídkou vegetací, vřesoviště a kosodřevina s jednotlivými stromy nebo keři, horské smrčiny s čistým podrostem, okraje lesů a paseky v horách.

Chování

Doba aktivity

Převážně denní pták. Nejaktivnější je brzy ráno a pozdě odpoledne při hledání potravy.

Potravní zvyky

Potravu sbírá především na zemi, poskakuje a prohledává půdu. Často zastavuje a rozhlíží se. V období bobulí se častěji zdržuje v keřích a stromech. Může kousat do plodů a hledat semena uvnitř.

Sociální chování

V hnízdním období jsou převážně samotářští a teritoriální. Mimo hnízdní sezónu se sdružují do menších či větších hejn, zejména během migrace a na zimovištích, kde často tvoří společné nocoviště s jinými druhy drozdů.

Způsob letu

Let je silný, přímý, mírně vlnitý. Během krátkých přeletů vypadá těžkopádně. Při delších migračních letech létá ve skupinách ve vysokých výškách.

Migrace

Je to tažný druh. Na hnízdiště přilétá v březnu a dubnu. Odlet na zimoviště probíhá v září a říjnu, s vrcholem v druhé polovině září. Migrují hlavně v noci, často ve velkých hejnech.

Teritorialita

Během hnízdní sezóny jsou samci silně teritoriální a brání si své hnízdící území zpěvem a někdy i agresivním chováním vůči sokům.

Rozmnožování

Hnízdní období

Dubna až července, obvykle dvě snůšky ročně.

Hnízdní zvyky

Hnízdo staví samice, obvykle na zemi dobře skryté v husté vegetaci pod keři, vřesem nebo trsy trávy, nebo na nízkých balvanech, v pařezích. Někdy i nízko v jehličnatých stromech nebo keřích. Hnízdo je miskovité, postavené z trav, stonků, kořínků, mechu, zpevněné blátem a vystlané jemným rostlinným materiálem.

Velikost snůšky

Převážně 4 vejce (rozpětí 3-5).

Popis vajec

3-5 vajec, nejčastěji 4. Jsou bledě modrozelená, často s hustým načervenalým, tmavě hnědým nebo purpurově šedým skvrněním, které může být na tupém konci hustší.

Doba inkubace

13-14 dní, inkubuje převážně samice.

Doba opeřování

14-16 dní po vylíhnutí opouštějí mláďata hnízdo.

Péče rodičů

Oba rodiče krmí mláďata a starají se o ně i po opuštění hnízda, dokud nejsou zcela samostatná. Samec může krmit první snůšku, zatímco samice začíná s druhou.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Hledejte ve správném habitatu. Zaměřte se na vysokohorské oblasti s kamenitými svahy, vřesovištěmi a řídkými lesy. Nížiny jsou nepravděpodobné, pokud se nejedná o migraci.
2. Naslouchejte hlasům. Charakteristické „tak-tak-tak“ nebo „krak-krak“ je často první známkou přítomnosti kosa horského, ještě předtím, než ho spatříte. Zpěv je klíčový pro určení samce.
3. Buďte trpěliví a pozorujte. Kos horský je poměrně plachý. Nejlepší je sedět a čekat na jeho pohyb, často se objevuje na otevřených místech. Hledejte jeho pohyb na zemi nebo na vrcholech keřů.
4. Hnízdní sezóna. Nejlepší doba k pozorování je během hnízdní sezóny od dubna do července, kdy jsou ptáci aktivní a samci intenzivně zpívají. Na podzim jsou zase vidět migrační hejna.
5. Pozorování dalekohledem. Vzhledem k obtížnému terénu a plachosti ptáka doporučujeme kvalitní dalekohled pro detailní pozorování bílého srpečku a šupinovitých křídel.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Charakteristický znak:

Bílý srpeček na hrudi

Habitat:

Hory a vřesoviště

Způsob potravy:

Hmyz a bobule

Migrace:

Pravidelný tažný druh

Hnízdění:

Na zemi, skryté v vegetaci

Zajímavosti

• Kos horský je považován za „horského bratra“ běžnějšího kosa obecného a je často symbolem divoké horské krajiny.
• Zatímco kos obecný se adaptoval na městské prostředí, kos horský zůstává věrný svým původním, odlehlým biotopům.
• V minulosti byl kos horský v některých kulturách spojován s pověstmi a folklórem, často pro svůj výskyt v odlehlých a mystických horských oblastech.
• Jeho migrační trasy mohou vést přes Středozemní moře a Saharu, což svědčí o jeho vytrvalosti a schopnosti překonávat dlouhé vzdálenosti.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Pěvci (Passeriformes)

Čeleď

Drozdovití (Turdidae)

Rod

Drozd (Turdus)

Druh

Kos horský (Turdus torquatus)

Prozkoumat Kos horský