Kamil obecný

O druhu

Kamil obecný je mořský pták z čeledi alkounovitých, robustního vzezření, který se výborně potápí a plave pod vodou. Je to nejhojnější alkoun na severní polokouli. Vypadá trochu jako malý tučňák díky vzpřímenému postoji a černobílému zbarvení. Jeho elegantní, štíhlý zobák je přizpůsoben k lovu ryb. Je známý pro své obrovské hnízdní kolonie na skalních útesech.

Velikost a délka života

Délka

38–43 cm

Rozpětí křídel

61–73 cm

Hmotnost

850–1200 g

Délka života

Až 30 let ve volné přírodě

Potrava

Hlavně ryby (např. tresky, sledi, korušky), ale také mořští bezobratlí jako jsou krevety a krabi.

Tělesné znaky

Opeření

V dospělosti má černohnědou hlavu, krk, hřbet a křídla, kontrastující s bílým břichem. Na křídlech je viditelná úzká bílá linka. U některých jedinců („bridled morph“) se vyskytuje bílý oční kroužek s tenkou bílou linkou táhnoucí se za oko, což je variace bez taxonomického významu.

Tvar zobáku

Štíhlý, špičatý, tmavý zobák, mírně zahnutý dolů.

Barva očí

Tmavě hnědé.

Barva nohou

Tmavé, šedočerné nohy, posazené daleko vzadu na těle, což umožňuje efektivní pohyb pod vodou, ale činí chůzi na souši neohrabanou.

Rozlišovací znaky

Tmavá hlava a hřbet, bílé břicho. Vzpřímený postoj na souši. Charakteristický dlouhý, tenký zobák. V letu viditelná bílá linka na zadním okraji křídla.

Vzhled mláděte

Mladí ptáci jsou podobní dospělým, ale mají kratší a tenčí zobák. Barvy jsou celkově méně syté a hnědější. Bílý oční kroužek je u nich vzácný.

Sezónní změny

Hnízdní šat (léto): Syté barvy, kontrastní černo-hnědá a bílá. Zimní šat (mimo hnízdění): Bílá se rozšiřuje na čelo, obličej a hrdlo, takže tmavá barva zůstává pouze na temeni a šíji. Bílé zbarvení kolem oka může občas zůstat.

Pohlavní dimorfismus

Minimální, obě pohlaví vypadají stejně. Samci bývají nepatrně větší a těžší, ale vizuálně nerozeznatelní v terénu.

Jak určit

1. 1

   Postoj a tvar těla

   Vzpřímený postoj připomínající tučňáka. Robustní tělo s kratkým krkem.

2. 2

   Zbarvení

   Kontrastní černohnědý hřbet a hlava proti čistě bílému břichu. V zimě se bílá barva rozšiřuje na hrdlo a líce.

3. 3

   Zobák

   Charakteristický, štíhlý, špičatý a tmavý zobák bez bílé linky u kořene.

4. 4

   Let

   Rychlý, přímočarý let s velmi rychlými údery křídel. V letu viditelná úzká bílá linka na zadním okraji křídla.

5. 5

   Vejce

   Hruškovitý tvar vejce je unikátní adaptací pro hnízdění na útesech.

6. 6

   Hlas

   Hrubé, chraplavé zvuky v hnízdních koloniích.

Stanoviště a rozšíření

Biomy

Mořská pobřeží, skalnaté ostrovy a útesy, otevřená moře.

Areál rozšíření

Severní Atlantik a severní Pacifik. Od Arktidy na jih až po Portugalsko a Severní Koreu. Hnízdí na pobřežích Severní Ameriky, Grónska, Islandu, Evropy a Asie.

Výškové rozšíření

Od hladiny moře až po výšky hnízdních útesů (několik desítek metrů nad mořem).

Preferovaná prostředí

Strmé skalnaté útesy a ostrovy pro hnízdění. Otevřené moře s dostatkem potravy (lov ryb).

Chování

Doba aktivity

Denní, převážně aktivní za denního světla při lovu potravy a hnízdění. V noci odpočívá na vodě nebo na útesech.

Potravní zvyky

Potápí se do značných hloubek (až 180 m, běžněji 30-70 m) a plave pod vodou pomocí křídel jako ploutví, přičemž nohama kormidluje. Loví především menší ryby, které pronásleduje přímo v hejnech. Potravu polyká pod vodou.

Sociální chování

Vysoce společenský, vytváří obrovské a husté hnízdní kolonie čítající desítky tisíc jedinců. Mimo hnízdění se shlukuje do velkých hejn na moři. Před komunikaci mezi jedinci je důležitý zvuk.

Způsob letu

Rychlý, přímočarý let s rychlými údery křídel. Krátká křídla jsou efektivní pro plavání pod vodou, ale ve vzduchu vyžadují vysokou frekvenci mávání. Při vzletu z vody se rozbíhá po hladině.

Migrace

Částečně tažný druh. Mnohé populace se na zimu přesouvají na teplejší moře, jiné (např. jihozápadní populace) zůstávají celoročně v hnízdních oblastech nebo se jen rozptylují. Severní populace podnikají delší migrace na jih. Během migrace se ptáci drží v blízkosti pobřeží nebo na otevřeném moři.

Teritorialita

Na útesech si brání velmi malý hnízdní prostor kolem vejce. Větší teritorialita se neprojevuje mimo hnízdiště.

Rozmnožování

Hnízdní období

Začíná v dubnu/květnu a trvá do července. Vrchol snášení vajec je v květnu/červnu.

Hnízdní zvyky

Hnízdí v masivních, hustých koloniích na strmých, nepřístupných skalních útesech a ostrovech. Ne staví hnízdo, vejce je snášeno přímo na holou skálu, často na velmi úzké převisy nebo římsy.

Velikost snůšky

1 vejce.

Popis vajec

Jedno velké, hruškovité vejce. Tvar vejce zabraňuje jeho Kutálení z útesu (točí se spíše v kruzích). Barva je velmi variabilní – zelenavá, modravá, bílá, s různými tmavými skvrnami či čárkami. To pomáhá rodičům rozeznat vlastní vejce v husté kolonii.

Doba inkubace

Přibližně 28–35 dní, inkubují oba rodiče.

Doba opeřování

Mládě opouští útes asi ve věku 18–25 dnů, kdy je ještě nelétavé. Skočí z útesu do moře, kde se o něj dále stará samec, zatímco samice se vrací do moře k lovu. Mládě je krmeno otcem na moři po dobu 7–10 týdnů, než je schopno samostatně létat a lovit.

Péče rodičů

Oba rodiče sedí na vajíčku a krmí mládě po vylíhnutí. Po skoku z útesu se péče dělí: samec se stará o mládě na moři a učí ho lovit, zatímco samice se věnuje doplňování energetických zásob.

Kde nalézt

Tipy do terénu

1. Dalekohled a stativ. Pro pozorování detailů na vzdálených útesech a na moři jsou nezbytné. Výkonný dalekohled a stabilní stativ výrazně zlepší zážitek.
2. Návštěva hnízdních kolonií v sezóně. V období květen-červenec jsou útesy plné kamilů a jejich mláďat, což nabízí nejlepší příležitost k pozorování. Vyhledejte chráněná území s vyhlídkovými plošinami.
3. Pozorování z lodi. Pro pozorování na otevřeném moři nebo při přeletech podél útesů je ideální výlet lodí. Kamilové se často potápí, buďte trpěliví.
4. Rozlišení od kamila tlustozobého. Soustřeďte se na detaily zobáku (bílá linka u kořene) a zbarvení obličeje v zimním šatu. Zkušenost je klíčová, protože rozdíly mohou být jemné.

Podobné druhy

Rychlá fakta

Nejrozšířenější alkoun:

Ano

Délka potápění:

Až 3 minuty

Hloubka potápění:

Až 180 metrů

Hruškovité vejce:

Zabraňuje skutálení z útesu

Typické stanoviště:

Skalnaté útesy a otevřené moře

Péče o mládě:

Samec se stará na moři po opuštění hnízda

Zajímavosti

• Jejich husté kolonie na útesech jsou jedny z největších přírodních divadel, které se na pobřežích odehrávají, a jsou plné hluku a pohybu.
• Mláďata kamila obecného skáčou z útesů do moře dříve, než umí létat, což je jedinečná strategie přežití u ptáků.
• Kvůli svému poměrně malému poměru plochy křídel k tělu musí mávat křídly velmi rychle, aby se udrželi ve vzduchu.

Vědecká klasifikace

Říše

Živočichové (Animalia)

Kmen

Strunatci (Chordata)

Třída

Ptáci (Aves)

Řád

Kulíkovci (Charadriiformes)

Čeleď

Alkounovití (Alcidae)

Rod

Uria

Druh

Uria aalge

Prozkoumat Kamil obecný