Birdby LogoBirdby
Kvíčala (Turdus iliacus)

Kvíčala

Málo dotčený (Least Concern)

Turdus iliacus

Viděli jste ptáka? Identifikujte ho okamžitě v aplikaci Birdby

Otevřít aplikaci

O druhu

Kvíčala je menší druh drozda, charakteristický nápadným červenohnědým zbarvením boků a spodokřídelního peří a výrazným světlým nadočním proužkem. Je to stěhovavý pták, který je často slyšet během podzimní a jarní migrace nebo vidět v hejnech v zimě.

Velikost a délka života

Délka
20-24 cm
Rozpětí křídel
33-36 cm
Hmotnost
50-75 g
Délka života
Až 10 let
Potrava
Hmyz, larvy, žížaly, plody (bobule, jablka), semena

Tělesné znaky

Opeření
Svrchní strana je hnědá s tmavším žíháním na hlavě a zádech. Červené skvrny na bocích a v podpaží jsou nejvýraznějším znakem. Spodní strana je bělavá až nažloutlá s tmavými, podélnými skvrnami na hrudi a břiše. Výrazný je světlý nadoční proužek. Zimní peří je o něco matnější, s výraznějším skvrněním na prsou.
Tvar zobáku
Přímý, štíhlý, na konci mírně zahnutý, černý se žlutou bází zobáku.
Barva očí
Tmavě hnědé.
Barva nohou
Žlutohnědé až tmavě hnědé.
Rozlišovací znaky
Nápadné červenohnědé boky a spodokřídelní peří, světlý nadoční proužek, a zřetelné tmavé pruhy na hrudi.
Vzhled mláděte
Mladí ptáci jsou celkově světlejší a mají na zádech a bocích výraznější světlé skvrny. Červenohnědé zbarvení boků je méně intenzivní a mohou mít světlé tečky na prsou, kde dospělci mají proužky.
Sezónní změny
Zimní peří je o něco matnější a může mít jemnější odstíny, celkové zbarvení se však zásadně nemění. Dospělci po pelichání v létě a na podzim mají svěžejší a sytější barvy.
Pohlavní dimorfismus
Pouze minimální, samci a samice jsou si velmi podobní vzhledem.

Jak určit

  1. 1

    Červenohnědé boky

    Nejvýraznější identifikační znak, patrný u sedícího i letícího ptáka.

  2. 2

    Světlý nadoční proužek

    Zřetelný světlý proužek nad okem, kontrastující s tmavší hlavou.

  3. 3

    Zbarvení spodní strany

    Bělavá až nažloutlá s tmavým podélným skvrněním na hrudi a břiše.

  4. 4

    Vokalizace

    Charakteristické ostré 'cíp' nebo 'cít' volání v letu a vysoké 'síííh' během noční migrace. Zpěv je flétnový a trylkovitý.

  5. 5

    Chování a habitat

    V zimě se často vyskytuje ve velkých hejnech s kvíčalami obecnými, v parcích, zahradách a na polích s ovocnými stromy.

Stanoviště a rozšíření

Biomy
Jehličnaté a březové lesy, okraje lesů, parky, zahrady, křoviny, vlhká tundra a vřesoviště. V zimě se zdržuje v křovinách, v sadech a parcích s bohatou nabídkou plodů.
Areál rozšíření
Hnízdí v severní Evropě, severní Asii a na Islandu. Zimuje v západní, střední a jižní Evropě, severní Africe a jihozápadní Asii.
Výškové rozšíření
Od mořské hladiny až po subalpínské oblasti, v závislosti na regionu a sezóně.
Preferovaná prostředí
Preferuje vlhké a křovinaté prostředí s přístupem k půdě pro hledání potravy a s dostatkem plodících keřů a stromů.

Chování

Doba aktivity
Převážně denní, ale během migrace jsou aktivní i v noci.
Potravní zvyky
Potravu sbírá převážně na zemi, kde hledá hmyz, žížaly a larvy. Mimo hnízdní sezónu se živí především bobulemi a ovocem, například jeřabinami, hlohem, jmelím nebo jablky spadlými na zem. Často se shlukuje do velkých hejn s kvíčalami obecnými (Turdus pilaris) a dalšími drozdy.
Sociální chování
V hnízdní sezóně bývá teritoriální, hnízdí často solitérně nebo v řídkých koloniích. Mimo hnízdní sezónu je vysoce společenský, tvoří velká, často smíšená hejna s jinými druhy drozdů (zejména s kvíčalou obecnou).
Způsob letu
Let je vlnovkovitý, s rychlými údery křídel střídanými krátkými skluzavými fázemi. Při migraci létají v kompaktních hejnech.
Migrace
Jehodlouhodobý stěhovavý druh. Hnízdní oblasti opouští v září až listopadu a vrací se v březnu až dubnu. Migrace probíhá převážně v noci.
Teritorialita
Během hnízdní sezóny jsou samci teritoriální a brání své hnízdní území zpěvem a někdy i agresivním chováním. Mimo hnízdní období se teritorialita ztrácí a ptáci se shlukují do hejn.

Zpěv a hlasy

Zpěv
Zpěv je příjemný, melodický a variabilní, tvořený flétnovými tóny a hvízdavými frázemi, často s opakujícími se motivy. Zpěv začíná vysokými, ostrými tóny, které přecházejí do melodičtější, trylkovité pasáže. Je méně hlasitý a méně rozmanitý než zpěv drozda zpěvného.
Volání
Nejtypičtější je ostré, krátké 'cíp' nebo 'cít', často slyšitelné během letu. Při vzrušení vydává drnčivý nebo syčivý tón. Při migraci často vydává charakteristický, vysoký a pronikavý 'síííh' zvuk, který je důležitý pro noční orientaci hejn.
Kdy se ozývá
Zpěv je nejčastější v hnízdní sezóně, zejména ráno a večer. Volání jsou slyšitelné po celý rok, ale nejvíce během migrace.

Rozmnožování

Hnízdní období
Duben až červenec, někdy má dvě snůšky ročně.
Hnízdní zvyky
Hnízdo staví samice, obvykle v hustých keřích, mladých stromech nebo mezi kořeny, méně často na zemi. Hnízdo je miskovité, pevně spletené z trav, mechů a bláta, vystlané jemnými rostlinnými vlákny.
Velikost snůšky
3-6 vajec, nejčastěji 4-5.
Popis vajec
3-6 vajec, světle modrozelených s hnědými nebo rezavými skvrnami, často hustšími na širším konci. Velikost vajec je typicky 2,6 x 1,9 cm.
Doba inkubace
11-14 dní, inkubuje převážně samice.
Doba opeřování
12-15 dní, po vylíhnutí jsou mláďata krmena oběma rodiči.
Péče rodičů
Oba rodiče krmí mláďata a starají se o ně i po vylétnutí z hnízda po dobu několika dnů, než se zcela osamostatní.

Kde nalézt

Parky a zahrady

Během zimy a migrace jsou často k vidění v městských a příměstských parcích a zahradách, kde hledají plody.

Louky a pole

Kvíčaly hledají potravu (žížaly, hmyz) na otevřených travnatých plochách, zejména po dešti.

Lesní okraje a křoviny

V hnízdní sezóně preferují tyto typy biotopů pro stavbu hnízda. Mimo hnízdní sezónu zde nacházejí úkryt a bobule.

Ovce a sady

V zimě jsou přitahovány k ovocným stromům s plody, které zůstaly na stromech nebo spadly na zem.

Tipy do terénu

  1. Sledujte podzimní a jarní migraci. Během migrace jsou kvíčaly velmi hojné a snadno je lze detekovat podle jejich charakteristických volání nad hlavou, zejména v noci.
  2. Hledejte v hejnech. V zimě se vyskytují ve velkých hejnech, často spolu s kvíčalami obecnými. Hledejte je v blízkosti stromů s bobulemi.
  3. Pozorujte po dešti. Po dešti se žížaly a hmyz dostávají na povrch půdy, což je ideální čas pro pozorování kvíčal při hledání potravy na trávnících.
  4. Naučte se jejich volání. Jejich pronikavé 'cíp' nebo 'síííh' je velmi charakteristické a často je uslyšíte dříve, než ptáky uvidíte.

Podobné druhy

Drozd zpěvný

Turdus philomelos

Drozd zpěvný nemá červenohnědé boky a spodokřídelní peří ani světlý nadoční proužek. Jeho spodní strana má výraznější, srdčité tmavé skvrny. Zpěv drozda zpěvného je výraznější a opakuje krátké hudební fráze ve třech opakováních, zatímco kvíčala spíše flétnově trylkuje.

Kvíčala obecná

Turdus pilaris

Kvíčala obecná je větší, má šedou hlavu, šíji a kostřec. Hřbet má hnědý a hrudník je zřetelně tečkovaný s žlutohnědým nádechem. Postrádá červenohnědé boky. V letu má nápadný světlý kostřec, což kvíčala postrádá.

Drozd cvrčala

Turdus viscivorus

Drozd cvrčala je výrazně větší než kvíčala, má celkově bělejší spodní stranu s velkými tmavými skvrnami. Na rozdíl od kvíčaly nemá červenohnědé boky a v letu ukazuje bílé podkřídelní peří.

Rychlá fakta

Nejlepší rozpoznávací znak:
Červenohnědé boky a nadoční proužek.
Stav populace:
Evropská populace je stabilní nebo mírně rostoucí.
Hlavní potrava v zimě:
Bobule (jeřabiny, hloh, jmelí) a opadané ovoce.
Společenské chování:
V zimě vytváří velká hejna, často ve směsi s kvíčalou obecnou.
Zpěv:
Flétnový, trylkovitý, méně hlasitý než drozd zpěvný.

Zajímavosti

  • Kvíčala byla dříve v češtině nazývána 'Drozd kvíčala'. Pro odlišení od drozda zpěvného došlo ke změně názvosloví na Kvíčala (Turdus iliacus) a Kvíčala obecná (Turdus pilaris).
  • Během podzimní a jarní migrace se občas stane, že kvíčaly narazí na okna budov, zejména v hustě osídlených oblastech, kvůli noční migraci.
  • Většina evropských hnízdních populací migruje na jih, a proto je v České republice kvíčala převážně zimním hostem a tažným ptákem.
  • Kvíčala je jedním z nejpočetnějších stěhovavých ptáků v některých částech severní Evropy.

Vědecká klasifikace

Říše
Živočichové (Animalia)
Kmen
Strunatci (Chordata)
Třída
Ptáci (Aves)
Řád
Pěvci (Passeriformes)
Čeleď
Drozdovití (Turdidae)
Rod
Drozd (Turdus)
Druh
Kvíčala (Turdus iliacus)

Prozkoumat Kvíčala

Identifikujte ptáky kdekoli

Zdarma pro iOS, Android a web. Identifikace podle fotografie a zvuku, kompletní databáze druhů a váš osobní seznam.

Otevřít v aplikaci